Trenér Josef Jandač pokračuje v Plzni! Tým dostal charakter a věřím, že jdeme správným směrem, říká

Indiáni mají kromě kostry týmu další jistotu v zádech - lodivodem i nadále zůstává trenér Josef Jandač, spolu s ním i celý realizační tým!

Pane trenére, co právě probíhá ve vaší hlavě?
Je to pocit prázdnoty, zároveň snaha o analyzování důvodů a hledání příčin. Samozřejmě jsme nechtěli končit takto brzy, po vypadnutí je vždycky nějaká prázdnota. Moje poslední play-off skončilo ve finále, nyní s Plzní to bylo trošku jiné, ambice nejsou takové. Ale myslíme si, že to, jak je mužstvo v průběhu roku zkoncolidovalo a jaký předvádělo hokej, tak jsme rozhodně měli na to, abychom prošli dál.

Co vám nejvíce utkvělo v hlavě ze série s Bruslaři?
První zápas. Ten byl klíčový, herně jsme dominovali a měli jsme ho vyhrát. Bohužel jsme udělali hloupé chyby, které se obzvlášť v play-off trestají. Soupeři vyšlo, co jsme mu nabídli, sami si nevytvořili téměř nic - jen to, co jsme jim darovali. To se v sérii na tři vítězné duely trestá.

Jak na druhou stranu bylo člověku v závěru října, kdy tým klesl na samé extraligové dno?
Nebyly to lehké chvíle, hodně se o tom namluvilo i psalo. Příčin bylo více, jedna z nich ale určitě byla, že nám najednou vypadli čtyři obránci. Byť mladí kluci hráli slušně, nestačilo to v extralize na to, abychom pravidelně bodovali. Navíc mužstvo se stále nějakým způsobem tvořilo a budovalo. My jsme k tomu cítili, že v situaci, v jaké jsme byli, ne všichni do toho dávali všechno. Bylo potřeba upozadit sebe a upřednostnit tým, což ne všem vyhovovalo. To jsme tedy vyřešili a byl to základní kámen vzestupu s tím, že se nám vrátili zranění a udělali jsme nějaké výměny. Mužstvo začalo mít charakter a když se navíc zbavilo posledního místa, tak i sebevědomí šlo nahoru. Avšak je potřeba dodat, že ohrožení jsme byli prakticky do posledních zápasů základní části.

Jak popsat změny během sezóny?
Máte útočníky, kteří mají nějaké předpoklady. Adam Měchura přišel s tím, že bude platný svou výškou a góly vždycky dával. Nevěděli jsme ale, jaká pro něj ta adaptace zde bude. Musím ale říct, že nás velmi příjemně překvapil a pomohl nám. Nečekali jsme ovšem střelecké torpédo a bodové hody. Potřebovali jsme ho do předbrankového prostoru, protože nám tahle typologie hráčů chyběla. Turner Elson přišel v podobě křídla i centra v době, kdy hráči na trhu příliš nebyli. My ho měli v rámci časové tísně nakoukaného, informace zjištěné, hodně mi pomohl Jiří Fišer. Potvrdilo se, že je to velmi charakterní hráč, který dřel a bodoval. Avšak nebyl to top hráč ve smyslu, že by se měl postarat o produktivitu. Určitě ale splnil očekávání a navíc se postupně zlepšoval. Vždycky chvilku trvá, když do nové soutěže takto hráč naskočí, než se zadaptuje. Pak odešel Tim Söderund, kterému se zde již nelíbilo. V předešlé sezóně hodně pomohl a spoléhali jsme na něj i tentokrát, avšak jak to u něj již historicky bývá, on vždy přijde a hraje, ale další sezóna je propadák. A to jsme cítili i nyní, navíc si neustále chtěl hrát svůj hokej a moc nerespektoval nějaký systém a týmové pojetí bylo takové všelijaké. Když pak přišel s tím, že tu nechce být, bylo jasné, že takového hráče tu nechceme. Již před tím byl v nabídce Markus Nenonen, kterého jsme do té doby nebrali, protože jsme věřili hráčům, kteří tady byli. Nakonec přišel a nad očekávání splnil svou bodovou produkci. Sedla si celá první lajna, kterou jsme neměli a hledali jsme ji. Produktivita týmu vázla a oni byli nejproduktivnější hráči, i když přišli v průběhu sezóny. To vypovídá za vše. Určitě nám chyběly góly Lva či Holešinského, kteří měli přispět k produktivitě. I proto jsme museli vše přeskupit a začít hrát hodně zodpovědnou obranu, abychom mohli zápasy urvat na jeden, dva góly.

Může to být u těch hráčů pouze výpadek na jednu sezónu?
Nevím, nedokážu si to vysvětlit, ty kluky jsem vedl poprvé. Určitě i je to trápí, ale ta jejich gólová produkce nám prostě hodně chyběla.

V Plzni se poslední roky kádr značně v létě měnil, dá se něco podobného očekávat i letos?
Samozřejmě na nějaké obměně jsme pracovali v průběhu již uplynulé sezóny, protože nemůžeme začít pracovat teprve teď. Něco tedy již proběhlo a něco nás ještě čeká, ale nyní je ještě předčasné o tom mluvit.

Asi je lepší, že jste tentokrát kádr pro novou sezónu mohl budovat od začátku, že?
Je to určitě lepší. Vloni jsem kvůli své životní situaci nevěděl, jestli vůbec budu trénovat. Domluvili jsme se snad až v červnu a to skutečně byl kádr téměř hotový. Další věc je finanční možnost klubu, která se musí respektovat. Také se hodně mluvilo, že jsem pracoval jen s lepšími a dražšími hráči a velkým rozpočtem... Já si myslím, že nějakým číslům a základům ekonomice rozumím, takže se snažíme v rámci možností postavit to nejlepší, co může být. Na to, abychom se posunuli výš a tým přebudovali, potřebujeme i luxusní obchodní oddělení, aby sem do hokeje přišly další peníze. My pak můžeme přivést rozdílové hráče, kteří by se nám určitě hodili. Domnívám se však, že se udělal obrovský kus práce, nainvestovaly se do klubu mnohem větší peníze, než dříve, jenže bohužel se vzrůstajícími cenami v jakémkoliv sektoru roste vše i v našem oboru. Uvidíme tedy, jak se nám vše podaří skloubit. Ne vždy peníze rozhodují, ale pochopitelně ten trh, hlavně českých hráčů, je poměrně rozebraný. A když už se objeví někdy rozdílový, tak buď je hodně drahý nebo se mi už v historii kolikrát stalo, že mi poděkovali za nabídku, ale chtěli jít hrát tam, kde se předpokládalo, že se bude hrát výše. A třeba některé z těch klubů nakonec skončily letos pod námi. Není to tedy jen o penězích, ale cítím, že je to nastavené správným směrem.

Vloni byla příprava z velké části individuální, bude tento trend pokračovat i letos?
Dnes už vám řada hráčů do smlouvy dá, že suchou přípravu budou řešit individuálně. A když jim to chcete vyndat, tak jdou jinam. Není to úplně jednoduché, ale třeba vloni i ti kluci, kteří individuální přípravu mají, tak šli kolikrát s mužstvem. Honza Snopek, co jsem viděl, tu přípravu dělá velmi dobře. A letos? Bude to úplně stejné. Budeme ale chtít, aby se i ti, kteří mají individuální přípravu, v některé dny a týdny k nám připojili. Aby se mužstvo tvořilo pohromadě, ale i kvůli kontrole. Protože někteří se vážně sami dokáží připravit výborně. Vědí, co jejich tělo potřebuje, dokáži pracovat s nějakými svými zdravotními limity. A vy, když za to máte zodpovědnost, musíte vědět, že se všichni připravují dobře.

Jak probíhala vaše jednání o prodloužení v Plzni?
Já měl podepsáno na jednu sezónu, i když Martin Straka stál o víceletý kontrakt. U mě ale v tomto problém nebyl, já se spíše snažil mít vždy kontrakt jen na rok. Protože buď to funguje a domluvíme se dál, případně to nefunguje a každý si jdeme svou cestou. Nebylo to ani tak o tom, jestli se domluvíme, ale spíš kam klub směřovat. A já věřím, že jdeme správným směrem. Byť se třeba hodně mluvilo o tom, jak si já sednu s Martinem... Nevím, z jakého důvodu. Příliš jsem ho neznal, avšak je to obrovská osobnost českého hokeje, takže jsem se ji já sám chtěl učit od něj. Ke mně se nicméně choval luxusně, takže jsem ani nerozuměl tomu, že by měly být nějaké třecí plochy. On hokej hrál celý život, rozumí tomu. Hodně to tedy prožívá, to bylo vidět. Nedovedu si ale vůbec představit, jak stál na střídačce a do toho měl na hrbu vlastnictví klubu, skladbu týmu, tréninky a tak dále.

Jak vás opět práce chytla po vaší pauze?
Začátek nebyl jednoduchý. Ale jak to pak jde každý den i přes víkendy... Takový ten klasický hokejový život, kdy nemáte vůbec volno, protože to skončí na ledě, pokračuje v kabině - videoporady, přípravy na tréninky atd. Neustále telefonáty, koukání na video na hráče, když jsme potřebovali kádr doplnit... Když jsme se pak začali trápit v říjnu, tak jsem úplně nebyl v komfortní situaci. Ne, že bych litoval, to určitě ne, ale jednoduché to nebylo. Navíc jsem byl z některých těch kluků rozladěný, protože nechápali, že jsme poslední. Já potřeboval v týmu ten charakter, protože prohrát se může, ale musíte pak být schopni se pak podívat navzájem do očí. A hlavně stát za těma klukama a tenhle pocit jsem u některých neměl. Pak se to vyřešilo a najednou mi to začalo čím dál tím více bavit pracovat s týmem, se kterým jsme skončili. O to více mě mrzí, že charakter tým poté již měl, ale trápilo nás to, co celou sezónu, tedy produktivita a přesilové hry.

Dáte se nyní od hokeje na chvilku úplně pauzu?
Určitě budu sledovat zápasy, nejsem nijak přesycený. Takhle brzy končit nikdo nechtěl, ale zabalit to teď a nic neřešit, to ne. Sleduji hodně soutěží a budu, ovšem nějakou dovolenou si také dopřeju. Dnes je výhoda, že cokoliv můžete sledovat odkudkoliv.

Pane trenére, děkujeme za rozhovor, ať se i nadále daří!