Champions Hockey League je pro každého hokejového fanouška skvělá podívaná, hlásí obránce Roman Vráblík

Rodák z Písku, kterému se v průběhu prvního soustředění na Šumavě narodila dcera Sára. Doma má už i tříletého syna Erika.

Romane, snil jsi už jako malý kluk o tom, že se staneš hokejistou nebo jsi měl nějaké jiné vysněné povolání?
Mě vedli rodiče k hokeji od malička, já jsem vlastně ani neměl na výběr. Jak jsem v tom byl, tak jsem samozřejmě i snil. Strejda hrál také hokej, takže tam ani nebyla jiná cesta.

Vzpomeneš si na svůj úplně první profesionální zápas?
Vzpomenu, hrál jsem za České Budějovice play-out, bylo mi 18 let, a mám za to, že první zápas byl doma s Kladnem a to bylo jasné, že už nesestoupí. Druhý se Znojmem, které se loučilo s extraligou a prodávalo licenci Brnu. To byl neskutečný zážitek pro mě, to bylo něco fantastického, ta atmosféra byla neskutečná.

Jsi obránce s velkým množství zkušeností. Co konkrétně očekáváš od tohoto týmu?
Já mám celkem vysoké cíle, přece jenom když už člověk někde je, tak chce udělat nějaký úspěch. Chtěl bych ten nejvyšší. Když to tak řeknu, já jsem nikdy nic pořádného nevyhrál, mám do toho velkou chuť. Navíc kluci v kabině jsou super, pomáháme si a je tam sranda. Myslím, že ten tým dokáže dojít daleko.

Romane, jste na druhém soustředění na Šumavě, jak se nyní cítíš?
Tady se hodně běhá, já jsem na to docela zvyklý, byl jsem hodně pod trenéry, co běh hodně uznávali. Sice je to tvrdé, běhá se hodně do maxima, ale pro mě je to relativně dobré, určitě lepší než jezdit na kole. Mně se to běhání prostě kouše líp.

Co Ti osobně v suché přípravě vadí a co naopak baví? Suchá příprava celá?
Ne, docela mě baví to běhání, běhám i ve volném čase s manželkou půl maratony, takže jsem zvyklý běhat. A co mě nebaví? No moc času jsem nestrávil v posilovně, takže to je pro mě těžší, ale není to o tom, že by mi to vadilo.

Protože můžeš porovnávat, zajímalo by mě, jak se liší letní příprava Motoru a Plzně?
No ono to úplně nejde srovnávat, každý trenér má něco, já jich zažil několik a každý věří něčemu jinému. Byl tam třeba Radek Bělohlav, s tím jsme hodně běhali, pro někoho je to strašné, mně to zas tolik nevadilo. Pak tam byli zase jiní trenéři, třeba Petr Draisaitl. S ním jsme dělali čtyřiceti minutové tréninky, jen posilovnu, hodně střed těla. No a tady v Plzni se jede všechno v jednom komplet, takže v tom je to těžší, náročnější. Ono to není úplně o tom, že by se člověk připravoval víc, protože to je extraliga, ale i když hrajete první ligu, chcete se připravit dobře.

Jsi ten typ hráče, který se od začátku přípravy těší mezi mantinely?
Určitě ano, nikdo z hokejistů se úplně na tu letní přípravu netěší, možná na fotbálky a tenisy, ale spíš se vždycky těším na ten led.

Jak odpočíváš?
Mám dvě děti no .. tak spíš v rámci možností (smích). Mám malého tříletého kluka, tak spolu chodíme na brusle, na kolo, hrajeme hokej, fotbal, děláme různé věci, takže spíš aktivní odpočinek s rodinou.

Rozhovory se sportovci novináře baví, protože hráče můžou poznat i z osobní stránky a ne jen z té profesní. Většinou lépe mluví starší a zkušenější hráči, ale naopak mladí jsou zase rádi za článek o jejich maličkosti. Jaký Ty máš vztah k novinářům?
Já hezký, mám bratránka, co dělá sportovní novinařinu, samozřejmě je to jejich práce, jako je naše práce hokej. Já jsem se tomu nikdy nevyhýbal, patří to k tomu. Respektuju to a nemám s tím problém. Teď jsem třeba odešel z Českých Budějovic, ale to dění tam mě zajímá, takže články o nich sleduji, takhle se to lidi můžou dozvědět, jinak nemají možnost, nejsou v té kabině, nevědí co se tam děje, takže díky novinářům lidi dostávají informace.

Jak se těšíš na Champions League? Na konci srpna v Plzni přivítáme finskou Jyväskylu a švýcarské Lugano, v polovině října pak Bánskou Bystricu?
Tak na tohle se těším hodně moc, já jsem to zažil dvakrát. Jednou s Českými Budějovicemi, jednou s Hradcem Králové a pro mě je to velké zpestření. Je to pro mě velký zážitek zahrát si s nejlepšími hokejisty v Evropě.

Proč myslíš, že pro nějaké české fanoušky není Champions League tolik zajímavá?
Český fanoušek na CHL není tolik zvyklý, tolik jí nezná, ale i tak si myslím, že to pro fanoušky musí být velké lákadlo. Je tam hodně moc kvalitních hráčů, kteří tím prošli. Když si vzpomenu, jak jsme hráli ve Finsku a proti nám se postavil Sami Kapanen, který měl přes 1000 zápasů v NHL, tak pro mě to byl obrovský zážitek. Podívat se na takové hráče, vidět hrát ty nejlepší týmy na nejvyšší evropské úrovni, je prostě pro každého hokejového fanouška skvělá podívaná.

Je nějaký hokejový zážitek, na který bys raději zapomněl?
Asi když jsme sestoupili s Pískem z první ligy, a pak to co následovalo. Řekli nám, že budeme hrát druhou ligu, že suchá příprava nebude, že ani trénovat nemusíme. A pak jsme nastoupili na led a po čtyřech dnech tam přijeli z Českých Budějovic a řekli mi, že jich je málo a jestli bych šel k nim trénovat, a že tam budu na týden. No a já se po týdnu sbalil, řekl, že děkuji, že teda jdu. V té době tam dělal Josef Zajíc a ten mi řekl, že by potřebovali ještě týden, pak že pojedu. Tak jsem si řekl OK, aspoň jsem si trochu zatrénoval. Po čtrnácti dnech mi řekli, že zůstávám. Budeš hrát extraligu. (smích) Takže první rok extraligy jsem odehrál bez letní přípravy… (smích)

Kam se chystáš na dovolenou?
Já mám měsíční dceru, dovolenou tedy budeme trávit doma.

Momentálně probíhá fotbalové MS, kdo je Tvým favoritem?
Můj favorit je Brazílie.