Lockdown a osmá třída

Plzeň - Již rok trvá celosvětová pandemie nového typu koronaviru, kromě běžného života samozřejmě postihla i ten sportovní.

Svěřenci trenéra Františka Roubala vloni bojovali v Lize plzeňsko - jihočeské skupiny, kde je čekalo čtrnáct soupeřů. Z celkových osmadvaceti duelů chybělo mladým indiánům odehrát posledních pět. Přitom čelo bylo velmi vyrovnané, třetí Tábor, druhé indiány a lídra z Českých Budějovic dělilo pět bodů, k tomu Motor měl odehráno více zápasů. Indiáni v soutěži pouze pětkrát nezvítězili. Ve Strakonicích a poté právě v obou případech s prvními mužstvy, kdy třikrát remizovali a v jihočeské metropoli padli. Jednou o vítězství přišli osmnáct vteřin před závěrečnou sirénou, poté dokonce v poslední možné porážku odvrátili! Dalšími soupeři byli Lvi ČB, Veselí nad Lužnicí, Milevsko, Jindřichův Hradec, Rokycany, Písek, Třemošná, Klatovy, Krumlov, Vimperk a Soběslav.

A i letos soutěž zůstane nedohraná. Osmáci si přitom vedli skvěle, v šesti utkání pětkrát vyhráli. Čtyřikrát nasázeli svým soupeřům dvojciferný počet branek a padli pouze po přestřelce v Českých Budějovicích 2:4. Naposledy se v soutěži představili desátého října, na ledě Strakonic kralovali 9:2. Jenže pak se již zápasy začaly odkládat, nakonec se zamezilo i trénovat ve vnitřních sportovištích. „Když jsme odehráli zatím poslední utkání, věděli jsme, že nás čeká pauza, kdy budeme smět pouze trénovat, a to pouze bez ledu. Ale stihli jsme pouze dva tréninky, od středy 14. října už byli kluci vlivem opatření odkázáni na přípravu v domácích podmínkách,“ popisuje hlavní trenér blížící se komplikace.

„Hráči dostali pokyny, čemu se věnovat a posílali mi zprávy, jak na sobě pracují. Věřili jsme, že se brzy vrátíme ke společnému trénování. Trvalo to měsíc a půl, než jsme měli možnost se opět sejít,“ vypráví a doplňuje: „Od 26. listopadu jsme měli možnost se opět vidět na společném tréninku. Ale v teplotách kolem nuly na tartanovém hřišti měly pro kluky po tak dlouhé době tyto tréninky více sociální než sportovní důležitost.“

„Od čtvrtka 3. prosince jsme mohli být konečně zase na ledě. Sice jsme museli trénovat rozděleni do dvou skupin, ale i za to jsme byli rádi. Klukům už chyběl, účast na trénincích, které byly i o víkendu, byly 100%,“ říká.

Jenže poté se situace horšila a horšila, dnes jsme ve tvrdém lockdownu, kdy není možné ani opustit okres, soutěže byly předčasně ukončeny. „Další hodně zvláštní sezóna. Ještě v prosinci jsme všichni doufali, že bychom se v novém roce mohli vrátit k tréninkům na ledě, ale situace se vyvinula úplně jinak. Když hokejový svaz na konci ledna rozhodl, že už se žákovské soutěže v této sezóně nebudou dohrávat, bylo jasné, že se kluci budou muset z větší části připravovat v domácích podmínkách. Vedení klubu přistoupilo k tomu, že se ve zbytku této sezóny začneme připravovat na tu nadcházející. Trochu nezvykle jsme si už na začátku února převzali nové hráče, s kterými budeme absolvovat sezónu 2021/22. Když jsem se před rokem nestihl rozloučit s kluky ročníku 2006, nepředpokládal jsem, že se to samé bude opakovat s hráči ročníku 2007. Teď už se připravujeme s kluky ročníku 2008, s kterými jsem pracoval v předloňské sezóně. A věřím, že se hokej, a sport obecně, do podzimu začne vracet do starých kolejí,“ vypráví.

„Co se týká přípravy, musím kluky pochválit. Přesto, že se vidíme pouze na monitoru, cítím na nich chuť pracovat. Společné tréninky máme třikrát týdně, vždy v pondělí, ve středu a v pátek od 18:30 přes aplikaci Google meet. V těchto trénincích se zaměřujeme na posílení všech partií těla. Pro zpestření plní kluci různé výzvy. Také mi posílají vlastní sportovní aktivity přes aplikaci WhatsApp. Jsou to především běhy, jízda na kole, případně kolečkových bruslích, střelba, práce s hokejkou nebo různé formy posilování, hlavně s vahou vlastního těla. Každý vychází z toho, jaké má doma možnosti, pomůcky a vybavení,“ nastiňuje.

„Tréninky na ledě už nám všem hodně chybí. Pro kluky je to těžké, když musí jako hokejisté trénovat tak dlouhou dobu mimo led. Ale snad se co nejdříve dočkám,“ věří na závěr.