Dominik Pavlát #39

Je to sezóna doslova z nuly na sto, vypráví Dominik Pavlát

Hokejový život je turbuletní, to platí nejen v průběhu několika let, ale dokonce i během jediného ročníku. Své o tom ví i dvaadvacetiletý gólman Škody Dominik Pavlát.

Sám vypráví, jak sezóna začala a příliš prostoru nedostával. Naskočil i v první lize v dresu Slavie, pak se ovšem vše zlomilo, vyvrcholilo šancí v play off a nyní dokonce pozvánkou do seniorské reprezentace. Mladý gólman sice prošel mládežnickými výběry, do A týmu ovšem nakoukl poprvé.

A to hned s dalšími pěti spoluhráči z Plzně. Je tedy malý paradox, že s vrstevníky, proti kterým bojoval na klubové úrovní v mládeži v dresu Tábora a Chomutova, nyní válčí na stejné straně barikády jak za indiány, tak za národní mužstvo.


Dominiku, jak jste si užil reprezentační sraz?
Maximálně, snažil jsem si užívat každý moment, kdy jsem tam mohl být. A to ať už na ledě nebo mimo něj.

Na co jste se soustředili a jak byl vlastně kemp těžký?
Náročný byl dost, byli jsme dvakrát denně na ledě a k tomu ještě posilovna. Pro mě se v bráně nic moc neměnilo, spíše nějaké detaily. Ale byla to průprava pro nové hráče, byl nový trenér a s ním i trochu jiný herní systém.

Dají se tréninky porovnat s těmi Rudolfa Pejchara?
Byly hodně podobné. Chodili jsme na led vždy dvacet minut před týmem a měli speciální cvičení. Osobně jsem pár dní před tím nebyl na ledě vůbec.

Byl to velký rozdíl oproti klubovým tréninkům?
Asi byl největší rozdíl v tom, že bylo všechno přesnější a rychlejší.

Jak moc vlastně pozvánka potěšila?
Zpočátku jsem tomu nevěřil, pak samozřejmě nastoupila radost. Beru to jako odměnu za celou sezónu. Jsem maximálně šťastný, je to takový splněný sen.

Jaké to je trénovat pod zahraničím trenérem?
Nevím, jak pro hráče, pro mě to bylo v pohodě, anglicky umím, rozuměl jsem všechno. Už v Chomutově jsem měl trenéra gólmanů, který mluvil anglicky.

Je pro pravidelného mládežnického reprezentanta MS dospělých takový další cíl?
Spíše sen. Zůstávám nohama na zemi, jdu týden po týdnu a uvidíme, co bude dál. Ovšem snažím se maximálně.

Je reprezentační kemp malou náplastí na brzký konec sezóny?
To zklamání pozvánka trochu upozadila, ale samozřejmě nás hodně mrzí, že jsme nedosáhli na týmový úspěch, pro který jsme makali celou sezónu. Každý by asi ještě chtěl hrát play off, ale moci být tady je také skvělé.


Překvapila vás Mladá Boleslav, jak přehrála Mountfield?
Bylo to překvapení. Myslel jsem si, že to Hradec zvládne. Ale když jsem viděl jednotlivé zápasy, hráli Bruslaři týmově a opravdu celkově velice dobře.

Osobně můžete porovnat extraligové play off i baráž. Platí, že boje o udržení jsou větší nervy?
Asi je to pravda. Nechci vůbec vyřazovací boje zlehčovat, ale máte v nich jistotu, že budete v extralize i další rok. V baráži naopak bojujete o holý život.

Jak moc bylo skvělé, že se na alespoň závěr sezóny vrátili do hlediště fanoušci?
Bylo to super, hlavně na domácích zápasech. Lidé nás hnali, vždy se hraje lépe než před tichem. Atmosféra zápasu je pak i lepší, hráči se více vybudí, nechybějí emoce a má to jednoduše všechno.

Jak byste vlastně sezónu ze svého pohledu zhodnotil, protože byla taková turbulentní, že?
Je pravda, že to byl hodně divoký ročník. Pro mě je to sezóna z nuly na sto. Začínali jsme a já příliš nechytal. Měl jsem i zápas v první lize, pak ovšem od Vánoc se mi začalo dařit. Vyhrávali jsme zápasy, což bylo to nejdůležitější a dostával jsem mnohem více prostoru. Mrzelo mi ale, jak to skončilo.

Prošel jste v minulosti Táborem i Chomutovem. Oba celky nyní bojují v baráži o postup, sledujete jejich boje?
Určitě, stíhám to. Oba mančafty vnímám docela velmi pečlivě a oběma přeji úspěch. Pro Tábor by byla první liga skvělá a Chomutov se jistě ani po případném postupu nezastaví.

Ovšem v bojích o titul je i plzeňský dorost, jenž již rozehraje finále, junioři zase válčí v semifinále...
Ano, měl jsem možnost vidět pár zápasů a ohromně klukům přeji úspěch. Zaslouží si to, hrají dobře. Ať jen makají dál a udělají pořádný úspěch.

Jaká vlastně byla Plzeň jako soupeř?
Byli vždy hodně nepříjemní. Pokaždé, když jsme hráli proti Plzni, tak měli skvělé přesilovky, hlavně do útoku byli výborní. S některými bývalými soupeři jsme teď spoluhráči jak v týmu, tak reprezentaci (úsměv).

Fota: Jan Beneš