Aleksi Rekonen #18

Chci týmu pomoci k výhrám, říká Aleksi Rekonen

Devětadvacetiletý finský rodák z Helsinek je odchovancem místního Jokeritu, v nejvyšší soutěži země tisíce jezer odehrál přes tři stovky utkání a zaznamenal přibližně sto bodů. Poslední dva ročníky strávil ve druhé švédské lize s průměrem prakticky bodu na utkání, právě odtud zná i ještě vloni indiána Gustafa Thorella.

Aleksi, jak se vám líbí Plzeň?
Zatím je vše pozitivní, líbí se mi jak stadión, tak kabina. Byl jsem již i ve městě, to je také moc hezké. Takže jsem šťastný, že zde mohu být.

Minulý rok zde hrál Gustaf Thorell, kterého dobře znáte. Dával vám nějaké rady?
Když se Gustaf vracel domů, tak nám teprve končila sezóna. Setkali jsme se i s jeho manželkou a hodně jsme vše probrali, také jsme si hodně psali.

Jak se váš přesun na západ Čech upekl?
Já akorát měnil agenty a můj nový mi volal, že je zájem z Plzně. Pak už jsme se jen domluvili, podepsali smlouvu a jsem tady. (úsměv) Slyšel jsem, že je Plzeň dobré místo a místní soutěž kvalitní. Což je samozřejmě dobré i pro moji kariéru.

Co očekáváte od nového angažmá?
Myslím si, že máme sice nový, ale dobrý tým. Nyní je pro mě vše nové, tak se snažím na vše soustředit. Chci pomoci k výhrám.

Jak je pro vás těžké změnit zemi a vše kolem, když máte početnou rodinu?
Rodina chápe, že hokej je má práce. Musím zde vyzdvihnout mou manželku, která s dětmi odvádí neskutečné množství práce. I to mi pomáhá, abych mohlo rodinu hokejem živit. Do školy začne již chodit nejstarší, komunikovat bude v angličtině. Ale děti jsou komunikativní, již ve Švédsku, kde místní jazyk vůbec neznal, ho brzy pochytal. Předpokládám, že to tady bude podobné.

Jak byste se jako hráč popsal?
Myslím si, že jsem dobrý bruslař, vnímám svou sílu v útočném pásmu, nicméně se snažím přinést celoplošný hokej, tedy pomáhat i vzadu. Využít tedy právě to bruslení.

Jak se těšíte na vodu?
Podle mě je v této části sezóny teambuilding velmi důležitý, abychom se v kabině pořádně poznali. Plavat umím, ale nějaký extra vodák nejsem. (smích) Spaní pod stanem mám ale natrénované, protože když jsem byl ve finské armádě, měli jsme různá cvičení.

Byl jste na utkání Viktorie Plzeň s Helsinkami?
Ano, byl, s celou rodinou. Já jsem extra někomu nefandil, ale moji dva synové to brali jinak, protože právě za HJK hráli.

Aleksi, děkujeme za rozhovor, ať se i nadále daří!