Uzdravený Andrašovský pomohl k výhře
P l z e ň - V posledních zápasech se plzeňští trenéři museli obejít bez Dušana Andrašovského. Slovenský útočník ulehl s chřipkou a o výkonech svých spoluhráčů mohl číst pouze v novinách. Pro utkání s Litvínovem však byl již znovu připraven a na výkonu celého mužstva to bylo hned znát. V průběhu zápasu se přesunul z prvního do druhého útoku, jehož projev hodně oživil. Rychlonohý útočník se navíc blýskl na jedné straně nápaditým průnikem a na druhé efektním bodyčekem.
Návrat po zranění nebyl pro Dušana Andrašovského zrovna jednoduchý. Tréninkový deficit byl ze začátku utkání na jeho výkonu hodně znát. „Já jsem absolvoval až včera první trénink. Do půlky zápasu jsem se trápil a až v poslední třetině jsem se konečně začal cítit trochu lépe,“ hodnotí svůj návrat slovenský forvard. I jeho spoluhráči vypadali v úvodních minutách unaveně, jako by bojovali s nějakou zákeřnou unavující chorobou. „V šatně jsme si říkali, že budeme hrát důrazně, abychom ukázali, kdo je doma, ale to se nám příliš nedařilo. Dělali jsme různé zbytečné obloučky a ztráceli kotouče,“ popisuje Andrašovský vstup do zápasu.Ve druhé třetině však přišel zlom, ve který i plzeňská devětašedesátka stále doufala: „Věděli jsme, že když se trochu zlepšíme, můžeme Litvínov porazit. Oni mají výborný útok, ale v obraně mají mezery, a toho jsme nakonec využili.“ I defenzíva Západočechů se musela obejít bez některých opor. Příležitost znovu dostali mladíci. „Hlavně Mario Cartelli nám znatelně chyběl, protože je to výborný bek na přesilovku, ale řekli jsme si, že novým klukům musíme pomoci, a to se nám podařilo,“ vysvětluje hbité levé křídlo, které se v utkání předvedlo ve dvou rozdílných rolích. Nejdříve svým dravým průnikem zařídilo přesilovou hru a poté na druhé straně efektním bodyčkem zastavilo průnik jednoho z hostujících útočníků. „V přesilovce jsem vyvážel puk a přede mnou se otevřelo trochu prostoru, tak jsem zkusil proskočit mezi beky, jenže jeden z nich mě stačil zahákovat. A při tom druhém momentu jsem si dobře nadjel protihráče, kterému nezbylo nic jiného než přes moje záda přeletět,“ popisuje Andrašovský obě situace ze svého pohledu.
Jedním z nováčků byl obránce Lukáš Pulpán, i když on již jedno utkání před domácími diváky v této sezóně sehrál. V zápase s Českými Budějovicemi však nastupoval v útoku. „Poprvé v sezóně jsem hrál od začátku před plzeňským publikem. Byl jsem až do druhé třetiny, kdy mužstvo zápas rozhodlo, hodně nervózní,“ líčí Pulpán své pocity. V úvodu mu stejně jako celému týmu do smíchu příliš nebylo. Domácím se vůbec nedařila kombinace. „Když je člověk nervózní, tak se špatně přihrává,“ vysvětluje plzeňský odchovanec, který zároveň nastupuje v dresu Berounských Medvědů. Přechod z první ligy do nejvyšší soutěže mu ale nečinil větší potíže: „V první lize jsou také zkušení hráči, ale extraliga je o hodně rychlejší. Stačí udělat jednu chybu a prohrajeme zápas.“
Právě jedna chyba obrany hodně pomohla Plzeňským. V oslabení ujela dvojice Zelenka – Vorel a prvně jmenovaný nakonec dorážel puk do otevřené branky. Marek Vorel byl hned u dvou brankových momentů, sám si však třetí branku v sezóně nepřipsal. “Větší radost mám z toho, že mužstvo vyhrálo,“ nedělá si osmadvacetiletý útočník ze své střelecké smůly velkou hlavu. Stejně tak nepřemýšlí o dalších soupeřích Lasselsbergeru: „My teď musíme neustále bodovat. Pro nás není důležité, proti komu hrajeme.“