Aleksi mi Plzeň doporučoval a já jsem nadšený, říká Markus Nenonen

Nejčerstvější posilou indiánů je Markus Nenonen, dvaatřicetiletý zkušený finský forvard, jenž v úvodních dvou utkáních za Plzeň zapsal již tři asistence. Však zkušeností má také na rozdávání, vyhrál tamní juniorskou i seniorskou soutěž, dvakrát bral bronz, jednou stříbro a s TPS opanoval i celou European Trophy v sezóně 2013/14.

Markusi, jak se udál váš přesun na západ Čech?
Již v létě jsem hledal nové angažmá a porozhlížel se v Čechách, Německu či Švédsku. Ale nic nepřicházelo a tak když začala sezóna ve Finsku, požádali mě z TPS na chvilkovou výpomoc. S radostí jsem to přijal, protože jsem chtěl být součástí týmu a hrát zápasy. Nakonec přišla nabídka na prodloužení spolupráce do konce sezóny, ale já stále hledal změnu, protože ve Finsku jsem již hrál opravdu řadu let. Pak se ozvala Plzeň, což mě velice zaujalo a nyní jsem tady a musím říct, že velmi rád. Poznávám novou zemi, nová města a to mě lákalo.

Ptal jste se na Plzeň i Aleksiho Laaksa, jenž zde působil?
Ano, ale až poté, co jsem nabídku přijal. Jsme kamarádi a říkal jen dobré věci - že se mi tu bude líbit. A je to pravda, užívám si to zde.

Vzpomněl jste si, že v rámci Ligy mistrů jste zde v roce 2019 i skóroval?
Ano, na to, že jsem dal gól si moc dobře pamatuju (smích). Ale vážně, ano, vím to, pamatoval jsem si i kluziště, zázemí, ale také to, že bylo těžké zde hrát a to platí stále.

Tým se zvedá, jaké pocity zatím vnímáte?
Když jsem přišel, byla již nálada lepší, protože už se stihlo pár vítězství. Takže zatím vnímám jen to dobré jak na ledě, tak v kabině.

V Plzni jste se uvedl třemi asistencemi ve dvou zápasech, jste tedy spokojen?
Samozřejmě, díky těm přihrávkám se povedlo vstřelit góly a díky nim zase nasbírat nějaké body. A proto jsem tady - pomoci týmu vyhrávat.

Jaké jsou největší rozdíly mezi českou a finskou soutěží?
Asi ten největší je, že ve Finsku působí hodně mladých hráčů, chodí tam vlastně kluci i odtud. Tady jsou tedy hráči zkušenější, hokejově chytřejší, je například těžké je zmást pohybem a následnou kličkou a podobně. Proto si toho zde zatím tolik nemohu dovolit a naopak musím ve hře mnohem více přemýšlet.

Jaké jsou na vás požadavky od trenérů?
Samozřejmě je cílem, aby tým vyhrával. Tedy být posilou do přesilových her, střílet, dávat góly. Ale i takové ty základní věci - hodně bruslit, dohrávat, blokovat pokusy soupeře a následně samozřejmě dělat body. Tedy všechno (smích).

Smlouvu máte zatím jen do konce kalendářního roku. Víte již něco o tom, co bude dál?
Je to tak, zatím jsem otevřen všemu. Jdu den po dni dál, rozhodně si zde nemám na co stěžovat, ale v této branži nikdy nevíte, co se může stát.

Markusi, děkujeme za rozhovor, ať se i nadále daří!