Piskáček soupeřům nenechá centimetr ledu zadarmo a těší se na přízeň plzeňských fanoušků

Plzeňským fanouškům není jméno Jana Piskáčka neznámou. Když na západ Čech jezdíval v roli soupeře, častokrát se pouštěl do soubojů s domácími hráči, až to příznivce na tribunách nadzvedávalo ze sedaček. Teď se ale karta obrátila. Seznamte se, Jan Piskáček, obránce HC Škoda Plzeň.

Spojení řízného a zkušeného beka s tradičním západočeským klubem mohlo přijít o rok dříve. „Věděl jsem, že byl o mě zájem už loňskou sezónu, ale to jsem se ještě rozhodl pro České Budějovice. Proto jsem ohromně rád a těší mě to o to víc, že vedení klubu na mě nezapomnělo a domluvili jsme se o rok později,“ vypráví Piskáček. A samozřejmě vzpomíná na doby, kdy na led modrobílých zajížděl v pozici hostujícího hráče. „Miloval jsem to tu, protože mám rád tyhle, řekněme, drsnější atmosféry! Lidi hokej žerou, nedají vám nic zadarmo, a když hrajete ostře proti jejich klukům, dají vám to pořádně pocítit. A mně to dělalo radost, i když fandili proti mně. Takže se pochopitelně těším, až budu mít lidi na své straně.“

Na Plzeň jako soupeře vzpomíná jako na strašně těžkého protivníka, který hodně bruslil a byl nepříjemným oponentem ve všech herních situacích. „Zvlášť tou rychlostí dělala Plzeň většině týmům v extralize problémy, a to se podle mého nebude měnit. Tento nátlakový a aktivní styl hokeje s důrazem navíc mám rád a věřím, že, teď už my, budeme takto nepříjemní pro všechny i nadále,“ pokračuje. S trenéry se zatím osobně nepotkal, takže rozhovory o jeho úloze v týmu ještě neproběhly. Piskáček se nezříká ani role mentora, o které mluvil Tomáš Vlasák při jeho příchodu. „Pochopitelně si o mé úloze v mančaftu promluvíme detailně, ale jsem přesvědčený, že vedení ví, proč mě přivádí. Určitě si mě poctivě vyskautovali a moje role bude jasná od začátku.“

Trenéři a vedení klubu vědí, co od Piskáčka očekávat, ale jak by se sám 32letý bek popsal? „Jsem poctivý obránce, který hraje tvrdě a důrazně. Budu se snažit odvádět svou práci nejlépe, jak dovedu. Na této poctivosti a práci mám postavenou celou svou kariéru a nic měnit nebudu. Nikomu nenechám ani centimetr ledu zadarmo!“

Závěr rozhovoru jsme věnovali tématu Michal Houdek – Jan Piskáček. Příchod Michala jsme oznámili včera, Jan Piskáček doplnil soupisku dnes. A jistě si nejeden hokejový fanoušek vzpomene na Houdkův debut v extralize na Spartě. Bitka s Piskáčkem, která skončila otřesem mozku tehdy sparťanského beka a pořádnou mediální kauzou.

„Honza byl jediný, kdo tu bitku nějak odnesl. Otřesem mozku. Přesto to byl jen on, který mediím řekl, že to byla férová bitka a že to k hokeji patří. Jediný se mě zastal a nepustil se do lynče jako všichni ostatní,“ vypráví s odstupem času Michal Houdek. „Rok nato jsme se potkali mezi šatnami znovu na Spartě a podali jsme si ruku. Šel jsem mu dát kredit za to, že to řekl, protože by bylo jednoduché se připojit k ostatním. Ostatní mě jen natírali a on, kterého se to jediného týkalo, řekl, jak to bylo. Těším se na to, že budeme spolu v jednom týmu, to stoprocentně! Ale i kdybychom se nyní potkávali jako protihráči, bojovali bychom spolu zase férově.“

Ve stejném tónu mluví o druhé třetině z 12. září 2019 i Jan Piskáček. „Pro mě to byl prostě souboj; bitka, co se prostě stává. Nikdy jsem mu to neměl za zlé a také jsem mu to tak napsal do zprávy. Když jsme se potkali, v pohodě jsme si podali ruku a řešili to normálně,“ popisuje Jan Piskáček. „Kdyby to bylo zákeřné, nějaký úder zezadu, tak bych mu to asi měl za zlé, ale takhle vůbec. Měl jsem ‚jen‘ otřes mozku a rozbité obočí. I když chvíli trvalo, než jsem se vrátil na led, nic mu nevyčítám.“

Férově vyřízená situace dvou férových tvrdých chlapů. A na jejich spolupráci v rámci jednoho týmu se v Plzni už hodně těšíme.

Autor: Petr Tibitanzl