Nepustili jsme je k ničemu, liboval si Tomáš Divíšek

P a r d u b i c e - Sice se útočník Tomáš Divíšek v utkání s Pardubicemi bodově neprosadil, přesto patřil k nejlepším hráčům Lasselsbergeru. Na východě Čech dokázali Západočeši pracovitým výkonem zvítězit 4:2. „Pardubice jsme k ničemu nepustili. Hráli jsme nátlakový, fyzicky náročný hokej, chodili jsme po nich,“ usmíval se sedmadvacetiletý centr, kterého fanoušci přivítali vděčným potleskem.

Plzeň jede, vyhrála čtyři poslední zápasy z pěti. Je to jen změnou trenéra?
„To nemohu hodnotit, neboť jsem pod panem Sýkorou hrál jediné utkání a to bylo hrozné. Fakt nevím, co se přeměnilo. Hrozně dřeme, nehrajeme nějaký extra pěkný hokej, ale natvrdo makáme a vše si odpracujeme. Hrajeme to na pár lidí, stojí to hodně sil, ale o to pak vítězství chutná víc. Je to bombastické, že to takhle jde.“

Nálada v kabině je tedy báječná?
„Výborná a vynikající! Snad to udržíme co nejdéle. Jsem nadšený!“

Co podle vás rozhodlo o vašem vítězství v Pardubicích?
„Určitě poctivá hra. Věděli jsme, že na nás Pardubice na počátku zápasu vlétnou, hrály doma, kde jsou hodně nebezpečné. Proto jsme chtěli na ně nastoupit také a trochu je zaskočit. Povedlo se nám to, nedostaly nás pod velký tlak, třeba Petr Sýkora neujel, což je docela úspěch. Takového fofrníka zachytit není jen tak.“

Nakonec vám ale gól dal v poslední minutě...
„To mě hrozně mrzí kvůli Máličovi. Hráli jsme ale velmi dobře, skvěle jsme napadali. To rozhodlo.“

Po druhé třetině jste vedli 3:1. Věřil jste tou dobou, že to může dopadnout dobře?
„Právě, že ne. Zelí nedal gól do prázdné brány a Pardubice měly pak šanci. Kdyby daly na 3:2, tak to mohlo být divoké a pořádné drama. Vedení o dva góly je ošidné, stačí jedna šmudla a mančaft je zpátky. I za vedení 3:1 jsme museli dřít a makat. Pak přišla branka na 4:1, to jsem už věřil, že to musí dopadnout dobře.“

Do Plzně jste sice přišel ze Slavie, ale vypsal jste proti Pardubicím nějaké prémie, když jste zde dříve sezony působil?
„Nedávno jsem něco vypsal, když jsme hráli na Slavii, teď zase. Obojí jsme vyhráli, takže to stojí dost peněz. Teď bude pár zápasů bez prémií, pokud mě tedy někam nevymění.“ (směje se)

Těší vás výhra zrovna v Pardubicích o to víc?
„Pardubice mají vynikající kádr, jsem moc rád, že jsme tu vyhráli. Oni byli třetí, takže teď spadnou a my snad zase poskočíme. Je to sice klišé, ale dřeme zápas od zápasu. Vyhrát v Pardubicích je fakt super.“

Před zápasem – věřili jste ve tři body?
„Hrozně jsme je chtěli. Škoda, že nebyli Ríša Král a Česťa Šindel, takže jsme měli jen jednoho centra, což není úplně optimistické. Ale porvali jsme se s tím. Před zápasem bychom brali jeden, tři jsou skvělé.“

Co tedy bylo podle vás klíčem k úspěchu?
„Hráli jsme fyzicky náročný nátlakový hokej. Pardubice jsme k ničemu nepustili, chodili jsme po nich. Domácí neměli žádnou vyloženou šanci, nedostali nás pod tlak. Spíše jsme hráli to, co hrály Pardubice.“

A také jste na počátku druhé třetiny zvládli sérii oslabení...
„To nám pomohlo. Měli jsme sérii vyloučení, to se nám nesmí stávat. Bylo tam pár sporných zákroků, ale znáte to. Je to těžké... Měli jsme za sebou čtyři oslabení, která jsme i díky Romanovi Málkovi přečkali. Pardubice neměly šanci.“

A vás to nakoplo.
„Také to dostane dolů soupeře. Puky hned jinak skáčou, hráči si tolik nevěří. Hodně jsme po nich šli, neměli čas něco speciálního vymýšlet.“

Doslova sršíte radostí, takže musíte být v Plzni tuze spokojen...
„Vše závisí, jak člověk hraje. Můžete hrát i na Aljašce, ale když to jde, je parta, maká se a je veselo, tak je to super. Poslední zápas doma se Znojmem se nám nedařilo, ale lidé nás hnali. I dneska oba tábory fanoušků fandily a fakt super. To se hned hraje lépe.“

Jak vlastně berete zápasy proti Pardubicím?
„Ještě malinko víc prestižněji než proti Slavii. V Pardubicích jsem strávil nejlepší roky, jsem tu jako doma, mám tu kamarády, proto je chci porazit. Moc také v Pardubicích dělají lidi a atmosféra tady okolo hokeje. Mám to tady rád. Lidi řvali dneska na počátku zápasu moje jméno, přitom jsem tu dva roky nebyl. Navíc jsem odešel do Slavie, což je z Pardubic drsný přestup, a oni skandovali moje jméno! Moc mě to potěšilo a chtěl bych za to fanouškům poděkovat.“