Jan Schleiss #84

Nechci se loňskou sezónou svazovat, ale je to závazek, říká Jan Schleiss

Indiáni mají za sebou suchou část přípravy, po týdnu oddechu již vyjedou poprvé na led. V týmu nechybí ani Jan Schleiss, plzeňský rodák, který vloni v barvách Škody posbíral v extralize přes třicet bodů.

Honzo, suchá příprava je za vámi. Je to pro hokejistu jeden z nejlepších dnů v roce?
Určitě jsme rádi, že to nyní skončilo. Sice jenom na týden, ale určitě pomůže, že je jedné části přípravy konec. Nyní odfrkneme, poté začneme znovu.

Co vy osobně plánujete?
Na dovolené jsem již byl, takže nic velkého naplánuji. Možná maximálně někam zmizíme na dva dny si ještě mentálně odpočinout. Navíc mám v týdnu zubaře, tak musím zůstat v Plzni. (smích)

Jaká příprava byla?
Hodně těžká, měla spoustu fází. Letos byla navíc jiná i kvůli tomu, že byly jinak rozvržené tréninkové dny. Měli jsme volný den v týdnu, ale zase trénovali i v sobotu. Člověk tak i v týdnu lehce dobil energii, vše mělo jiný spád. Bylo to jiné, ale bavilo mě to.

Bylo něco, co vám vadilo?
Určitě kopec Homolka. (smích) Myslím si, že Železná Ruda byla stokrát lehčí než soustředění tady. Ten kopec se láme, je to nahoru – dolů, na konci je navíc závěj. Takže to mi vadilo. Zlatá sjezdovka. (smích)

Nyní máte ale pouze týden volna…
Mně to přijde lepší. Protože i léta před tím se člověk musel hlídat, měl nějaké plány. Není možné na dva týdny vypnout a nic nedělat. Člověk si dá tři dny volna a jede pak i dovolenou aktivně. My měli letos volno po sezóně dlouhé, takže jsem vše stihl a nyní se jen mohu v klidu udržovat.

Vám se velmi povedla loňská sezóna. To je asi závazek do budoucna, že?
Je to samozřejmě výzva i závazek. Mám z toho respekt. Jsem rád, že se mi to povedlo, ale člověk musí zůstat nohama na zemi a je to jen o tvrdé práci. Nechci se nějak svazovat, chci na to ale pochopitelně navázat. Upletl jsem si bič. (smích)

Dáváte si nějaké individuální cíle?
Já to takhle už neřeším. Již vloni jsem to úplně vypnul, nekoukal jsem nic, šel jsem prostě jen hrát a makat. A pomohlo to, bylo to něco úplně jiného. Podle mě, když to člověk řeší a chce moc, tak se v hlavě blokne a není to ku prospěchu věci.

Vnímáte jako Plzeňák větší odpovědnost?
Určitě. Už vloni, když jsem se vracel, tak jsem říkal, že doma chci ukázat, že na to mám, že mi to tady baví. Tlak je vždycky, ale o to více, když je člověk doma.

Tým prošel nemalou obměnou, jak si sedá?
Mně se to zatím hodně líbí, působí to příjemně. Všichni kluci, kteří přišli, tak jsou v pohodě.

Budete mít ve výstroji letos nějakou obměnu?
Vůbec nic, pouze loketní chrániče už dosloužily. Už nešly opravit, tak jsem si vzal nové. Ale samozřejmě je zase ostříhám, aby byly co nejmenší a nejlehčí. (úsměv)

Prý se kolem vás změnilo osazenstvo v kabině?
Je to tak. Po ochodu Petera Čerešňáka a Michala Bulíře jsem si k sobě do rohu dotáhl Petra Kodýtka a Lukáše Kaňáka, budeme takový plzeňský koutek. (smích)

Který bude mít velké slovo?
To nevím. Vedle jsou pak Tomáš Mertl s Janem Piskáčkem. Ti, kdyby se něco dělo, by určitě také měli co říct, mají moře zkušeností. My se tam spíše tak budeme akorát tak dál učit. Takže takový rozumný roh. Minimálně ti, kdo kolem mě sedí, ho mají. (smích)

Dá se mluvit o plzeňském jádru?
Ono se to tak neustále točí. Když jsem přišel já jako mladší, bylo tady takové jádro – Martin Straka, Ondřej Kratěna, přicházeli Jakub Lev či Jan Kovář. Pak jsme tam zase zůstali my, pak odešli a nastoupil Petr Kodýtek atd. V tom jádru prostě vždycky zůstane pár kluků, kteří jsou tady od mládí, pak jdou pryč, ale pořád se to jádro drží.

Měl by tedy nový kapitán být Plzeňák?
Nevím, asi to bývá, ale myslím si, že tady máme řadu zkušených hráčů. Je základ, když jsou takhle úspěšní. Nemusí ani tolik mluvit, ale čiší z nich respekt. Nevidím to tedy tak, že to musí být Plzeňák, ale někdo, kdo má respekt od přírody.

Honzo, děkujeme za rozhovor, ať se i nadále daří!