Velké hodnocení s Tomášem Pejcharem, trenérem bronzových deváťáků

Skvělý úspěch zlaté plzeňské akademie podtrhla věkem navazující devátá třída, která si na závěr sezóny na krk pověsila medaile bronzové. Do puntíku tak západočeský klub zopakoval parádní úspěch z jara roku 2017.

Svěřenci kouče Tomáše Pejchara si nejprve po základní části vybojovali vstupenku mezi nejlepší týmy do nadstavby, z ní nakonec dokázali postoupit do velkého finále na Mistrovství ČR. Zde se šest nejlepších celků z celé republiky utkalo během pěti dní systémem každý s každým o mistrovský titul.

Indiáni náročné boje odstartovali nezdarem s Libercem 4:5, pozdějším mistrem, přestože v utkání vedli 2:0. O den později si Západočeši smlsli v poměru 13:2 na brněnské Kometě, jenže poté padli 3:8 s pražskou Slavií. Ovšem vítězství 3:2 v prodloužení nad Třincem a nakonec i 7:2 s Mladou Boleslaví zajistilo Škodě celkově bronzové medaile právě za Bruslaři a Libercem. Čtvrtí skončili Jihomoravané, poté sešívaní a poslední Oceláři.

Celkově modrobílí v soutěži odehráli pětatřicet zápasů a pouze devětkrát odcházeli z ledu s prázdnou. Kostra týmu navíc ovládla i Mládežnické mistrovství ČR výběrů krajů.

Deváťáci zvládli i zajímavé přípravné duely. Dvakrát v poměru 6:3 a 6:4 zvítězili na ledě vyhlášené Akademie v Salzburgu, naposledy zase přehráli švýcarský Kloten dokonce 8:1.

Trenér Tomáš Pejchar
Pane trenére, jak byste zhodnotil závěrečné Mistrovství ČR, který bylo pro vás ve znamení zisku bronzových medailí?
Nejdříve se musím zastavit u organizace MČR, která byla velice tristní. Pomalu čtrnáct dní před samotnou akcí jsme toho moc nevěděli. Museli jsme to sami urgovat a zjišťovat. O propozicích nemluvě. O nějakém servisu v místě konání nemůže být řeč. Vrchol všeho bylo, když jsme byli tázáni, jestli jsme si přivezli puky na rozcvičku... Další kaňkou jsou medaile a poháry. Pro kluky je to vrchol žákovského hokeje a dostat medaile, jako za víkendový turnaj čtvrtých tříd? Nevím... Někdo si mohl udělat trochu větší práci. Nyní se dostanu k té hokejové stránce, která je pro nás samozřejmě důležitější. Z našeho trenérského pohledu s kolegou Vaškem Benákem si myslíme, že jsme na MČR hráli jeden z nejhezčích hokejů a celkově mužstvu nemůžeme nic vyčíst.

Co všechno se povedlo a co třeba vás mrzí?
Hned na úvod nás čekal jeden z hlavních favoritů na titul - Liberec. Což se také potvrdilo. Utkání to bylo parádní a jen škoda, že jsme neudrželi v zápase vedení 2:0 delší dobu. Ve druhém dni jsme vyzvali na souboj Brno a chtěli jsme za každou cenu uspět. V zápase jsme byli lepší než soupeř a hlavně vysoce efektivní. Puky se k nám odrážely a my dali skoro ze všeho gól. Bohužel jsme si to štěstí vybrali a následující den jsme si vylámali zuby na skvěle chytající brankářce Slavie, která nám ale dělala starosti celou sezónu. Na zápas s Třincem jsme museli cestovat z porubské arény do Vítkovic, důvodem byl úniku čpavku. Pokud jsme chtěli bojovat o medaile, museli jsme za každou cenu utkání vyhrát. To se také stalo, i když výhrou jen v prodloužení jsme ztratili šanci bojovat o ty nejcennější medaile. Zápas to byl ovšem opět skvělý. V posledním dni jsme již věděli, že pokud vyhrajeme, máme bronz. Na druhé straně Mladé Boleslavi o nic nešlo a byla již určitě stříbrná. I proto ze strany soupeře nebyla znát taková motivace, kterou měl v předešlých utkáních. Nakonec se nám to povedlo a odvezli jsme si velice cenné bronzové medaile.

Jak byste se ohlédl za celou sezónou?
Když začnu úplně od začátku, tak ročník 2007 byl velice podceňovaný. Nikdo s námi na přední příčky moc nepočítal. Myslím si, že jsme složili tým velice dobře. Samozřejmě jsme přivedli pár nových tváří, ale to je v kategorii U15 již běžné. Nám se povedlo vhodně tým doplnit a postupně si začalo vše sedat. Mužstvo nemělo tolik individualit jako ostatní týmy, ale to byla naše výhoda. Kluci pochopili, že to za ně nikdo neodehraje a každý musí přidat svůj díl. V první části sezóny byl náš cíl postoupit do nadstavbové skupiny, kam šla první čtyři mužstva. Nakonec jsme postoupili z posledního postupového místa společně se Slavií, Spartou a Pilsen Wolves. V nadstavbové skupině se k nám přidaly Karlovy Vary, Litvínov, Chomutov a Ústí nad Labem. A zde již postupovali pouze dva nejlepší na republiku. V nadstavbové skupině jsme měli skvělý start a hned úvodních šest zápasů vyhráli. To byl klíč k postupu na MČR. Poté jsme dvakrát po sobě zaváhali, ale zvládli jsme důležitý zápas na Spartě. A poté doma nečekaně, ale zaslouženě, porazili i Slavii. Nutno říci, že to byly ty zápasy, které by kluci měli hrát. Bojovné, vyrovnané a celkově na výborné úrovni.

Stíhali jste ale i zajímavé přátelské duely, turnaje či Dlouhodobou turnajovou soutěž...
DTS je v žákovských kategoriích super zpestření. Jde hlavně o to, že potkáte soupeře, se kterými celý rok nehrajete. Je to pro kluky jednoznačně přínosné. A zápasy se zahraničními týmy? Každé mezinárodní měření je dobré a jsem rád, že jsme byli dvakrát v akademii Salzburg a doma přivítali německý Mannheim a dokonce švýcarského mistra z Klotenu. Pro kluky jsou to obrovské zkušenosti a zážitky.

V mládežnických kategoriích se často výsledky upozaďují za vývoj hráče. Jste i po této stránce spokojený?
S klidným svědomím mohu říci, že kluci udělali obrovský hráčský i lidský posun. Za doby pandemie covidu se nemohlo tolik trénovat, na ledě jsme skoro nebyli a díky tomu kluci nebyli úplně v ideální kondici. V důsledku toho je oproti začátku sezóny vidět velký výkonnostní posun hráčů.

Co byste chtěl říci závěrem?
Sešla se skvělá parta kluků, kteří toho za rok hodně dokázali. Vyhráli jsme silně obsazený vánoční turnaj v Karlových Varech, jako plzeňský kraj MČR krajů a na klubové úrovni získali bronzové medaile, které jsou pro nás ale zlaté! Chtěl bych touto cestou ještě jednou všem poděkovat za super sezónu a společné zážitky. Jmenovitě především Vencovi Benákovi, se kterým jsme společně vedli kluky a má velký podíl na celém úspěšném ročníku. Dále také trenérovi brankářů Patriku Polívkovi. A nakonec vedoucímu mužstva Lukáši Hodaňovi, který se klukům věnoval dlouhé roky. Společně jsme utvořili super partu a máme vzpomínky na celý život. Díky!

Pane trenére, ještě jednou ohromná gratulace k celé sezóně. Děkuji za rozhovor!