Nick Malík

Klobouk dolů před námi, soupeř byl šťastnější, hlásí Nick Malík

Povedenou sezónu má za sebou z osobního hlediska Nick Malík, který se vypracoval v jasnou plzeňskou jedničku. Své vynikající výkony potvrzoval i v play-off, kdy svou branku zamkl na téměř 150 minut, jenomže ta rozhodující branka nakonec padla do jeho branky.

Nicku, jak byste zhodnotil sérii s Mladou Boleslaví?
My jsme bojovali, bohužel soupeř byl šťastnější. Myslím si, že v prvních dvou zápasech, které se hráli u nás, jsme byli lepší, měli jsme více ze hry, ale bohužel. Kdo viděl ty góly, tak všechny od nich byly perfektně trefené pod víko, v tomto směru štěstí stálo při Mladé Boleslavi. Bez gólu se bohužel nedá vyhrát.

Byla to série brankářů?
Možná se to před sérii předpokládalo, avšak po prvních dvou domácích zápasech to tak nevypadalo, že by to měla být nějaká série gólmanů. Tam jsem ty zápasy neměl úplně pod kontrolou. Já jsem to tak ale nevnímal. Soustředil jsem se sám na sebe, stále si jedu to svoje a myslím si, že podobně to měl i Dominik Furch. Každý gólman se nějak zamkne do sebe, zvlášť při play-off, kdy se snaží týmu co nejvíce pomoci.

Jak se vám chytalo v posledním zápase, kdy bylo jasné, že vše rozhodne jediná trefa...
Já jsem na to zvyklý, protože takových duelů jsem prožil v základní části milion. Zvykl jsem si na to, věděl jsem, že jedna chyba nakonec rozhodne. Nakonec mi to frajer hodil bekhendem přímo pod víko, hezky trefené, bohužel štěstí stálo na jejich straně.

Jaké pocity se ve vás odehrávaly, když kotouč po ráně Fořta skončil ve vaší síti?
Říkal jsem si, co jsem v té situaci mohl udělat lépe. Potřebuji se na to podívat na videu. V ten moment se nějak zastaví čas a člověk přemýšlí o všem. Určitě si člověk promítne v hlavě celou sérii. Myslím si, že se to rozhodlo již v Plzni.

Bylo to vaše první play-off v Česku...
Když jsem hrál v minulosti play-off, tak mi vždy vyšlo. Je to část sezóny, která mě baví nejvíce, protože přece jenom jde o více než v základní části. Ale znovu bych se opakoval, všechny góly Boleslavi byly perfektně trefené, kdy na to brankář těžko reaguje. Po prvních dvou duelech jsem byl v klidu, věděl jsem, co v brance dokážu, formace úplně nevymizela. Zkrátka jsem šel do brány podal nejlepší výkon.

Jak byste zhodnotil sezónu z týmového hlediska?
Klobouk dolů před námi, ze začátku jsme to vůbec neměli lehké, byli jsme dole, hrabali jsme se z toho, nebylo to vůbec jednoduché. Museli jsme najít něco, co bude fungovat. Nakonec jsme se vytáhli z úplného dna až doprostřed tabulky, avšak nyní nás mrzí, že končíme takto brzo.

Jaká byla spolupráce s Dávidem Hrenákem a panem Pejcharem?
Z osobního hlediska to byla povedená sezóna. Tým mi mohl věřit, já naopak zase klukům, myslím, že jsme se perfektně doplňovali. Z gólmanského hlediska vše naprosto skvělý. Ve Finsku jsem to měl všelijaké, nebylo to nejlepší, ale tady to bylo zcela o něčem jiném. S panem Pejcharem se spolupracovalo perfektně. To samé i s Dávidem Hrenákem, sice mu to ze začátku tolik nelepilo, ale postupem času se také chytl. Podporovali jsme se navzájem, měli jsme spolu hodně srandy. Není náhoda, že je také pan Pejchar tak vychvalovaný, už když jsem podepisoval smlouvu s Plzní, mluvili jsme spolu telefonicky, tušil jsem, co můžu čekat.

Nicku, děkujeme za rozhovor...

FOTO: Lukáš Haváček.