Sezóna juniorů 2022/23

Jízda juniorů v sezóně skončila ve čtvrtfinále. Trenér Vojan: Hráči za rok udělali velký výkonnostní skok

Nejstarší mládežnická kategorie indiánů zakončila své putování sezónou 2022/23 ve čtvrtfinále, rozhodně tak pomistrovskou kocovinou netrpěla.

Mladé pušky po jarním zisku titulu pochopitelně značně obměnily kádr a i přesto dokázaly po rozpačitém začátku nového extraligového ročníku nakonec základní část uzavřít mezi TOP 4 týmy. A to pouhých šest bodů za Třincem a Vítkovicemi a čtyři za Karlovými Vary. Škoda ve dvaapadesáti duelech nasázela 177 branek, pouze první Oceláři o pět více. Modrobílí se navíc opět mohli opřít o nejlepší přesilové hry v soutěži, oproti loňsku je navíc o kousíček opět vytáhli, konkrétně na 27,51%.

Bodově se v mužstvu nejvíce dařilo Marku Soukupovi, jenž v osmačtyřiceti kolech nasázel sedmnáct branek a přidal devětatřicet přihrávek. Lépe si v celé soutěži vedl jen zlínský Lukáš Chludil (19+41) a litvínovský Marek Slavík (25+37). Dalším v pořadí je Matyáš Borák (25+26). Bod na utkání zas ještě překonali Adamové Dvořák s teprve patnáctiletým Benákem.

Mezi třemi tyčemi se vystřídalo pět gólmanů. Daniel Jansa s Jakubem Korytarem s úspěšností zákroků skončili těsně pod hranicí devadesáti procent, tu překonali David Bočan, Jan Lokajíček a Jakub Vondraš. Ten s hodnotou 92,86% patří v celé soutěži na šesté místo.

V play off, protože do vyřazovacích bojů postupovalo pouze prvních osm celků, čekala na indiány pátá Mladá Boleslav, která jako soused v tabulce vybojovala o jediný bodík méně. V dlouhodobé fázi byli ve čtyřech duelech sezóny úspěšnější Západočeši, ve čtvrtfinále ale po výsledcích 5:2, 2:1 v prodloužení a 6:1 slavili postup Bruslaři. Ti nakonec v semifinále nestačili na Spartu, ale v souboji o bronz udolali Jihlavu. Ve finále titul pomyslně z rukou právě Plzně převzali Pražané.



Trenér Petr Vojan
Pane trenére, jak celkově sezónu zhodnotit?
Začnu tím hlavním, a to je samozřejmě rozvoj hráčů. Na konci sezóny mohu s klidným svědomím tvrdit, že hráči za ten rok udělali velký výkonnostní skok. Přestože jsme byli často dost kritičtí a měli v průběhu celého roku velké výhrady, nakonec tam ten progres byl. Stačí si porovnat, jak to herně vypadalo v přípravném období, na začátku a jak na konci sezóny. No a ve finále to bylo vidět i na celkovém umístění po základní části, kdy jsme skončili na skvělém čtvrtém místě. Závěr základní části jsme měli opravdu velmi dobrý, dalo se na to "koukat" a předváděli jsme asi náš nejlepší hokej. Únor a část března jsme byli v laufu. Z posledních 14 zápasů jsme totiž jen jednou prohráli v základní hrací době a dvakrát v prodloužení, nebo na nájezdy. Ta forma trvala zhruba měsíc a půl. Potom to šlo z určitých důvodů dolů a na play off už jsme pak v té formě absolutně nebyli a zaslouženě jsme vypadli ve čtvrtfinále, škoda...

Letošní základní část byla velice vyrovnaná, pomohlo zúžení extraligy či to s kvalitou úplně nesouvisí?
To zúžení pomohlo pouze k vyrovnanosti soutěže, nikoli ke zvýšení její kvality. To je věc, o které se neustále bavíme. Dokud nebudou v soutěži ti nejlepší dostupní hráči, bude to tak vypadat. Odliv hráčů, zejména do zahraničí, je obrovský, to nejde nahradit. Mnoho hráčů se navíc po loňské sestupové sezóně zase začalo uměle "tlačit" do nižších seniorských soutěží... Vloni hráli junioři juniorku a pouze ti top působili v extralize dospělých. Letos klubům otrnulo a zase začaly pouštět hráče, nutno podotknout, že i na tlak jejich agentů, rodičů i hráčů samotných. To není cesta. Všichni respektujeme to, když odejde top reprezentant do kanadské juniorky nebo dokonce do seniorské soutěže, třeba AHL jako Kulich, nebo Jiříček. Ale to číslo hráčů působících ve všemožných zahraničních, i nižších, juniorských ligách je obrovské. Dále s tím souvisí i to, že ani pak nemůžete doplnit tým po odchodech těch nejlepších, protože nedosáhnete na top hráče z první ligy juniorů. Je zde tabulkový systém – stejný pro obě kvalitativně velmi odlišné soutěže... Nikdo nezaplatí za lehce nadprůměrného ligového juniora tři sta tisíc až v maximu půl milionu. No a na hostování vám ho ty kluby většinou taky nepustí. Takže jediná cesta je, a to často uměle, posunout vlastní dorostence. Je to začarovaný kruh. Některé věci musí prostě svaz vyřešit a nastavit, aby se to celé mohlo někam pohnout.

Do finále se nakonec dostali Třinec a Sparta. Jedná se podle vás o překvapení nebo skutečně kvalitní finálovou dvojici?
Ne, ani jedno, ani druhé. Bylo to tak vyrovnané, že se tam mohl dostat každý z prvních deseti týmů. Rozhodlo, kdo měl aktuálně trošku lepší formu. Třeba Jihlava byla v závěru základní části bídná (Brošák promine, gratujujeme...), ale přepli, nebo se jim to prostě podařilo v pravý čas vyladit a nakonec hráli o medaile. Je ale pravda, že Sparta měla závěr naopak skvělý. Vrátili se jim hráči z dospělého hokeje a ten tým neuvěřitelně zvedli. Spartu jsem pak do finále tipoval.

Čtvrtá Škoda ve čtvrtfinále nestačila na o bod pátou Mladou Boleslav. Co podle vás rozhodlo? Byl to třeba druhý zápas a prodloužení?
Ne, nebylo to o jednom zápase. Týmově jsme tu formu z konce základní části už neudrželi a neměli kvalitu na to, přes Boleslav přejít. Byly tam podle mě dva zásadní faktory. První, naši čtyři rozdíloví útočníci z první a druhé pětky v play off nebodovali, nepřispěli góly, naopak sami dost inkasovali. Play off jim vůbec nevyšlo a to rozhodlo. Neproměňovali ani ty nejvyloženější šance. Druhý faktor byl ten, že jsme dostávali neuvěřitelně laciné branky. Navíc jsme vždycky velmi brzy lacino první inkasovali, v sérii jsme ani jednou nevedli. Potřebovali jsme to vzadu zavřít, a to se nám také nepovedlo. Herně ukázněná Boleslav nás prostě přehrála a zcela zaslouženě přes nás postoupila do semifinále.

Co vás nebo tým ještě nyní čeká a kdy junioři začnou přípravu na nový extraligový ročník?
Příprava juniorů na novou sezónu už začala, tým na příští rok se postupně tvoří. Máme za sebou dva přípravné zápasy, ve kterých jsme převážně testovali nové hráče. Odehráli jsme také Memoriál Jana Marka na Spartě, ale ten byl pouze pro mladší ročníky 2005 a 2006. Po turnaji následuje přibližně čtrnáct dní volno, pak již začne klasická letní příprava. Mě osobně čeká asi nejhektičtější období v roce, protože ve vedení musíme v tomto období vždy nastavit novou sezónu pro celý klub, udělat všechny rozpisy, plány, programy, posunout trenéry a hráče. Zjednodušeně řečeno ukončit nejen administrativně starou sezónu, ale připravit vše potřebné i pro rozjezd sezóny nové.

Nakousl jste Memoriál Jana Marka, jak ten zhodnotit?
V prvním duelu jsme podlehli 2:3 Slavii, naše hra nebyla ještě urovnaná, ale byl to velmi dobrý zápas. Mannheim jsme poté skolili 5:1, byl to výborný soupeř, v určitých ohledech byli velmi hokejoví. Pak jsme Spartě podlehli 3:4 v samostatných nájezdech, tahle prohra nás stál druhé místo v turnaji. Neproměnili jsme spoustu šancí a měli převahu. Následně jsme porazili Slovakia Select 7:1, dali jsme hezké góly, ale šlo o nejslabšího účastníka turnaje. Na závěr jsme skolili Nitru 7:4, která ve výsledku celé klání opanovala. Od nás to byl výborný výkon, mrzí mě jen velice laciné góly, které jsme soupeři doslova darovali. Ve finále jsme tak obsadili třetí místo. Pro nás to ale hlavně byla skvělá příležitost vidět hráče přicházející z dorostu v konkurenci již několika "zaběhlých" juniorů, prvoročáků, tedy hráčů ročníku 2005. Odehráli jsme pět náročných utkání ve třech dnech. Kluci ale vydrželi kondičně, přestože před pár dny skončili v play off. To bylo vidět zejména v posledním utkání, kdy jsme přejeli vítěze turnaje z Nitry. Já měl i tu výhodu, že jsem s hráči 2006 byl ty tři předchozí týdny v dorostu. Ovšem musím říct, že se mi zase potvrdilo, že dorost a juniorka jsou dva totálně rozdílné světy. To, co některým hráčům fungovalo, tady už nejde. Naopak, někteří hráči, kteří byli na hraně sestavy v dorostu, mě velmi mile překvapili. Svou hru povýšili a pokud budou pracovat v létě, mají velkou šanci přeskočit ostatní.

Jak jste nyní sám řekl, osobně jste si ještě "zpestřil" sezónu na lavičce dorostu při absenci Dušana Andrašovského. Jak jste vše vnímal, jaký je třeba rozdíl mezi kategoriemi a a co chybělo k titulu?
Rozdíl je samozřejmě obrovský, přestože v dorostu ještě hrají prakticky všichni hráči. Týmy jsou plné a v maximální možné hráčské kvalitě. Oproti juniorce, kde už jich spousta v týmech není a ta dosažitelná kvalita je logicky nižší... Pro mě to bylo dobré i v tom, že jsem dříve mohl poznat kluky, kteří půjdou teď do juniorky. Myslím, že se ukázali a dokonale se odkryli úplně, jak se říká, do "naha". V tomto směru to bylo velmi přínosné.

Plzeň sice neobhájila mistrovský double, avšak všechny mládežnické týmy, které mohly, znovu nechyběly v play off, navíc přišlo opět ocenění Nejlepší akademie a mluví se o další celé řadě talentů pro seniorský hokej... Má tedy Škoda nadále tu skvělou vizitku pro výchovu mládeže?
Myslím, že ano. Věřím, že se na další sezónu zase dobře připravíme a budeme opět na špicích všech soutěží. Věřím, že výkonnostně posuneme všechny hráče a přiblížíme ty nejlepší směrem k našemu seniorskému týmu...

Pane trenére, děkujeme za rozhovor!

Foto: Juniorský hokej