Je mi diváků líto, říká Marek Sýkora

P l z e ň - Plzeňští hokejisté prožívají jeden z nejhorších startů do sezóny v celé historii klubu. Tým se krčí na předposledním místě tabulky a stále čeká na výhru. Se špatnými výkony jdou samozřejmě dohromady i relativně chabé divácké návštěvy. Hráče Lasselsbergeru žene v posledních zápasech do boje pouze necelých pět tisíc diváků. To plzeňský stadión dlouho nepamatuje. „Je mi diváků líto,“ poznamenal po neúspěšném zápase se Vsetínem trenér Marek Sýkora.

Jen těžko hledal po zápase se Vsetínem vhodná slova trenér domácích Marek Sýkora. „Byl to další náš špatný výkon, je mi líto diváků, kteří se na to musí dívat,“ hodnotil domácí kouč ve zkratce dnešní utkání. Z jeho výrazu bylo znát, že sám je ze situace mužstva zdrcen a jen těžko z ní hledá východisko. Zápas proti poslednímu celku tabulky měl Plzeňským pomoci dostat se z nejhoršího a i trenérské duo udělalo pro úspěch maximum. „Točili jsme tři, čtyři obránce, protože jsme chtěli získat body a v prodloužení už to byla křeč,“ vysvětluje plzeňský lodivod.

Jedním z hráčů, kterým síly nechyběly, byl Martin Adamský, hráč, který svým hbitým a neúnavným pohybem vytváří šance pro své spoluhráče. Ti však tentokrát góĺové přihrávky zužitkovat nedokázali. „Náš problém je v tom, že nedáváme góly. Máme přesilovky, ale ty góly nám tam nepadají,“ uvědomuje si čtyřiadvacetiletý útočník hlavní příčinu neúspěchů. „Je to jenom o nás. S tím nám nepomohou ani trenéři,“ dodává.

Jediným střelcem v modrobílém byl nakonec Josef Straka. Jeho trefa ale na vítězství nestačila a tak i on při hodnocení zápasu myslel spíše na nepříznivou situaci týmu. „Chyba byla, že jsme nedokázali dát druhý gól,“ říká a zároveň se vrací ke sporné situaci z 21. minuty, kdy puk sice překonal brankovou čáru, ale hlavní sudí Bolina po poradě s videorozhodčím branku neuznal: „Když už gól dáme, rozhodčí nám ho neuzná pro postavení hráče v brankovišti, ale podle mne když je tam dřív puk, může tam hráč dojet. Puk byl jasně za brankovou čarou.“ Vinu na hlavního rozhodčího nesvádí, uvědomuje si, že Plzeňští měli i další příležitosti: „Měli jsme spoustu šancí a měli jsme dát jiné góly.“

Dalším hráčem, který rozhodně nezklamal, byl Mario Cartelli. Pětadvacetiletý obránce se vracel po operaci kolena a na ledě byl vidět. „Ze začátku to bylo dobré, ale ke konci bylo znát, že nemám odehraný žádný zápas. Cítil jsem se trochu utavený a už to nebylo ono,“ hodnotí své první vystoupení po zdlouhavé rekonvalescenci. K jeho velké únavě přispěl i fakt, že plzeňští trenéři neměli k dispozici příliš obránců. Cartelli si však nestěžuje: „Mně to nevadí. Je pro mne super, když mám velký prostor na ledě. Mé výkony s tím strašně rostou a psychika jde nahoru.“ Psychice určitě pomohlo i sobotní vítězství při startu v dresu Berouna. „Oni vlastně vyhráli poprvé. Doufal jsem, že vítěznou náladu přenesu i do dnešního zápasu, ale nevyšlo to,“ popisuje své berounské vystoupení. Na hře domácí čtyřiašedesátky bylo vidět, že se po pauze hokejem opravdu baví. Cartelli chodil na přesilovky i oslabení a byl asi střelecky nejaktivnějším Plzeňákem. „My jsme dneska ráno trénovali přesilovky. Máme to hned z první střílet. Já jsem se na to připravil a snažil jsem se opravdu všechno posílat před branku, aby měli útočníci šanci dorážet. Jednou z toho byl neuznaný gól a jinak měl brankář obrovské štěstí,“ vysvětluje. Před dalšími zápasy panuje v mužstvu pochmurná nálada. „V kabině je ticho. Každý se zamýšlí, proč to tam nepadá a co pro to udělat. Žádné srandičky ani nic jiného. Už je situace opravdu vážná,“ ukončuje debatu Cartelli.