Chtěl jsem chytit něco navíc, prozradil jednoduchý recept Dušan Salfický

Plzeň - Konečně se to podařilo. Indiáni slaví tříbodovou výhru na vlastním ledě. Obrození modrobílých odnesla pražská Sparta, která tak úvodní čtvrtinu rychlého účtování základní části O2 extraligy uzavře prohrou. Naopak plzeňští fanoušci mohli slavit hned dvakrát. Po delší odmlce si vychutnali závěrečnou děkovačku a nyní navíc s bonbónkem navíc - se sombrérem na ledě se radoval Dušan Salfický. "Dneska kluci bojovali a padali do střel. Díky tomu si myslím, že se štěstí přiklonilo k nám a třeba zachránilo tu tyčku ze třetí třetiny. A my vyhráli a zaslouženě," emotivně hodnotil utkání Salfický, modla pro modrobílé fans.

Martin Straka, kapitán HC Plzeň 1929

Martine, jak moc byl dnešek důležitý?
Po těch dvou utkání, které se nám nepodařila, jsme věděli, že už musíme zabrat. A doufali jsme, že to bude hned dneska. Jsme spokojení, že se to podařilo. Nesmíme zapomínat, že další těžké zápasy nás čekají.

Co všechno dneska bylo jinak?
Chtěli jsme dneska změnit defenzivu, nemůžeme dostávat tolik branek, jako jsme inkasovali v minulých dvou zápasech. Začali jsme odzadu a hodně nám pomohl Dušan. Podal výborný výkon a ty dvě branky jsme mu téměř dali sami. Nejtěžší okamžik utkání byl, když asi Netík na nás jel za stavu 2:2 deset minut dokonce sám Netík nebo Hlinka a Dušan to chytil. My jsme vzápětí dali vítězný gól. To jsou zlomové okamžiky zápasů a ty nám dnes byly nakloněny. Nutno říct, že my jsme si to vybojovali, všichni makali na maximum, takže jsme štěstí šli naproti.

Kde se to ve vás vzalo - góly od modré?
Já jsem se popravdě lekl. (smích). Někdo proti mě vyjel a já jsem to jenom chtěl nahodit na bránu. Ale Chábič (Jan Chábera, gólman Sparty, pozn. redakce) se taky lekl (smích). Ani nevím kudy to šlo, snad pod ledem (úsměv).

Jak se rozhodlo o angažování Dušana Salfického?
Po minulém utkání doma jsme viděli, že to nebylo ono. Nechceme svádět prohry na gólmany, to vůbec ne! Kluci jsou mladí, je jim devatenáct, osmnáct a musí se jim pomoct. Taky neměli sebevědomí nijak vysoko. Napadl nás proto Dušan, protože víme o jeho kvalitách, a my úspěšně vyjednali to, aby mohl dneska naskočit. Zaplaťpánbůh, protože byl jednou z hlavních postav zápasu. Sami jste viděli, jak málo rozhoduje o výsledku. Kdybychom bývali dostali branku v té situaci deset minut před koncem, mohlo utkání vypadat a skončit jinak. Sáhli jsme tedy po Dušanovi a ten nám to dnes plně vrátil.

Byli ve hře i jiní gólmani?
Dušan byl pro nás číslo jedna. Uvažovali jsme ještě o jiných, ale těch jsme se trošičku báli, protože dlouho nechytali. O Salfovi jsme věděli, že chytá bezvadně, jen jsme měli strach, jestli nám ho z Ústí půjčí. Věděli jsme, že ho diváci tady milují a že budou mít radost. (směrem k Dušanovi Salfickému) Jenom jsem čekal, že na závěr toho předvede víc. Na můj vkus toho bylo málo. Ale on se ještě zlepší (smích).

Dušan Salfický, znovu plzeňský gólman

Konec dobrý, všechno dobré. Přesto ten úvod nebyl...
Nebyl ideální - druhá střela gól. Během první třetiny vlastně tři šance a dva góly. Uklidnil jsem se tím, že jsem při těch inkasovaných brankách úplně nevyhořel. Hodně mi pomohlo to, že jsme vždycky dokázali na úspěch soupeře odpovědět a vyrovnat. Sice by to asi bylo jiné, kdybych chytil první šanci... Bohužel. Ale věděl jsem, že klukům chytím něco navíc, to mě taky povzbudilo.

Druhá branky padl tak trochu nepřehledně. Můžete popsat svůj pohled?
Jarda Hlinka se namáčkl před branku tělem a kluci hráli jeho místo puku. Možná jsem měl zvolit jiný zákrok, ale to je kdyby. Prostě jsem udělal skluz, vykopl puk a přimáčkl rukou k sobě. Myslel jsem si, že ho mám pod kontrolou, proto jsem tam zůstal ležet. Pak jsem viděl, že jim vylétly ruce nad hlavu, a byl sám z toho překvapený. Poté jsem až viděl celou situaci na kostce a musím říct, že jsme měli kopec smůly.

Dneska na ledě byla téměř jiná Plzeň. Jak jste to vnímal?
Asi jste to viděli, jak Plzeň hrála předtím. Dneska kluci bojovali a padali do střel. Díky tomu si myslím, že se štěstí přiklonilo k nám a třeba zachránilo tu tyčku ze třetí třetiny. A my vyhráli a zaslouženě.

V čem je rozdíl mezi extraligou a první ligou?
Každý útok Sparty byl nebezpečný. Dokázali nás zamknout v třetině a puk létal ze strany na stranu. Stálo mě to hodně sil. Je to o schopnostech individualit. V první lize jsou hráči taky šikovní, ale není jich tolik jako tady. Je to o té šikovnosti a o zkušenostech. Každý puk je prakticky nebezpečný. Nejdůležitější bylo chytit rytmus zápasu.