Když se tělo cítí dobře, funguje pak hlava, říká Jan Snopek v rozhovoru ke startu přípravy

Nejen kádr indiánů doznal změn. Úpravy se dočkal také tréninkový plán, chcete-li přípravný cyklus A týmu. Z přípravy vypadla šumavská soustředění, která jsou nahrazena dvěma týdny v červnu a v červenci s dvoufázovými tréninky v Plzni. Vypadlo také třítýdenní „volno“ v červenci před nástupem na led. Více o důvodech a celkové transformaci tohoto důležitého období kondiční trenér Jan Snopek.

Pane trenére, jak jsme avizovali v úvodu, letní příprava doznala zásadní obměny co do termínu jednotlivých úseků. Ať už startu přípravy, tak klidnějšího období před nástupem na led. Můžete poodkrýt, co Vás k tomu vedlo?

Změna struktury letní přípravy byla v plánu již delší dobu. Konzultovali jsme to s Adamem Havlem (fyzioterapeut týmu, poznámka redakce) a trenéry mužstva a rozhodli jsme se pro tento model, abychom odbourali „šokové“ situace – začátek přípravy, volno, druhý začátek přípravy, led, zápasy. Hodně kluků se zapojilo do přípravy minulý týden, tento týden nastupovali mladí hráči a někteří kluci se zapojili dobrovolně už nyní. Kompletně jdeme do přípravy od pondělí 30. května.

Důvody? Osobně se mi nelíbí mít přípravu květen-červen a pak si dát rozchod na tři týdny a 14 dní se pak dostávat na úroveň, kterou jsme měli předtím. Delší posezónní volno jsme zvolili i proto, že řada našich hráčů měla dlouhý ročník, ať už ve svých předešlých klubech nebo u nás v juniorce. Je potřeba po soutěžní části dodržovat volný režim, aby se tělo zahojilo, odpočinulo a kluci, aby dostali do chuť do další sezóny. Příprava bude probíhat až do začátku extraligy jen s devítidenním volnem před nástupem na led. Pak nás čeká kombinovaný typ přípravy – led s tréninky na suchu. A důležitý byl i tento faktor: Po dlouhém volnějším třítýdenním intervalu bychom riskovali více co do zranění nebo přetížení přitahovačů. Tady to bude plynulejší přesun.

Letní příprava je ve vaší kompetenci, ve vaší režii. Klade to na vás jiné požadavky?

Neřekl bych. Červenec a srpen jsou vždy klíčovými měsíci pro přípravu na sezónu. Pokud se objeví nějaký problém v květnu a červnu, budeme mít dostatek času to vyřešit. V letních měsících už se chceme vyvarovat zraněním, kterým jsme mohli předejít. V minulosti jsme s tím bojovali; jeden, dva kluci něco měli dlouhodobějšího charakteru. Na druhou stranu je nutné pamatovat na to, že některé věci prostě neovlivníte. Měli jsme teď v posledních letech zranění v obličeji po zásahu pukem. To bohužel k hokeji patří.

Letos nebudou již proslulá šumavská soustředění.

Ta vypadla, to je pravda, ale především z organizačních důvodů. Soustředění jsou skvělá v tom, že odtrénujete a do deseti minut můžete být na jídle nebo už regenerovat. Tento servis budeme hráčům „suplovat“ při dvou týdenních soustředění v Plzni, které nás čekají. Každé z nich bude jiné, protože budeme v různých fázích přípravy. První, červnové, bude ještě více do vytrvalosti. V červenci se následně soustředíme na výbušnost a rychlost.

Start přípravy je letos nezvykle až na konci května. Nezaháleli kluci příliš během takřka dvouměsíčního volna?

To vůbec. Kluci, kteří už měli volno, se mi sami ozvali po třech až čtyřech týdnech. Dostali týdenní plány a podle toho se připravovali. Juniorka a kluci na nároďáku přibližně v tomto období končili, takže ti zase nastupovali na dovolenou. Kluci z juniorů, které máme v týmu, začínají termínově stejně jako tým, proběhla samozřejmě také konzultace s Petrem Vojanem. Ti měli volno necelý měsíc.

Někteří hráči se budou připravovat individuálně, je to tak?

Zkušení hráči dostali tuto možnost. Jedná se o Tomáše Mertla, Petra Zámorského a Petra Kodýtka. Funguje to na bázi důvěry. Víme, že přijedou připravení. Plus pochopitelně cizinci se před nástupem na led připravují v místě svého bydliště.

Největší úskalí kolektivní přípravy je to, že nepřipravíte každý den tak, aby sedl každému hráči. Jeden den se trefíte třeba se 70 % hráčů, na čem je potřeba konkrétně s těmi jednotlivci pracovat a má to maximální dopad. Další den je zase jiná většina a tak dále. Když máte individuální přípravu, jsou tréninky poskládány na bázi maximální efektivity a individuálního přizpůsobení na každý den. Podle mého názoru do 25 let dělají hráči z 99 % v individuálu to samé, co děláme my každý den. U starších zkušených hráčů je to o pohodlí a zázemí.

Naopak, některým starším hráčům naopak vyhovuje společná příprava, jsou v bandě kluků a je větší sranda. A v některých situacích se více hecnete, než když makáte sám. V individuální přípravě vám také může vypadnout herní část, protože nejste v kolektivu. Jdete si zahrát tenis nebo něco podobného. Ve společné přípravě se vám třeba už můžou formovat dvojičky kluků, kteří si při hře rozumí a jde jim to spolu přirozeně. To nejde nasuplovat. Můžete se domluvit s partou kluků, že si zahrajete fotbal. Ale nejsou to vaši spoluhráči pro příští sezónu.

Do společné přípravy s týmem se zapojí i Piskáček, který by už do kategorie zkušených kluků mohl být zařazen. Přizpůsobíte společné tréninky pak dle toho? Protože se v jeden moment na hřišti nebo v posilovně potkají věkem ještě junioři a třicátník Honza.

V přípravě se spoléhám na osvědčený model, který upravuji podle skladby týmu. Tedy jestli máme více mladších nebo starších kluků. U nás aktuálně převládají mladší hráči, u kterých se musíme zaměřit na sílu. I společné tréninky lze upravit, pokud máte v týmu mix hráčů. V posilovně si můžeme pohrát s váhami a přizpůsobit klukům, co zvedají a kam se posunout. Při běhu zase ulevíme starším hráčům, kteří si s sebou mohou „tahat“ nešvary s koleny a podobně. Herní složka je pak jasná, tam je to pro všechny stejné a na domluvě. Co se týče četnosti tréninků, bude to pro všechny stejné.

Těžká otázka na závěr. Budeme letos ještě lépe připraveni na sezónu?

Jak se to pozná? Je to titulem? Připravení jsme byli a budeme minimálně stejně dobře. Není to jen o letní přípravě, že teď se několik měsíců maká a pak přijde sezóna a žije se jen z toho. I v soutěžní části zapojujeme věci na sílu, různé aktivace. Stejně tak před zápasy. Je to celoroční práce. Když se tělo cítí dobře, funguje pak hlava. Můj cíl je, aby se kluci cítili na ledě dobře a mohli hrát tak, jak jim to běží v hlavě.