Na prvním soustředění jsem trpěl a měl každodenní krizi, teď už je to lepší, prozrazuje Matyáš Kantner

První utkání Matyáše Kantnera v extralize nedopadlo úplně podle jeho představ. V rámci loňské sezony v duelu dvou vedoucích celků extraligové tabulky Plzně a Hradce Králové nakonec zvítězili Východočeši, a to velmi vysokým rozdílem 6:0. Matyáš nastoupil ve čtvrtém útoku. Svými výkony ale přesvědčil rodák z Plzně trenéry, že v A-týmu má své pevné místo.

Loni jste vyhráli juniorskou soutěž. Byl jsi vyhlášen králem střelců, co to pro osmnáctiletého kluka znamená?
Asi je to taková odměna, za tu práci, za tu patnáctiletou mládežnickou kariéru, takové vyvrcholení. Moc mě to potěšilo, je to jak týmový, tak individuální úspěch.

Loni v prosinci (při nepovedeném utkání v Hradci) si nastoupil poprvé do extraligy, jak na to vzpomínáš?
Na jednu stranu obrovský zážitek, jeden ze splněných cílů, který jsem si hodně užil, ale to utkání nebylo ideální, neskončilo dobře. Zase to byla teprve nějaká druhá třetí porážka týmu, takže to nebyla nějaká tragédie.

Vnímáš rozdíl mezi juniorským hokejem a extraligou s A-týmem?
Určitě je tam rozdíl v taktice, hráči jsou vyspělí chytřejší, není to tak vyblázněné. Nesmí se nikdo někde zapomenout, v tom juniorském přeci jen někdy nějaká chyba jde přehlédnout, ale v tom dospělém už každou vaší chybu někdo potrestá. Je to prostě disciplinovanější a člověk se musí víc soustředit.

Matyáši, jste na konci druhého soustředění na Šumavě, jak se nyní cítíš?
Teď už dobře, už je to lepší než první soustředění. To jsem trpěl hodně, měl jsem každodenní krizi. Přál jsem si, ať už to skončí, ale myslím, že teď už to bude lepší. Už jsme nějaký osmý týden v přípravě a tělo už si trochu zvyklo.

Je něco, co Ti osobně v suché přípravě vadí a co naopak baví?
Hrozné jsou pro mě kopce, to je peklo, které nedávám, to je asi pro mě nejhorší. Baví mě posilovna a samozřejmě hry. Je fajn, že tu můžeme být s kluky takhle spolu, vždycky se ty tréninky nějak přežijí, ale je tu zábava a spoustu srandy.

Jak se liší příprava juniorů a extraligového A týmu?
Určitě je to víc do síly, tady už jsou to silové tréninky. Ta juniorská příprava je více složená z her z běhání a není tam tolik posilovny. Není to prostě taková dřina.

Jak odpočíváš?
Většinou spánek, jenom spánek, nebo si rád zahraji playstation, je to pro mě relax. V té přípravě stejně na nic jiného není moc čas. Občas si jdu zahrát tenis, nebo golf.

V extralize si určitě více mediálně na očích, jaký máš vztah k novinářům?
Já s tím nemám problém, rozhovory mi nevadí, práce novinářů je stejná jako každá jiná a já to tak beru. Někdy je to nepříjemné, třeba po prohraných zápasech, ale člověk to musí brát, jako že to tak prostě je.

Jak se těšíš na Champions Hockey League?
Tak to je skvělé, je to výborné zahrát si proti super evropským týmům. Jsou to TOP týmy a naše skupina je velmi těžká. Máme tam obhájce titulu a také Lugano, s kterým jsme v zimě ve Sv. Mořici vysoko prohráli, také vítěz slovenské ligy Bánská Bystrica, bude to hodně zajímavé. Ty zápasy nám určitě hodně přinesou i do extraligy. Je to skvělé srovnání. Těším se na to moc.

Kam se chystáš na dovolenou?
Poletím s přítelkyní do Egypta. A pak s rodinou do Rakouska do hor, abychom jenom neleželi.

Jaká jsou Tvoje očekávání a cíle pro novou sezonu?
Já se nechci úplně upínat k nějakým cílům. Dělal jsem to v minulosti a úplně se mi to nevyplatilo. Chci si to užít, mít dobrý start do sezóny, udělat nějaké body, hrát disciplinovaný hokej, užívat si to a bavit se tím. K nějakému cíli se moc neupínám, je to pak hodně svazující, takže to nedělám.

Momentálně probíhá fotbalové MS, kdo je Tvým favoritem?
Já jsem měl od mala rád Francii, když tam hrál Zinédine Zidane, Fabien Barthez, takže to přeji hodně právě Francii. Teď začali hrát konečně líp, mají mladý tým, tak třeba se jim to podaří. Je tam hodně překvapení, i ten fotbal se hodně vyrovnává, tak uvidíme.