Rozhovor Sieradzkis

Zkušenosti z USA chci zužitkovat v Plzni, říká po MS juniorů Markuss Sieradzkis

Přes vánoční svátky se tradičně konal světový šampionát hráčů do dvaceti let, kde měla svou stopu i Plzeň. V kádru Lotyšska se mistrovství světa zúčastnil Markuss Sieradzkis, který momentálně hraje za juniorský celek. V rozhovoru hodnotí turnaj, vzpomíná na gól proti České republice, přibližuje své první měsíce v Plzni i zkušenosti z přípravy s A-týmem a odhaluje své cíle do zbytku sezony.

V úterý ráno českého času vyvrcholil v USA světový šampionát hráčů do dvaceti let, kde český celek bral krásné stříbrné medaile. V kádru trenéra Augusty byli i hráči s plzeňskou minulostí. V útoku řádili Adam Benák se jmenovcem Titlbachem. Nejlepším obráncem mistrovství byl Adam Jiříček, vidět byl i Max Pšenička. Plzeňskou minulost má i brankář Matyáš Mařík.

Kromě Pšeničky byli všichni součástí mistrovského celku, který v roce 2022 vybojoval zlaté medaile v kategorii dorostu. Zároveň v roli videokouče na turnaji byl i Vojtěch Tulačka. Ale to není vše. V kádru Lotyšska se šampionátu zúčastnil útočník Markuss Sieradzkis, který momentálně hraje za plzeňskou juniorku. A právě s ním vám přináším obsáhlý rozhovor.

Markussi, jak vás potěšila pozvánka na mistrovství světa do dvaceti let do USA?
Byl jsem z pozvánky opravdu velmi šťastný a vděčný. Reprezentovat svou zemi na mistrovství světa je obrovská čest a to, že se turnaj konal v USA, tomu dodalo ještě větší výjimečnost. Byla to skvělá odměna za práci, kterou jsem do hokeje vložil a byl jsem hodně motivovaný tu příležitost co nejlépe využít.

Před turnajem jste odehráli vyrovnaný souboj s Českem, ukázal vám tento zápas, že byste mohli na šampionátu uhrát dobrý výsledek?
Ano, určitě. Zápas proti České republice před turnajem nám ukázal, že dokážeme hrát vyrovnaně i se silnými týmy. Dodalo nám to sebevědomí a víru v to, že pokud budeme hrát svou hru a dodržovat disciplínu, můžeme na mistrovství dosáhnout dobrého výsledku.

Na úvod vás čekal zápas proti Kanadě. Jak byste popsal tento zápas? Dal jste i gól, ten ovšem nakonec neplatil…
Zápas s Kanadou byl pro nás skvělým vstupem do turnaje. Hráli jsme s velkou energií, drželi jsme se systému a nebáli se tak silného soupeře. Utkání bylo hodně intenzivní a rychlé, ale ukázali jsme, že dokážeme konkurovat nejvyšší úrovni, což bylo velmi důležité pro naše sebevědomí. Myslím si, že jsme odvedli skvělou práci a můžeme být s výkonem spokojeni. Můj (ne)gól? Když jsem uviděl puk, trefil jsem ho nejprve hokejkou, ale pak se odrazil do brány i od mojí nohy, kterou jsem udělal pohyb k bráně. Na videu byl vidět zpomalený záběr a bylo jasné, že gól platit nebude. Nemohl jsem s tím už nic udělat. Celý tým ale jinak odvedl fantastickou práci, zejména v závěru zápasu jsme toho strašně moc zablokovali. Sám nevím, kolik jsme měli dohromady bloků, já sám měl asi dva.

Co se stalo, že se vám poté zápas proti Finsku tak nepovedl?
Proti Finsku jsme jednoduše neměli náš den. Hráli na velmi vysoké úrovni a my jsme nedokázali držet jejich tempo ani kvalitu provedení. Udělali jsme příliš mnoho chyb a Finsko každou z nich potrestalo.

Velmi důležitý zápas proti Dánsku jste ale poté zvládli velmi dobře…
Ano, zápas s Dánskem byl z naší strany mnohem lepší. Hráli jsme sebevědoměji, byli jsme produktivní v útoku a ukázali jsme charakter výhrou 6:3. Bylo důležité se po prohře zvednout a předvést silný týmový výkon.

Jak jste se těšil na následující konfrontaci s českým celkem?
Hodně, dokonce jsem se vsadil s vedoucím mužstva v Plzni, že pokud zvítězíme, koupí mi kafe, pokud ne, kupuju ho zase já jemu. Česko je těžký soupeř se spoustou výborných hráčů, někteří z nich hráli dříve taky v Plzni, třeba Benák nebo Jiříček. Benákův táta trénuje v Plzni dorost. Bohužel jsme nakonec prohráli, tak až vedoucího potkám na zimáku, tak mu kafe samozřejmě koupím.

Na závěr skupiny přišel zápas proti Čechům, ve kterém jste skóroval. Jak velká síla byla českého výběru?
Měl jsem radost, že se mi podařilo dát gól proti České republice — skórovat na mistrovství světa je vždy speciální, obzvlášť proti tak silnému soupeři. Pro mě osobně to byl hezký moment, ale bohužel to nestačilo na týmový úspěch. Myslím si, že český tým byl efektivnější v klíčových momentech a lépe využil své šance, což nakonec rozhodlo zápas.

Vy jste na sebe upoutal pozornost i s tím, že na rozbruslení jste vyjel s druhým pukem přilepeným k hokejce, což je naprosto nevídané. Má tento rituál nějaký specifický účel?
Začal jsem s tím tento rok v Česku. Pomáhá mi to se cítit lépe s pukem na hokejce. Začal s tím můj spoluhráč, tak jsem si taky řekl, proč to nevyzkoušet, a od té doby mi to zůstalo.

Na čtvrtfinále proti Švédsku jste se přesunuli na velkou halu NHL, jak se vám zde hrálo?
Byl to úžasný zážitek. Hrát v tak velké NHL aréně vám dává úplně jiný pocit — všechno je větší, hlasitější a intenzivnější. O to víc vás to motivuje a ukáže vám, jak vypadá hokej na nejvyšší úrovni.

Jak byste turnaj celkově zhodnotil?
Celkově bych turnaj hodnotil velmi pozitivně. Hráli jsme proti silným soupeřům, získali cenné mezinárodní zkušenosti a jako tým jsme se hodně naučili. Samozřejmě jsou věci, které jsme mohli udělat lépe, ale byl to pro nás velký krok dopředu.

Byl pro vás juniorský šampionát velký skok? Přece jen hrajete českou juniorku a nyní v Americe jste nastupoval proti budoucím hvězdám NHL…
Na začátek bych chtěl říci, že úroveň juniorky v Česku je velmi dobrá. Hraje se poměrně v rychlém tempu, ale zde je to samozřejmě o úroveň větší fičák, zejména co se týče dovedností hráčů. Každý si s pukem nesmírně rozumí. Potřebuji dávat větší pozor na to, aby mě soupeř lehce neobešel a nedal gól. V Česku si můžu v některých ohledech ulevit, tady to nejde. To je asi hlavní rozdíl.

Pojďme již k Plzni, jak se uskutečnil váš letní přestup do Česka?
Přestup do Plzně se začal řešit během léta. S agentem jsme cítili, že Česká republika by mohla být skvělým místem pro můj další rozvoj, zvlášť vzhledem k pověsti Plzně v práci s mladými hráči. Po rozhovorech s trenéry mi to dávalo smysl a cítil jsem, že je to správné rozhodnutí.

V přípravě jste dokonce dostal šanci i v A týmu Plzně. Dobrá zkušenost?
Ano, byla to velmi dobrá zkušenost. Hra s A-týmem mi ukázala rozdíl v rychlosti, fyzické hře i rozhodování. Hodně mě to motivovalo, dodalo mi to sebevědomí a zároveň jasně ukázalo, na čem musím dál pracovat.

V KB Extralize juniorů jste zaznamenal již 21 bodů (12+9), jak na vás působí česká soutěž?
Jak jsem již řekl, česká juniorská extraliga má velmi vysokou úroveň. Hra je rychlá, technická a hodně taktická. Každý zápas je náročný a musíte být konzistentní, protože tu nejsou žádní slabí soupeři.

A jak byste naopak popsal vaši zkušenost z loňské sezóny ze Švédska?
Úroveň vnímám velmi podobně. Ve Švédsku jsou hráči více technicky vybavení, záleží ale, jakou soutěž hrajete. Začínal jsem v nejvyšší juniorské, kde to bylo opravdu náročné. Po loňských dvacítkách jsem šel o soutěž níže, kde ale úroveň nebyla dobrá. To se týkalo jak přístupu na ledě, tak i mimo něj. Každý chodil pozdě na tréninky a nebral hokej na velkou váhu. To je v Česku jiné.

Osmé místo vám nakonec jen těsně uteklo, jistě velká škoda, že?
Samozřejmě, bylo to zklamání. Když vám osmé místo uteče o tak malý kousek, bolí to, zvlášť když víte, jak blízko jste byli. Ale i to je součást hokeje a musíme to vzít jako motivaci do další práce.

Jaké je vaše přání do zbytku sezóny?
Mým cílem je se každý den zlepšovat, co nejvíc pomáhat týmu a postupně si vybojovat větší zodpovědnost na ledě. Chci být konzistentní a dál se posouvat směrem k další úrovni. Co se týče týmu, tam se chceme jistě ještě poprat o play-off.

Markussi, děkujeme za rozhovor, ať se nadále daří!

FOTO: iihf.com