Repre U17 byla v Kanadě blízko semifinále! Indián Maxa: Obrovská motivace, turnaj mi otevřel oči

Reprezentační sedmnáctka má za sebou prestižní turnaj World Hockey Challenge, což je považováno za neoficiální mistrovství světa v této kategorii, akce se konala v zemi javorového listu.

Česká reprezentace do 17 let měla v sezóně již tři srazy. Nejprve na konci července vyrazila do Švýcarska, kde se třikrát popasovala s domácím výběrem a ve všech duelech navíc uspěla. O měsíc později zamířili mladící do sedmnácti let na turnaj na Slovensko. Zakončila ho se třemi výhrami, na celkové prvenství to ovšem nestačilo. Na devíti bodech shodně skončili Češi, Švýcaři a USA, o prvenství rozhodla minitabulka, která určila vítěze Spojené státy, Češi na krásném druhém místě. Následně zamířili čeští mladíci do rakouského Salzburgu, kde se dvakrát popasovali se starším celkem domácího týmu, oba zápasy Češi vyhráli.

Nyní přišel na řadu čtvrtý sraz, v kanadské Sarnii se konal prestižní turnaj World Hockey Challenge, plzeňské barvy tentokrát hájili dva hráči, obránce Jiří Kamas a útočník Jiří Maxa.

Sraz všech zúčastněných byl v nedělí 27. října na Zimním stadionu Hvězda v Praze, následně se Češi přesunuli do zámořské Sarnie.

Po přesunu do zámoří se Češi nejprve v rámci přípravy popasovali s Finskem, jenomže utkání patřilo Seveřanům, kteří zvítězili 4:0.

Do samotného turnaje vzápětí svěřenci Františka Ptáčka vstoupili proti výběru Kanadou "White". První třetina byla vyrovnané na obě strany, přestože měli domácí více ze hry, avšak skóre bylo nerozhodné 2:2. Od poloviny utkání už ale bohužel branky padaly pouze do české sítě, výsledkem toho byla porážka 2:6.

Ve druhém zápase se Češi utkali s týmem ze Švédska a parádně jim vyšla opět první třetina, kde si vypracovali dvoubrankový náskok. I po čtyřiceti minutách stále odcházela spokojenější česká reprezentace, zapříčinil se o to Vojtěch Švancar, jenž pálil v čase 39:59. Jenomže začátek třetí třetiny byl hororový, Češi inkasovali po 48 vteřinách a poté hned po dalších třinácti. Během chvíle se tak otočila nálada i ráz zápasu, byť se Češi hnali poté za vyrovnáním, blíže ke gólu měli Švédové, což se potvrdilo v 56. minutě, kdy brankou dodal klid na švédské hokejky Elton Hermansson, Češi ztratili duel 3:5.

Český tým tak byl bez šance postoupit rovnou do semifinále, ve čtvrtfinále vyzval Spojené státy. Češi v prvních dvou třetinách hráli skvěle, plzeňský útočník Jiří Maxa v poslední minutě druhé periody již zvyšoval na 3:0, jenomže ani tento nadějný výsledek nestačil, Češi se po roce znovu přesvědčili, jak dokáže být hokej někdy krutý a zároveň tak krásný. USA se dvěma góly dostaly na dostřel, tíženého vyrovnání se dočkaly pár vteřin před koncem. A aby toho nebylo málo, hned v první minutě prodloužení se stal americkým hrdinou Luke Schaier, který poslal USA do semifinále.

Místo bojů o medaile tak čekal Čechy pouze zápas o páté místo. Zápas smutných byl gólově poměrně nevýrazný, utkání otevřeli až ve 24. minutě periodě Finové, když Martina Psohlavce propálil Vilho Vanhatalo. Hráč Suomi se nakonec stal také střelcem vítězného gólu, neboť zbytek hrací doby už další brankovou trefu nenabídl. Češi bohužel prohráli i ve čtvrtém zápase na turnaji a tím obsadili konečnou šestou pozici.

Jiří Maxa
Jirko, jak tě potěšila pozvánka na tak prestižní turnaj?
Každá pozvánka je vždy potěšující, avšak na tento turnaj do Kanady obzvlášť.

Na úvod vás hned čekal jeden z týmů domácího celku. Byla to na úvod velká škola?
Myslím, že po dobu dvou třetin jsme hráli dobře a stále jsme byli v zápase, nicméně poté přišla na řadu poslední dvacetiminutovka, kde jsme udělali zcela zbytečné chyby a ty umí Kanada většinou využít, protože její hráči mají vysokou kvalitu.

Naopak zápas proti Švédsku jste měli dobře rozehraný, co se stalo ve třetí třetině?
Oproti utkání proti Kanadě jsme v utkání proti Švédsku zlepšili hru na kotouči, neztráceli jsme je zbytečně a po čtyřiceti minutách jsme byli lepší. Následně jsme ovšem měli špatný vstup do třetí třetiny, což nám nakonec utkání prohrálo.

Ve čtvrtfinále jsi zvyšoval již na 3:0, věřil jsi, že to dotáhnete do úspěšného konce?
Ano, věřil jsem. Byla to obrovská škoda, vedli jsme v utkání již o tři branky, avšak zas a znova jsme pokazili třetí třetinu, kde nám Američani v posledních vteřinách vyrovnali.

Byla to zatím nejbolestivější prohra v dosavadní kariéře?
Byla hodně bolestivá, určitě patří mezi ty nejbolestivější. Mrzí mě také prohrané finále Olympiády dětí a mládeže a pochopitelně loňské vypadnutí v play off v Extralize dorostu.

Připomínali vám trenéři, že vlastně minulý rok se stalo něco podobného?
Ani nemuseli, všichni jsme o tom moc dobře věděli, o to je to větší škoda. Mrzet nás to bude dlouho, že jsme čtvrtfinále nedotáhli do vítězného konce.

Jak turnaj zpětně hodnotíš? Výsledkově to nevyšlo, avšak motivace to byla určitě velká, nadále na sobě pracovat, souhlasíš?
Turnaj mi otevřel oči, viděl jsem na vlastní oči, jak to funguje ve velkém hokeji. Rozhodně to je pro mě obrovská motivace. Konečný výsledek je pochopitelně velká škoda, zvlášť když nám to takto uteklo.

Nyní už je v rozběhu opět Extraliga dorostu, hned po pauze jste dvakrát zvítězili, navíc poprvé jste zastavili i rozjeté Karlovy Vary...
Já jsem proti Energii ještě nehrál, ale bedlivě jsem utkání sledoval. Je to určitě důležitá výhra na sebevědomí, určitě nám takové výhry pomáhají, je v tom pokračovat a doufat, že na konci sezóny budeme my ti šťastní, kteří zvednou pohár nad hlavu.

Jirko, děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchu do nadcházejí části sezóny!

FOTO: Hockey Canada.