Lukáš Martinec se připravuje na kemp dvacítek
Na rokycanský zimní stadion se postupně sjíždí reprezentační naděje do dvaceti let. I HC Lasselsberger Plzeň zde bude mít své zastoupení! Talentovaného beka Lukáše Martince, který absolvoval i náročné soustředění A týmu v Nečtinech, čeká v neděli v půl čtvrté první sraz širšího výběru do dvaceti let. S Lukášem jsme si povídali nejen o nejbližších trénincích, ale také o jeho cyklistických zážitcích.
O své nominaci se dozvěděl poněkud netradičně. "Na zimáku jsem se potkal s Pepíkem Pourem a on mi gratuloval. Já samozřejmě nevěděl k čemu a on opáčil, že jsem byl prý vybrán do reprezentace do dvaceti let a abych se podíval na internet. Tam jsem si jeho tvrzení potvrdil," popisoval Lukáš Martinec. Z první pozvánky měl bez pochyb radost, bere ji jako vyvrcholení již tak famózně vydařené sezony. "V té době jsem dostával samé skvělé zprávy, první byla to, že letní přípravu absolvuji s A týmem. A pak nominace, v kterou jsem tajně věřil," pochlubil se. S trenérem Radimem Rulíkem se již o pozvánce bavil. "Věděl jsem, že by tým měl vést on. Pak se Rulíkovo působení u reprezentace zamotávalo a já si říkal, tak zase nic. Jeho post se ale potvrdil a on si mě zavolal a řekl mi, že pokud to bude v jeho silách, pokusí se mě doporučit. Zdůraznil také, abych na sobě hlavně nepřestával pracovat," vyprávěl.Právě dnes se vrátil z fyzicky náročného soustředění v Nečtinech a hned se zúčastnil tréninku plzeňských juniorů na rokycanském ledě. Únavu prý ale necítí. "Deset dní před začátkem jsem netrénoval, bojoval s nachlazením a doháněl praktickou maturitní zkoušku, kterou jsem s úspěchem zvládl," vysvětloval. První cyklistická etapa prý byla nejhorší, přestože se jednalo o jednu z lehčích. "Měřila pouhých čtyřicet kilometrů, a já měl co dělat, abych ji zvládl. Pak už to bylo jen lepší," popisoval své zážitky ze sedla bicyklu. Poté, co ze sebe shodil veškerou výstroj, zašátral v paměti, jakže dlouho nestál na bruslích. "Myslím, že naposledy jsem je obul na konci března. Od té doby to dnes bylo poprvé. Čekal jsem, že začátky budou krušné, ale šlo to," pochvaloval si. S kvalitou kluziště však rozhodně spokojený není. "Led taje, všude je voda a strašně se boříš do ledu. Je to o hodně náročnější," vyjmenovával všechny strasti, které ho potkaly.
Ani on netuší, proč zrovna Rokycany byly vybrány jako pořadatel přípravného campu. "Vzpomínám si, že led tu vždycky býval brzy kvůli německým krasobruslařům," nadhodil možné vysvětlení. Ze širšího reprezentačního kádru se zná osobně jen s Martinem Látalem, se kterým jednu dobu hrával v juniorce, ostatní jen podle jména. "Chtěl bych tady ze sebe dostat to nejlepší, to je jediný můj cíl," uzavřel.