Velký rozhovor s Petrem Kořínkem, hlavním trenérem zlatého dorostu
Sezóna 2021/22 se nesmazatelně zapíše zlatým písmem do historie plzeňského hokeje. Plzeňští dorostenci totiž dokázali vybojovat mistrovský titul, v dramatickém finále přemohli v šestizápasové bitvě pražskou Spartu. Pojďme si nyní celou sezónu, společně s Petrem Kořínkem, připomenout.
Pane trenére, jak moc jste si před sezónou přál, aby Covid již do sportu nezasahoval a mohla se odehrát kompletní sezóna?
Před sezónou jsem si přál, aby ta covidová pandemie konečně skončila, protože to bylo strašně dlouhý. Na začátku jsem si myslel, že to potrvá jen pár měsíců, nicméně opak byl pravdou. Na klucích se to podepsalo, nemohli jsme hrát, vlastně ani trénovat, takže jsem byl rád, že sezóna mohla začít dle plánu. Sice jsme byli v průběhu ledna ještě v karanténě, leč zvládli jsme odehrát celou sezónu, z toho hlediska jsem byl rád, že vše proběhlo jak mělo.
Jak náročné to pro hráče bylo, že prakticky za celý rok odehráli jen pár zápasů, znemožněno jim bylo i pospolu trénovat…
Bylo to pro ně hrozně těžké, protože trénink je jedna věc, poté ale utkání úplně něco jiného. Kluci se hraním zápasů učí a získávají nové zkušenosti. Trénovali jsme pouze na suchu, kluci už potřebovali hrát.
Jak jste byl spokojený se suchou přípravou?
S letní přípravou jsem maximálně spokojený, byla perfektní. Měli jsme hodně široký kádr, posléze jsme ale nějaké hráče vyřazovali, ti zamířili do Třemošné. Suchá příprava byla poměrně hodně dlouhá. Od února jsme trénovali střídavě na suchu i ledu, všichni makali jak měli, přistoupili k tomu velice dobře a v sezóně to poté bylo znát.
Během léta jste následně odehráli několik přípravných zápasů. Zpestřením byl určitě Mezinárodní turnaj, který se odehrál na západě Čech…
Od konce července jsme začali hrát přípravné zápasy, které rozhodně splnili naše očekávání. Vyvrcholilo to tím turnajem, který se odehrál v Plzni a my jsme ho navíc dokázali ovládnout. Ve třech dnech jsme odehráli pět těžkých zápasů. Při velké únavě bylo vidět na hráčích jak reagují. Sehráli jsme skvělý turnaj a už tuhle dobu jsem tušil, že máme dobře natrénováno, kluci pracovali jako tým a věřil jsem, že bychom mohli v sezóně něco dokázat
Do sezóny jste vstoupili vysokou výhrou 6:0 nad Hvězdou. V první části sezóny jste skončili na druhém místě, Boleslav byla jen o pouhý bod lepší…
Do dlouhodobé částí jsme vkročili pravou nohou, dokázali jsme vyhrávat. Samozřejmě hráli jsme s týmy jako Liberec či Mladá Boleslav, ale většinou to bylo proti slabším celkům. Dlouhodobě zastávám názor, že se soutěž musí zúžit. Utkání proti PZ Kladnu či Třemošné neměla kvalitu. Skončili jsme druzí, těsně za Mladou Boleslaví.
Díky postupu z druhého místa jste již měli jistotu play off. Následně se k zápasům s Mladou Boleslaví, Karlovými Vary, Libercem přidala Sparta se Slavií? Co říci k této fázi sezóny, zde už nebylo lehkého soupeře…
Byli jsme rádi, že jsme se dostali do nadstavby a tam to již bylo velice kvalitní. Tady nebylo lehkého soupeře. Hrálo se na krev, každý zápas byl velice těžký a tady jsem naplno viděl, jak se hráči postupně zlepšují.
Na přelomu roku sezónu přece jen trochu přibrzdila covidová pandemie, tým musel do karantény, ale přišlo mi, že to kluky moc nepoznamenalo…
Covid sice zavítal i do našeho mužstva, ale bylo to naštěstí krátké. Kluci dostali plány a vzápětí jsme se naštěstí hned vrátili i na led, takže si myslím, že na hráče to nemělo žádný vliv.
Jak moc týmu prospěl lednový příchod Adama Titlbacha? Jak se jeho přesun na západ Čech vlastně urodil? Zaujal vás už při srpnovém turnaji v Plzni, kdy byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem celého turnaje?
Adama jsme v Chomutově sledovali delší dobu, byli jsme v jednání a v lednu jsme se dohodli na jeho přestupu do Plzně. Myslím, že v Chomutově byl zvyklý na něco jiného, měl tam i jinou roli. Každý hráč, když přijde do nového prostředí, tak mu to chvíli trvá. Měli jsme s ním různé pohovory, snažili jsme se mu pomoci a vybrat mu vhodné spoluhráče. Myslím si, že ke konci sezóny v play off nám to vrátil. Stal se velice platným hráčem, musí chtít, aby v tomto směru pokračoval.
Jediná menší krize přišla na začátku února, to když tým jedinkrát v sezóně třikrát za sebou prohrál, dvakrát za sebou dokonce nedal ani gól. Obecně koncovka byla leckdy velké téma…
Ano, máte pravdu. V únoru jsme měli menší krizi, hodně jsme se tam trápili v zakončení, přestalo se nám dařit. Nicméně hráče jsme i v tréninku nabádali, aby zjednodušili hru a vždycky to je o nějakém šťastném gólu a následně se to opět zlepšilo.
Nakonec se rozhodlo o tom, že jste po základní části v součtu obou skupin skončili na třetím místě. Lepší z naší skupiny byla opět pouze jen Mladá Boleslav o jeden jediný bod…
My jsme si chtěli vybudovat co nejlepší pozici pro play off, chtěli jsme hlavně začínat doma, což se povedlo, takže nadstavbová část určitě splnila očekávání. I z našeho hlediska jsme hráli dobře a tým se dobře připravoval na vyřazovací boje.
Soupeřem v osmifinále byly Pardubice, hrálo se jen na dva vítězné duely, tudíž dalo by se říci, že první zápas hraný doma byl nesmírně důležitý...
Play off na dva vítězné duely je velice ošidný. Pardubice jsme příliš neznali, ale věděli jsme, že závěr základní části měly velice dobrý. Kluci nikdy nehráli play off, takže nervozita na hráčích byla znát, takže jsme byli moc rádi, že jsme ten úvodní zápas zvládli. Odveta u nich byla hodně vyhecovaná, ale zlomili jsme to, byli jsme nesmírně rádi, že jsme postoupili do čtvrtfinále.
Dalším soupeřem byl Zlín, opět jste dokázali vyhrát bez prohry, ale série rozhodně nebyla jednoduchá. Všechny zápasy byly až do konce velice vyrovnané…
Narazili jsme na Zlín a tentokrát se již hrálo na tři vítězné zápasy. První zápas hráli hosté velice dobře, my jsme ho pro nás doslova urvali. O den později to bylo z naší strany o mnoho lepší a vzápětí jsme byli strašně rádi, že jsme tu sérii ukončili už ve Zlíně, protože jsme věděli, že každá ušetřená síla se bude hodit, což se v závěru play off také potvrdilo.
Změnou letošní sezóny bylo, že odpadlo Mistrovství republiky a přišlo na řadu regulérní semifinále. Tam na vás čekal Mountfield, který dokázal z osmého místa vyřadit favorizovaný Třinec…
Když vyřadili Třinec, tak jsme tušili, že nás budou čekat nesmírně těžké zápasy. Měli jsme nějaké informace jakým způsobem Hradec Králové hraje. Opět to byl velice náročný soupeř. Nic lehkého to nebylo, jeden zápas hraný v Plzni musel dokonce do samostatných nájezdů, ale zvládli jsme to.
A následně přišlo na řadu finále se Spartou, se kterou jste měli v základní části lepší bilanci. Oproti předchozím sériím už se hrálo na čtyři vítězné duely…
Na začátku play off jsem si v duchu přál dostat se do finále, navíc kluci mohou potvrdil, že jsem v kabině potom říkal, že by bylo hezké, kdyby soupeřem byla Sparta a nakonec se to i povedlo. V sezóně jsme s nimi odehráli velice dobré zápasy, měli jsme lepší bilanci, ale v play off je to zcela o něčem jiném. Podařilo se nám dvakrát vyhrát doma. V tom druhém zápase jsme dali dokonce devět branek, bohužel jsem následně tušil, že jsme se asi vystříleli a ve třetím duelu jsme se opět trápili v zakončení. Věřili jsme, že jeden zápas na Spartě zvládneme vyhrát, což se potvrdilo. Mohli jsme rozhodnout doma, leč nestalo se. Možná byla na hokejkách lehčí nervozita, kluci si to nejspíš připouštěli, že by mohli doma rozhodnout. Po zápase jsme jim v kabině řekli, že se nic neděje a připravíme se na další utkání.
Před dvěma lety jste mi při rozhovoru prozradil, že jeden z vašich trenérských snů je, že byste si přál vyhrát s mladými kluky nějakou medaili. 15. dubna 2022 se povedla neskutečná věc a titul jste opravdu po nervydrásajím šestém zápase vyhráli, co k tomu říci?
Ano, říkal jsem to a byla to pravda. Už ten rok předtím, než nás kvůli covidu vypli, tak tam tým pracoval také velmi dobře. Bylo mi to líto, protože si myslím, že už předtím jsme mohli něco dokázat. Podařilo se nám finále ukončit v šestém zápase na Spartě, byli jsme za to hrozně rádi. Měli jsme sice špatný vstup do utkání, soupeř na začátku utkání potrestal naše chyby, ale v kabině jsme si k tomu něco řekli. Věřil jsem, že jakmile dáme kontaktní gól, máme šanci utkání otočit. Myslím si, že jsme viděli opravdu nádherný zápas s ještě hezčí koncovkou pro nás. Byla to pro ně neskutečná zkušenost, neskutečná jízda kluků a tím zápasem to jen vygradovalo. Život je o emocích a tam jich bylo opravdu hodně. Po zápase jsem toho byl plný, strašně jsem to klukům přál.
Jaké byly mistrovské oslavy?
Z naší strany trenérů nebyly žádné, ale kluci to oslavit pochopitelně šli. Určitě ještě budeme mít společný oběd či večeři.
Kapitolou samo o sobě byl bezesporu talentovaný Adam Benák, co říct k jeho osobě?
Adam je ještě deváťák, nejmladší hráč v našem dorostu. Je to velký talent, jsme rádi, že jsme ho měli v týmu. Myslím, že tým hodně táhnul. Budoucnost má před sebou, nadále na něm budeme pracovat. Je to velmi skromný kluk, navíc pokorný a nadále na sobě pracuje. Doufám, že se to vše projeví a v budoucnu o sobě dá ještě hodně vědět.
Neztratili se ani ostatní. Daniel Jansa v play off zavřel svou bránu, nicméně obrana mu hodně pomáhala. Z tribuny se zdálo, že nehrála parta jednotlivců, ale jeden velký tým…
Dan v bráně předvedl neskutečný výkon v play off, držel tým a obrana mu to navíc vracela, když mu hodně pomáhala. Po celou sezónu bylo vidět, že tenhle tým nehrál na jedince, ale jako správný kolektiv a jeden držel za druhého. Tým si šel za svým snem.
Když byste měli srovnat hráče obecně před sezónou a nyní po finále, jaký udělali na sobě progres?
Kluci udělali neskutečný progres, pochopili naší filozofii. Základ je být hodně natrénovaný, nevypustit ani jediný trénink či zápas. Po celý rok jsme jim posílali určitě programy, které hráči plnili. Když si vzpomenu na loňské jaro, když jsme na nějaký čas měli hráče i na ledě, tak oproti dnešku na sobě ohromně zapracovali. Nikdo se nad ostatním nepovyšoval, kluci sami chodili na rozcvičku, nikdo jim nemusel poté již nic říkat. Sami to mají již takhle v hlavách nastavené a odměnou jim byl tížený titul. Někteří kluci nyní přechází do juniorky, kde na sobě budou muset nadále pracovat, přeji jim jen to nejlepší a aby se někam dostali.
Spolu s vámi na střídačce byl ještě František Bombic a v roli skill coache působil Michal Dvořák...
Strašně bych chtěl poděkovat mému kolegovi Frantovi Bombicovi, který udělal neskutečný kus práce a moc mi pomohl. To samé Michal Dvořák, který je velký hecíř. Utvořili jsme perfektní trio. Moc klukům děkuji. Když podobně budou pracovat všichni, nemám strach o náš český hokej.
Pane trenére, ještě jednou ohromná gratulace k celé sezóně. Děkuji za rozhovor!
