Jan Schleiss #84

Za návrat domů jsem hodně rád, přiznává Jan Schleiss

Velkým návratem domů je příchod Jana Schleisse, který se před sezónou 2021/22 vrací po třech letech.

A sám přiznává, že zpět do kádru indiánů se těší: „Ano, hodně. Jsem rád, že to takto dopadlo a věřím, že se nám příští sezóna povede.“ Samotný přesun ale až tak jednoduchý nebyl. „Čekal jsem na Vítkovice, měl jsem i další nabídky. Mezi tím přibyla i ta od Plzně a já jsem začal hodně přemýšlet. Za zájem jsem byl strašně rád, nakonec mě přesvědčil telefon s Martinem Strakou a Tomášem Vlasákem,“ vypráví.

V kádru Ridery strávil plzeňský rodák tři roky, odehrál 161 zápasů, posbíral 68 bodů, naposledy nosil i „A“ na hrudi. „Byl jsem tam rád, je to super zkušenost. Poznal jsem jiné lidi i organizaci, určitě nemohu na celé angažmá říct křivé slovo. Přeji jim do budoucna jen to dobré,“ říká upřímně.

Přitom z Ostravy se do mužstva Škody nestěhuje sám, vrací se i gólman Miroslav Svoboda: „Já jsem své rozhodnutí oznámil, abych měl čistý stůl. Míra s tím z ničeho nic přišel asi týden potom. Tak jsem si hned dělal srandu, že se ho nezbavím, protože když jsem tehdy šel opačným směrem, on přišel do Vítkovic také. (smích)“

Přestože šestadvacetiletý forvard působil na druhé straně republiky tři roky, svůj mateřský klub dobře stále zná. „Myslím si, že změnami tým určitě prošel, ale jádro zůstalo, hlavně mladší kluci. Spoustu jich znám, nové rád poznám. Ale takové plus mínus jádro tam je,“ popisuje a dodává, že ho mile překvapily i změny v LOGSPEED CZ Aréně: „Jsou super, mám z toho radost. Líbí se mi to hodně, mám radost i ze sauny, do té jsme v Ostravě chodili pořád. V kabině bych se měl vrátit do svého rohu,“ usmívá se.

V zádech také bude mít pověstné plzeňské publikum, avšak právě situace okolo fanoušků na stadionech není aktuálně kvůli nemoci COVID-19 přívětivá. „Doufám, že to otevřou, je to velká podpora. Těším se na naše fanoušky, výkonu to přidává hodně, je to veliká pomoc,“ přeje si a zároveň přiznává, že souboje proti „své“ Plzni bral speciálně: „Vždy jsem chtěl dát gól a ukázat se. Předvést se ještě více než normálně, měl jsem to rád. Bylo to vyhrocené a to je super.“

Nyní je na pořadu dne nelehká letní příprava. „Já s tím nemám problém. V osmnácti jsem tady přišel na velký dril a zvykl jsem si. V podobném duchu jsem pokračoval i sám. Je to těžké a náročné, ovšem je lepší dřít než kňučet,“ vyhlašuje a dodává s úsměvem, že sám si příliš volna neužil: „Nejdříve mě čekalo stěhování, následovaly nějaké dodělávky na bytě, takže takový odpočinek doma.“

Foto v článku: Petr Kotala