Rozhovor Čerešňák

Olympijský medailista Peter Čerešňák je zpět v Plzni a vyhlíží utkání v Liberci

Olympijský medailista Peter Čerešňák, který na letošních zimních olympijských hrách jako zástupce kapitána hokejového týmu výraznou měrou pomohl Slovákům k historickému bronzu, se už ve čtvrtek, tedy necelý týden od zisku cenného kovu, hlásil plzeňským trenérům. S indiány absolvoval trénink a po něm rozhovory s novináři.

Petere, obrovská gratulace. Jak vysoko si ceníte olympijského bronzu?

Byl to zatím vrchol mé kariéry, náramně jsme si to užili. Doufám, že podobných momentů ještě několik zažiju.

Takže vzpomínky budou jen pozitivní?

Nebylo to ideální co do testování a restrikcí, které k olympiádě patřily. Tím, že se nám podařilo vybojovat medaile, budu na turnaj vzpomínat jen v dobrém. V prvních momentech po zisku medaile to byla obrovská euforie. Naskákali jsme na sebe na ledě a měli neskutečnou radost, i když v první chvíli nám to ani nestačilo dojít, co se podařilo. To přicházelo až postupně, možná až při oslavách s fanoušky.

Jak probíhaly oslavy?

Po zápase jsme několik dní zůstávali ještě na olympiádě a oslavovali jsme, co situace dovolila. Měli jsme sice obrovskou radost, ale pravidla nám přikazovala, že jsme nemohli slavit celou dobu pohromadě, jak bychom si přáli, ale museli jsme zase na ty svoje pokoje a tak. Pak jsme se přesunuli do Bratislavy na náměstí, abychom to oslavili s fanoušky, sešlo se snad přes 10, možná 15 tisíc lidí. Krásné chvíle! Budu si je určitě pamatovat do konce života. Oslavy jsem si určitě užil, škoda jen, že jsme nemohli zůstat v Bratislavě déle, protože sezóna pokračuje velice rychle.

Čím byl tým výjimečný, že dosáhl na medaile?

I když jsme prohráli semifinále s Finy, věděli jsme, že jsme neodehráli špatné utkání. A se Švédy jsme se potkali už ve skupině, proto už jsme měli vyzkoušené, čemu a jakému stylu hokeje budeme čelit. Rozhodla podle mého naše dravost a bojovnost. Byli jsme mladý tým a po vítězství nad Amerikou jsme cítili, že úspěch, tedy medaile, je blízko. Udělali jsme pro ni všechno a ukázali jsme, že ji chceme více.

A to i přes ne úplně ideální start olympiády.

Bylo to náročné... Cestovali jsme po skupinkách, trénovali v poslepované sestavě, nemohli se pořádně sejít. V plné síle jsme absolvovali snad jen jeden trénink, proto možná start turnaje nebyl podle našich představ. Hned v úvodu jsme měli těžké zápasy, které se nepodařily. Ale jak turnaj pokračoval, začínali jsme se sehrávat a cítili jsme se lépe a lépe. Zlom turnaje podle mě přišel díky zvládnutému utkání s Lotyšskem.

Sledoval jste na dálku extraligu a svou Plzeň?

Určitě sledoval! A dokonce jsme si s Martinsem Dzierkalsem říkali, že nás ani v Plzni nepotřebují, že se stále vyhrává. (smích) Časově zápasy nevycházely tak, abych je mohl sledovat přímo v přenosu, ale výsledkově pochopitelně všechny.

K týmu Plzně jste se připojil ve čtvrtek. Ráno proběhly krátké gratulace ze stran spoluhráčů a v 10 hodin už nástup na led. Bolel trénink?

Čtyři dny jsem byl bez hokeje, jen jsme oslavovali, takže jsem se na prvním tréninku ve čtvrtek na ledě dost vytrápil. (úsměv) Doufám, že zítra už bude všechno už v pohodě a vyhrajeme! Boj o čtyřku je hodně těsný, potřebujeme sbírat body.