Byl jsem trochu přemotivovaný, přiznal Vlasák

P l z e ň - HC LASSELSBERGER PLZEŇ zůstává i po domácím zápase proti pražské Slavii hlavním favoritem skupiny B na postup do semifinálových bojů. Na posledním místě se topící Pražany zdolal 4:2, ale vítězství se nerodilo lehce, vždyť již v jedenácté minutě modrobílí prohrávali o dva góly. Díky dvěma trefám Tomáše Vlasáka se ve druhé třetině rychle vrátili zpět do utkání. “Byl jsem trošku přemotivovaný, projevilo se to i na mých trestných minutách,“ přiznal, že zápas proti mateřskému klubu bral jinak.

Plzeňský Lasselsberger hodil prohru z Českých Budějovic za hlavu a na svém ledě nenašel přemožitele. Modrobílí, které hnalo znovu početné publikum, přehráli pražskou Slavii 4:2. A to i přesto, že sešívaní od jedenácté minuty vedli o dvě branky a ani konec první třetiny nenaznačoval, že by se něco na průběžném skóre mělo měnit. “Vítězství se rodilo těžce. Zaspali jsme první třetinu, vůbec jsme neodehrávali puky ze třetiny, nedokázali jsme přistupovat k hráčům, pak jsme se dostali pod tlak, “ vyjmenovával chyby plzeňský Tomáš Vlasák. Po pauze se domácí začali svému soupeři zlehka vyrovnávat, navíc přidali i branky. “Myslím, že další dvě třetiny byly z naší strany velmi dobré a podařilo se nám to i otočit. Příště ale musíme začít hrát od začátku,“ připomněl střelec dvou branek do sítě mateřské Slavie. I když se jednalo „pouze“ o pohárové utkání, Vlasák ho vnímal odlišně. “Bylo to takové zvláštní. Projevilo se to i na tom, že jsem dvakrát seděl na trestné. Byl jsem trošku přemotivovaný,“ přiznal. První branka přes juniora Furcha přišla trochu nečekaně, modrobílá první lajna předtím musela odrážet útok Slavie. “Mému gólu předcházela skvělá spolupráce celého útoku, já jsem puk dával jen do prázdné branky. Při druhém jsem si všiml, že Tomáš Divíšek zatahuje puk po křídle, tak jsem si zkusil najet na první tyčku a gólman pak nic neviděl,“ popsal Vlasák.

Ke svému prvnímu domácímu utkání za mužský tým se postavila brankářská naděje Dominik Halmoši. Souboj juniorských gólmanů vyšel lépe plzeňskému. “Chtěl jsem se ukázat, přál jsem si i vítězství. Hodně mi v zápase pomohl Roman Málek, který mi radil a snažil se mě uklidnit,“ pochvaloval si spolupráci s plzeňskou jedničkou. V první třetině se pořádně zapotil, hosté pálili ze všech pozic. “Na kluky jsem ale nekřičel ani jim nenadával. Vím, že bych jim tím nepomohl a já jim také do toho moc kecat nemůžu. Věřil jsem v to, že máme silné mužstvo a dobrého trenéra,“ pokračoval Halmoši. O tom, že se do branky postaví, se dozvěděl poněkud netypicky. “Byl jsem doma, balil si věci na zápas a najednou přišla mi od Romana zpráva, ať jsem připravený, že budu chytat,“ popisoval s úsměvem. Modrobílé podržel nejviditelněji proti osamocenému Červenkovi. Tváří v tvář jednadvacetiletému útočníkovi obstál. “Říkal jsem si, že je to hra, když nejde o život, nejde o nic, a snažil se udělat maximum. Červenka zkoušel náznaky na jednu stranu a blafák dát na vyrážečku. Tohle dělá hodně kluků od nás,“ smál se mladý gólman. Odlišnost oproti juniorské extralize je podle něho značná. “Hráči mají už něco za sebou, jsou rychlejší, silnější, je to prostě ta extraliga. Snažím se nechat trému v šatně a utkání si užít,“ porovnával. Poslední zápas ve skupině čeká Plzeň na Moravě. “Do Znojma se těším, měl bych chytat,“ vzkazuje Halmoši.

I autor čtvrtého gólu Radek Matějovský věděl, že začátek zápasu nebyl pro Plzeň ideální. “Nezačali jsme dobře, byli jsme všude pozdě, nedohrávali hráče. Ale od druhé třetiny jsme začali předvádět to, co po nás trenéři chtějí," hodnotil. Domácí se po první třetině vzmužili, Slavii nasázeli během necelých dvaceti minut tři branky. “Po psychické stránce je velmi důležité, že jsem otočili z 0:2 na 3:2. To se hned tak nestává,“ našel nakonec důvod i k úsměvu. Levé křídlo se blýsklo dvěma kanadskými body za přihrávku a za gól. “Jarda Kracík vymíchal dva, tři hráče, dal mi to za bránu, Michal Důras se mi objevil mezi kruhy, tak jsem mu zkusil poslat puk a Michal to krásně trefil. Při své brance jsem vystřelil backhandem, gólman to vyrazil a já jsem mu to ještě doklepl mezi nohy,“ uzavřel velký bojovník.