Karel Trachta: Kdyby všichni měli takové srdce jako Milan Volák
P l z e ň – Až do poloviny utkání dával kotel stávkou hlasivek najevo výhrady k celé situaci v klubu. Nespokojenost s některými rozhodnutími managementu, s výkony hráčů, tak podruhé v letošní sezoně přineslo nezvyklé ticho na plzeňský zimní stadion. To rozhodně více napomáhalo soupeři z Vítkovic, jehož zápasy v Plzni v loňské sezoně byly vyvrcholením celého ročníku, kdy našlapaný stadion hnal své hráče dopředu. Jediným střelcem v plzeňském dresu byl Viktor Ujčík, který doposud bodoval ve všech osmi utkáních, ve kterých za Plzeň nastoupil.
Téměř ihned po skončení zápasu se objevil na tiskové konferenci trenér Vítkovic Ladislav Svozil, své v tom rozhodně sehrála dlouhá zpáteční cesta a částečná spokojenost s výsledkem. „Věděli jsme, že Plzeň je po výměně trenéra, a to většinou bývá impulsem k povzbuzení. Začali jsme vycházet se zabezpečené obrany, což si myslím se nám dařilo. Překvapením pro mě bylo, že domácí ihned po ztrátě kotouče šli okamžitě dozadu. V takovém případě bylo velmi těžké se prosadit, dostat se do přečíslení.“ Svozil přiznal, že spíše očekával větší útočnou aktivitu Plzně a z jejího tlaku mělo jeho mužstvo těžit z brejků. „Což až tak dalece nevycházelo. Možná jsme měli více šancí při hře pěti proti pěti. Plzeň byla zase nebezpečná při přesilových hrách ve druhé části. Přesto si myslím, že při troše štěstí jsme mohli odvést více bodů.“Částečnou spokojenost nad ziskem jednoho bodu vyjádřil i Karel Trachta.Ten se zároveň ocitl v palbě dotazů. „V dané situaci si myslím, je bod pro nás dobrý. Zápas byl napjatý, mužstvu se nedaří, ani atmosféra na stadionu nebyla dobrá. Osobně jsem premiéru prožíval dost nervozně a věřím tomu, že pokud mužstvo v tomhle nasazení a s touto bojovností bude pokračovat i v dalších zápasech, že se po čase zvedne a vrátí ke svému hokeji.“ Již před nástupem mužstva na led sedělo trenérské trio na střídačce. Jaké myšlenky v tu chvíli probíhaly Trachtovi hlavou? „Nedostat šišku, nepropadnout. To by byl špatný vstup.“ A co první zápas trenérovi naznačil? „Někteří hráči hrají na padesát, někteří na sedmdesát procent svých možností, někteří budou hrát pořád stejně.“ Tak dobře? „Ne, takhle.“ To, že Trachta je znalcem plzeňského hokeje, není třeba dalekosáhle vysvětlovat, vždyť zde odehrál jako hráč hezkou řádku let, rovněž v pozici trenéra má své zkušenosti. Jak vnímal dnešní stávku diváků? „Znám plzeňský hokej více jak čtyřicet šest let, bral jsem dnešní chování fanoušků normálně. Když se daří a hraje výborně, tak by zbořili stadion, a když se nedaří, zatracují hráče. V takové situaci to není pro hráče lehké hrát. Dnes jsem si dokonce říkal, zda to není namířeno proti mně, snad tomu tak nebylo. Udělám maximum, aby se začalo dařit, to mi věřte.“ Někteří příznivci se pozastavili nad nominací Voláka do druhé řady. „Kdyby všichni měli takové srdce jako Milan Volák, to by se to hrálo. Vsadil jsem na jeho zkušenost, navíc poslední zápasy doma odehrál dobře. Ano, byla tam dnes jedna averze proti němu, kdy nevystřelil, ač měli příkazy ze všech situací střílet, zjednodušit hru. Po návratu na střídačku se omluvil.“ Plzeň nyní čeká venku Litvínov a poté doma hostí lídra extraligy Pardubice. S kolika body by byl trenér spokojen? „Když získáme dva, budu spokojený.“
Za bod z úterního zápasu byl rád i Radek Matějovský. „Při takové krizi, jakou nyní procházíme, je myslím každý bod dobrý.“ Změna trenéra přináší do mužstva nový vítr, bylo tomu tak i dnes? „Určitě to přineslo oživení, to si myslím bylo na naší hře poznat, přesto je to pořád velká křeč.“ S jakou taktikou šla první lajna do dnešního utkání? „Říkali jsme si v kabině, že musíme střílet ze všech pozic, protože nahrávky před prázdnou bránu nevycházejí.“ Opět to byla první lajna, která vstřelila jedinou branku. „Puk se dostal ke mně, nejprve jsem chtěl vystřelit. Zahlédl jsem však Viktora a dal jsem mu to, naštěstí do dopadlo dobře.“ Matějovskému bylo hned v úvodu divné, že diváci neskandují. „Musíme to brát jak to je. Zaplatí si vstupenku a chtějí vidět dobrý hokej, což se nám zatím nedaří. Musíme dělat maximum, aby byli spokojeni.“ Při vyrovnávací brance Vítkovic byl na ledě obránce Milan Vobořil. „Na led se vracel hráč z trestné lavice, snažil jsem se zahrát puk, ten mi však hokejku přeskočil a než jsem se otočil, byl už za mnou, dopadlo to takhle.“ Hrou gólmanů by nazval dnešní duel. „Oba týmy vyčkávali s čím vyrukuje soupeř, bylo to hodně opatrné.“ A jak Vobořil vnímal diváckou stávku? „Je to jejich věc. Když nefandí, tak nefandí. Je to nepříjemné. Řekli jsme si, že se to budeme snažit nevnímat, že se musíme zvednout sami.“ Částečně splněný cíl přiznal Dušan Andrašovský. „V kabině jsme si říkali, že v žádném případě nesmíme v první třetině inkasovat, což se nám podařilo. Druhou třetinu míváme slabší, dnes jsme ji dokázali vyhrát. Věřil jsem že vyhrajeme, bylo to na dobré cestě i přestože výkon je stále špatný. Bohužel jsme to nedokázali, pro mě je to velké zklamání. Stále hrajeme v křeči, sebevědomí hodně hráčů je špatné. Puk je nám spíše na obtíž, jenže s pukem se hokej hraje.“ A ticho, které více jak polovinu utkání ovládlo zimní stadion? „Mají na to právo. Chtějí vidět pořádný hokej a po pravdě řečeno i my se někdy divíme, co na ledě někdy předvádíme.“