Petr Kořínek

Budeme se pro tým snažit udělat maximum, říká nový trenér A týmu Petr Kořínek

Na jaře tohoto roku dovedl Petr Kořínek plzeňský dorost k mistrovskému titulu a bez ztráty kytičky s týmem rozjel i novou sezónu. Nyní se však vše mění, svou Plzeň povede v extralize dospělých.

Pětapadesátiletý odchovanec klubu a místní rodák, kterého kdysi draftoval Edmonton, se Škodou nechyběl u stříbrné jízdy na jaře roku 1992 či bronzové 2000. Jako hráč stihl mimo mládežnické týmy za Plzeň odehrát během 12 sezón 410 zápasů. Jen těsně mu tak uteklo historické TOP 10 hokejistů, kteří v klubu odehráli nejvíce utkání.

Zaznamenal ovšem 354 kanadských bodů za 111 branek a 243 asistencí, což jej pasuje na historicky šestého nejproduktivnějšího hráče klubu. Před ním jsou pouze bratři Strakové, Tomáš Vlasák, František Černý a Milan Volák. Navíc pouze Josef Straka a Martin Straka nasbírali více asistencí a do TOP 10 střelců mu chybí sedm tref na Milana Razýma. Petr Kořínek ovšem uměl i přitvrdit, však pouze šest hráčů kdy dokázalo v Plzni posbírat více trestných minut.

Bývalý skvělý hokejista navíc prošel také finskou, švédskou, německou, slovenskou a dokonce i italskou ligou. Po skončení bohaté kariéry jej to záhy přitáhlo k trénování, vedl Klatovy a šest let strávil v Plzni u mládeže. Jak již bylo řečeno, na jaře tohoto roku dovedl k titulu dorostence.

Nyní se ovšem před skvělým hráčem i zkušeným trenérem otevírá zcela nová výzva...

Pane trenére, jak se váš přesun na lavičku A týmu seběhl?

Absolutně jsme dopředu nic netušili, přišlo to vlastně ze dne na den. Bylo to tedy obrovské překvapení, ale takový je život.

Co vás nyní čeká?
Samozřejmě si musíme trošku zvyknout, probíráme ale již nové věci, chceme nějaké věci změnit. Pochopitelně na hokej chodíme, hráče známe, ale je potřeba je nyní poznat blíže - přímo v šatně. Na druhou stranu je ovšem výhoda, že s kolegy jsme se podíleli na růstu celé řady z nich (úsměv).

Takže jste zápasy A týmu v letošní sezóně viděl?
Kromě jednoho utkání ano. Ale to byla většinou příprava, to bych vůbec nehodnotil. Kolikrát je špatná příprava a dobrá sezóna a naopak. Přišla sem celá řada nových hráčů, kteří si na to musejí zvyknout. Není to pro ně jednoduché, musí si zvyknout na jiný styl. A pro trenéry rovněž tak, ti je musí do týmu zabudovat.

Je to pro vás osobně velká výzva?
Samozřejmě je to posun a milé překvapení. S kolegy Františkem Bombicem (asistent hlavního trenéra) a Michalem Dvořákem (skills coach, konzultant) jsme do toho vždy šli naplno a chceme tady Martinovi pomoci, protože si to zaslouží. A samozřejmě i našim fanouškům, aby se v Plzni hrál dobrý hokej.

Martin Straka se na střídačku, například na přechodnou dobu, nechystá?
Nechává to na nás, na druhou stranu jsme se s ním ihned domluvili, že s námi bude na střídačce v několika prvních střetnutích. Na led už chodil s týmem před tím. On je takový poctivák, že v tom jistě bude pokračovat (úsměv).

Chystáte nyní nějaké velké změny?
Zatím vše poznáváme, ale jak jsem již říkal, spoustu kluků moc dobře znám a i ti noví jsou všichni výborní hráči. Jsou to zatím dva zápasy, není to úplně nějaká krize, ale je potřeba mužstvo nastartovat. Nevím, co přesně tam bylo - nebylo, to vůbec nechci hodnotit. Odešli nám lídři, kteří dávali góly, ať to byl Milan Gulaš či Michal Bulíř. A my to s kolegy nyní cítíte tak, že o to více musí mančaft hrát týmově. Chceme hrát atraktivní hokej směrem dopředu, ale se stoprocentně zajištěnou obranou. Určitě nebudeme hrát žádnou destrukci směrem dozadu, ale chceme být aktivní.

Jak již bylo několikrát řečeno, v létě přišlo deset nových tváří. Je třeba mít tedy nyní spíše trpělivost?
Ona je to vždy taková loterie, vedení si hráče tipuje, ovšem vesměs se jim vždy volby povedly. Asi ano, je potřeba mít nyní trpělivost, aby si vše sedlo, protože věřím, že jsou to všichni dobří hráči a dokáží to. I vloni to již řada těch kluků tady dokázala, ale nechci hodnotit, co bylo. Nyní jedeme od začátku a my se budeme snažit pro tým udělat maximum, aby vyhrával a v tabulce jsme byli výš.

Je to tedy i o tom probudit zahraniční posily?
Samozřejmě. Každý, kdo hrál v cizině, tak ví, že na zahraniční hráče je vždy ohromný tlak. Musí se s tím ovšem popasovat a ukázat, co v nich je, my jsme to všichni zažili. Nemohou si sem jen tak přijít zahrát hokej, musí tomu dát všechno. A já pevně věřím, že jak jsme je poznali, jsou to všichni dobří kluci a je to jen o zvyku a být trpělivý.

Nyní vás čekají Pardubice Sparta, to je asi ostrý start, že?
Hned jsem se ráno podíval, kdo nás teď čeká a nemusíme se vůbec bavit o tom, že jsou to dva adepti na titul. Ale tady se vůbec nedá vybírat soupeř, třeba Olomouc vyhrála u nás v pátek i v neděli podruhé. Mančafty jsou v extralize vyrovnané a kvalitní, takže je vlastně jedno, s kým hrajete.

Jak probíhá spolupráce s Františkem Bombicem?
Třetí rok spolu pracujeme a myslím si, že nám to spolu funguje. Franta je v dobrém hokejový blázen a workoholik, v tom byla moje volba jasná.

Střídáte Václava Baďoučka, se kterým jste i hrál. To je ale asi trenérský život, že?
Je to nevyzpytatelné. Těžko to hodnotit, je to můj kolega a kamarád. To nemá cenu se tím zaobírat, protože tohle se prostě v životě trenéra stává.

Nemluvíte o tom, že se prohrálo, ale že jsme prohráli. To je jen důkaz vašeho patriotismu, že?
Samozřejmě. Já jsem Plzeňák, jsem odtud, vyrostl jsem tady a vždy, když jsem hrál v cizině, jsem se vracel sem, nyní zde již nějaká léta trénuju. Místní zimák je můj druhý domov, jsem hrdý patriot. To vůbec nezastírám a je to tak.

Přicházíte od mládeže, budou tedy mladí odchovanci dostávat opět velký prostor?
U nás v klubu ho dostávají každý rok a z to mám obrovskou radost. Kluci se dostali nyní i na draft, což je dobrá vizitka klubu. Akademie tady funguje dobře a ten prostor, jaký u nás dostávají, jinde moc nebývá. Ovšem to je náš cíl. Záleží jen na klukách, jak se budou projevovat, protože šanci se ukázat dostane každý.

Jak je člověk připravený na tlak, který bude jistě vyšší než u mládežnických kategorií?
Jdu do toho s pokorou a respektem, protože třeba František Bombic již v Českých Budějovicích spolupracoval s několika trenéry u A týmu. Není to tedy žádná legrace, ale jdu do toho s elánem a s tím, že si společně s klukama přejeme, aby se zde hrál dobrý hokej.

Jaké jsou pocity z týmu po prvním tréninku?
S klukama jsme měli nějaké pohovory a týmový meeting i s videem. Na mě působí tak, že je to tým, který je odhodlaný a pracovitý, takže já nemám strach, že to nebude fungovat.

Cílem zůstává play off?
Kdybychom tam nechtěli, tak do toho vůbec nemusíme chodit. Já nemám rád mluvení o medaili a podobně, to se nevyplácí, samozřejmě je ale cílem být ve vyřazovacích bojích, to mají asi všechny týmy.

Budete v pátek cítit nervozitu?
Jako hráč jsem byl na fanoušky samozřejmě zvyklý, ale jako trenér příliš ne. Asi si to ještě moc neuvědomuju, napětí tam určitě bude, ale nervozita ne.

Pane trenére, děkujeme za rozhovor, ať se daří!