Hlavně, abych přípravu přestál bez zranění, přeje si David Ludvík
P l z e ň – Útočník, který do Plzně přišel ze Znojma toho loni v modrobílém dresu příliš neodehrál. Sužovalo ho jedno zranění za druhým. Z potíží se nemohl dostat, letošní přípravu na sezónu 2009/2010 začíná tedy prakticky po roční pauze bez hokeje. „Je to o něco horší, ale čekal jsem, že budu mít větší tréninkové manko,“ svěřil se David Ludvík.
Letní příprava plzeňských hráčů je již v plném proudu. Na maximum je do ní zapojen i loňský velký marod David Ludvík. V loňské sezóně odehrál dohromady patnáct zápasů. To opravdu není příliš. Ovšem jak známo, zranění hráči nezahálejí, naopak se snaží trénovat a udržovat se v kondici, jak mohou. To potvrdil i plzeňský forvard. „Trochu jsem se do tréninku snažil dostat už v minulé sezóně, ale je fakt, že rozbíhání přípravy pro mě bylo horší,“ přiznal Ludvík. „Mám co dohánět, ale není to zase taková hrůza, jak jsem si myslel,“ řekl s úsměvem. „Čekal jsem, že bude to tréninkové manko znát víc,“ pokračoval David Ludvík v debatě o své fyzické kondici.
Neoblíbená letní dřina „na suchu“ se však pomalu chýlí ke konci a hráči se konečně dostanou na led. Útočník se těší o to víc, že na ledě delší dobu nebyl. Ale hlavně si přeje, aby se na led vůbec dostal. „Doufám, že celou tuhle letní dřinu přestojím bez zranění,“ říká Ludvík. Ale že by si díky strachu nějak ulevoval, o tom nemůže být řeči. „Přípravu musím jet na maximum, úplně naplno,“ tvrdí hráč. „Makáme všichni, jak mladší tak starší hráči, nikdo si neulevuje. Bez letní přípravy to nejde, nikdo jí nemůže ošidit. Na ledě se pak zúročí,“ vysvětluje důvody, proč by se letní příprava nesmí šidit.
Tým má za sebou týdenní soustředění na Zadově a pomalu končí i týden individuálního tréninku, který určil hlavní kouč Jelínek. Na Šumavě se hráči věnovali hlavně cyklistice. Jaký vztah k ní má David Ludvík? „Vzít kolo a jen tak si vyrazit na projížďku je zábava. Ale takhle v tréninku je jedno, jestli člověk běhá nebo jezdí na kole. Je to stejná dřina,“ líčí forvard. Po vyjíždění šum ašských kopců by většina lidí padla do postele a prospala čtrnáct dní v kuse. Ovšem Marian Jelínek nařídil individuální trénink. „Rozhodně jsem se tenhle týden neflákal,“ dušuje se drobný útočník. „Ale taky jsem měl ještě jiné povinnosti, spoustu zařizování a musel jsem to všechno skloubit s tréninkem. Nedělal jsem tedy nic speciálního,“ přiblížil svůj program týdne individuálního tréninku na závěr rozhovoru David Ludvík.
