V únoru jsem skončit nechtěl, přiznal Vlasák

Plzeň - Takže to nevyšlo. Ani Plzeň nebude prvním týmem, který otočí nepříznivý stav série z 0:2 na 3:2. Nevyšel jim totiž druhý domácí zápas, v němž podlehli kladenským hostům 2:3. Nálada pak pochopitelně nebyla v týmu bůhvíjaká. To dokládají i slova Tomáše Vlasáka. „Určitě jsem nechtěl končit na konci února. Je to rozhodně zklamání,“ povzdechl si.

Kladno dokázalo to, co málokterý tým v uplynulé sezóně. Z plzeňského ledu si odváží plnohodnotnou výhru v základní hrací době, která je posouvá do hlavní soutěže play-off. Hlavní trenér hostů Zdeněk Müller byl proto královsky dobře naladěn. „Podali jsme bojovný výkon, zvláště ve třetí třetině jsme hráli dobře. Myslím, že jsme si postup zasloužili. Chtěl bych klukům poděkovat za výkony, které předvádí v druhé polovině soutěže, kdy se z posledního místa dostali do play-off, což je pro nás obrovský úspěch,“ neskrýval radost, „velkou zásluhu na našem postupu má Martin Procházka, který je teď v mimořádné formě,“ vyzdvihl kladenského tahouna. Miloslav Hořava a celá mužská hokejová Plzeň má už po sezóně. Prohra 1:3 v sérii s Kladnem je posouvá blíže k brzké dovolené. „Musím sportovně uznat, že Kladno bylo v sérii hokejovější a nenadřelo se na gól tolik jako my. Prostě hrálo v pohodě a bylo na nich vidět, že druhou polovinu sezóny má úžasnou. Lehce si připravovali šance a my je úporností nedokázali zastavit. Na druhou stranu musím dodat, že naši hráči odvedli opravdu maximum, za žádného stavu se nevzdali a bojovali až do konce, za což jim patří dík. Což samozřejmě na play-off někdy nestačí,“ nevesele hodnotil neúspěšné zápolení se Středočechy. Nejvíce se pod kladenský úspěch podepsalo notoricky známé duo Patera – Procházka. Před plzeňským brankovištěm dostávalo spoustu prostoru, což neomylně trestalo. Modrobílá obrana je nedokázala zastavit a Miloslav Hořava vysvětloval, proč se nepřiklonili k bližšímu hlídání obou soupeřů. „Na to musí být inteligentní hráči. Už jsem tuhle otázku dostával mnohokrát. Ale pokud je někdo sleduje déle, musí uznat, že svými výkony patří do světové třídy, strašně šikovní, zkušení, pohybliví kluci. Aby se uhlídali, museli by na to být excelentní hráči. My jsme do toho nešli, protože jsem si nebyli jisti, že bychom to zvládli,“ zcela nekrytě nastínil situaci. O svém dalším působení na západě Čech ale již tak konkrétní nebyl. „To bych teď neřešil. Dohoda byla do konce sezóny, teď je na Řadě čas na rozmyšlenou a pak se uvidí,“ mlžil.

Roman Málek jedna z nejsvětlejších plzeňských postav takhle na samém konci sezóny jen těžko hledal slova, vždyť… „Já osobně věřil, že přes Kladno přejdeme. Když se to vyvíjelo na 0:2, věřil jsem, že doma dvakrát zvítězíme a rozhodne se u nich,“ prozradil, „chtěl bych soupeři pogratulovat, hráli dobře a asi i lépe než my. Na druhou stranu jsme do toho dali všechno a bojovali až do konce.“ I když pustil pouhé tři branky, jeho tým prohrál. A zrovna ta poslední padla tak nějak nečekaně, Plzeň v tu dobu měla převahu a chvílemi sahala po rozhodující trefě sama. „Všechno se sehrálo strašně rychlé. Najednou byli proti mně sami dva hráči, prostě takový chvilkový zkrat a rozhodl zápas…,“ smutnil. A je deváté místo úspěch, nebo není? „Těžko hodnotit chvilku po zápase, ale můžu říct jedno. Byl tady dobrý mančaft,“ nepřímo odpověděl.

Když Tomáš Vlasák vyrovnával na 2:2, znovu se plzeňský led zažil tak známou euforií. Mnozí z nás již jistě plánovali sobotní výlet do Kladna. Bohužel… „Jak bych se mohl cítit? Blbě. Už žádné příště nebude, je prostě konec,“ moc dobře ví. Čtvrtý díl série se nakonec ukázal jako ten poslední. A jak ho Tomáš viděl a vlastně celé již skončené přetahování se s Okny? „Vyzdvihl bych naši bojovnost, dřeli jsme jako koně. Rozhodly naše problémy s defenzivou, které neleží jen na obráncích. Dostali jsem se do play-off, ale nic se nezměnilo. My pořád hráli jako v základní části. Kladno hrálo chytřeji…,“ řekl, „tři roky tu nebylo play-off a my v prvních svou utkáních na Kladně měli jakoby červené oči. Místo toho, aby na trestnou chodil soupeř, byli jsme tam my. Přesilovky měli výborné, v nich rozhodli a my jen ztráceli síly. Domácí dva zápasy jsme odehráli na tři lajny, protože se nám zranili hráči,“ vyjmenovával příčiny. I přesto Lasselsberger hosty ve třetí třetině zamkl, měl více ze hry, ale udělal chybu, kterou Středočeši potrestali. Před sérií ležel na Plzni jednoznačný úkol, pokud chce postoupit, musí v Kladně vyhrát. To se ani jednou nepovedlo a modrobílí nedokázali nepříznivý stav otočit. „V prvním zápase jsme k výhře na Kladně měli nejblíže. Sice nám bylo ukřivděno, ale na to se nemůžeme vymlouvat,“ nehledal příčiny u jiných. Zklamání bude ze sebe dostávat jen velmi těžko. „Určitě jsem nechtěl končit na konci února. Je to rozhodně zklamání,“ dodal.