Trenér Vojan po konci juniorů ve čtvrtfinále: Kluci se za celou sezónu hodně posunuli

Sezóna juniorů je u konce. Po dlouhých radostech i strastech skončila pouť nejstarší mládežnické kategorie ve čtvrtfinále.

Junioři odstartovali sezónu devíti přátelskými duely, ve kterých zaznamenali sedm vítězství - dvakrát skolili Davos, ale i Zurich, Ingolstadt, Spartu, Karlovy Vary a Litvínov. Ten se v odvetě pomstil a porážka přišla také proti Slavii.

Všech šestnáct celků soutěže se poté utkalo každý s každým dvoukolově, než došlo k rozdělení do dvou nadstaveb po osmi účastnících. Indiáni si vedli skvěle a udržovali si bezpečné prostředí postupových vod. Avšak náhle přišla doslova kalamita zranění a nakonec propad na první nepostupovou devátou pozici. O to více situace bolela, že osmá Jihlava i sedmé Pardubice nasbíraly stejný počet bodů.

Mužstva umístěná v dlouhodobé fázi na 1. - 8. místě měla jistotu vyřazovacích bojů. Západočeši ale ve druhé osmičce celků bojovali jen o zbylá čtyři místa, což se nakonec povedlo. Modrobílí dokonce skupinu opanovali, bodů měli stejně jako druhá Sparta i třetí Vítkovice.

Osud tomu tak chtěl, že do prvního kola play-off přivál indiánům právě Jihlavu. S tou se v základní části utkali dvakrát - nejprve na ledě svého soka padli 1:5, poté i před vlastními fanoušky 6:7 po samostatných nájezdech. Ještě v 57. minutě přitom vedli 6:3 a vyrovnávací gól přišel v čase 59:59. A odplata se povedla, Škoda po dvou vítězstvích na ledě soupeře 2:1 (jednou v prodloužení), doma postup po prvním nezdaru v nájezdech stvrdila po obratu z 0:2 na 3:2 ve čtvrtém klání.

Následovalo čtvrtfinále s Třincem, který posilněn hráči z prvoligového Frýdku-Místku již byl nad síly Západočechů. Ti sice drželi soupeře neustále v těsné blízkosti, ale Oceláři nakonec vždy dokázali duel zlomit ve svůj prospěch a postoupit po výsledcích 4:1, 1:0 a 4:1.

Trenér Petr Vojan
Pane trenére, je čtvrtfinále zklamáni nebo takový odraz reality?
Samozřejmě teď jsme zklamání. Vnímáme to, že jsme mohli a měli jít minimálně do více zápasů s Třincem, ale já si myslím, že ten průběh celé sezóny byl opravdu těžký. Myslím, že jsme narazili na opravdu těžkého soupeře a čtvrtfinále bereme. Nezažil jsem tolik zraněných, navíc klíčových, hráčů najednou. Bohužel to byly takové hloupé zranění, třeba jako zlomené prsty po blocích střel, nebo obnovená dlouhodobá zranění z předchozích sezón. Bohužel nás to ovlivnilo v nejhorší možný čas, vypadli jsme z první osmičky a na dva měsíce nás to úplně vyhodilo z rytmu. Nemohli jsme ani pořádně trénovat, protože do toho ještě další dva klíčoví hráči v prosinci odešli do Kanady a ten tým byl opravdu oslaben. Ale kluci se semkli, tým se dal neskutečně dohromady. Naskakovali nám třeba tři beci v útoku atd.. Přesto jsme vyhráli spodní nadstavbu a přešli v prvním kole play-off přes urputnou Jihlavu.

Jak těžce se kousal po základní části nepostup do lepší nadstavby?
Těžko, už jsem to naznačil v předchozí odpovědi. Měli jsme sezónu rozehranou dobře někde kolem 4-6 místa, tedy s postupem do horní nadstavby. Ale díky těm zraněním jsme o to přišli. Ještě takovou nešťastnou souhrou okolností, kdy jsme měli s Jihlavou a Pardubicemi po základní části stejně bodů a kvůli skóre jsme dostali Černého Petra my. Netřeba vzpomínat ten zápas s Jihlavou doma, kde jsme ztratili vedení 6:3 tři minuty před koncem. Na druhou stranu dole se hrály zápasy na krev a myslím, že nám to dalo víc, než zápasy s týmy, které své nejlepší hráče okamžitě po postupu posílají do týmu Maxa ligy a druhé ligy a hrály s dorostenci.

Tým i během sezóny prošel velkými změnami, jak hodnotíte vývoj týmu a vývoj hráčů po roce?
Bohužel na náš vkus až moc velkými změnami. Jsou nastavené soupisky, nedalo se s tím pak už nic dělat. Nemohli jsme nikoho nového přivést. Navíc i hráči, kteří nebyli spokojeni se svou rolí, postupně tým opouštěli a tím nám vybojovali místa na soupisce. Ale tak to prostě v dnešní době už asi je. Je to trošku jiná generace, která jinak vnímá úspěch a neúspěch, tlak, kritiku a rady. Řeší to tak, jak jsou zvyklí z rodiny a ze školy. Pokud tam hrozí neúspěch, je tam tlak, či kritika, tak radši vycouvají, stáhnou se a jdou pryč. Nechtějí to podstupovat, ani za cenu, že je to může posunout dál. Říkali jsme to i klukům po zápase, že se za celou sezónu hodně posunuli a zlepšili. Že teď bude záležet jen na nich, kam se dal dostanou. To my už neovlivníme.

Co vás nebo tým nyní čeká?
Kluci teď dostanou volno. Někteří mají před sebou reprezentační kempy U20 a U18. Ti se tak samozřejmě připojí ke svým národním týmům a v sezóně budou pokračovat. To, kdy a co bude s týmem dál, už ale musí řešit nový realizační tým, potažmo nové vedení akademie. Já jsem se po 15 letech v Plzni rozhodl, že změním působiště.

Pane trenére, děkujeme za rozhovor a přejeme do budoucna jen to dobré!