Nejde pořád dotahovat skóre ve druhé nebo třetí třetině, zlobí se Michal Dvořák
P l z e ň – Téměř vyprodaná plzeňská ČEZ aréna viděla další dramatický zápas. Na horký západočeský led přijela pražská Slavia. Natěšení diváci byli po první třetině hodně zmrazení, Plzeň prohrávala už 0:2. Ale jak je v poslední době zvykem, indiáni zabrali a během druhé a třetí třetiny skóre vyrovnali. „V prvních třetinách jsme poslední dobou hrozně laxní,“ rozčiloval se po zápase Michal Dvořák. Toho prohra v prodloužení mrzelo o to víc, že makal naplno, bojoval a bránil slavistické přesilovky s obrovským nasazením.
Plzeňští hokejisté začali domácí utkání v podstatě jako obvykle. Než se nadáli, už prohrávali. A dokonce o dvě branky. Modrobílí se sice tlačili před Furcha, ale ne a ne slavistického gólmana překonat. „V prvních třetinách jsme poslední dobou hrozně laxní,“ zlobil se Michal Dvořák. „Nevím, čím to je. Jestli jsme až moc přemotivovaní…,“ marně přemýšlel nad příčinou už třetího špatného nástupu do domácího utkání v řadě. Jednoznačně však odmítl nějaké podcenění nebo zanedbání přípravy. „Každý jsme na zápas nachystaný, tak jak má být, ale prostě to nejde,“ pokrčil rameny útočník.
Plzni se podařilo utkání vyrovnat a dovést až do prodloužení. V něm ubránila další přesilovku pražského týmu, ale nakonec přece jen inkasovala. Do tabulky si tak připsala jen jeden bod. „Vzhledem k tomu, že jsme hráli doma, je to ztráta,“ prohlásil Dvořák. „Přišlo hodně diváků, byla parádní atmosféra,“ litovala plzeňská padesát dvojka, že nedokázal jeho tým před téměř vyprodaným hledištěm zvítězit. Našel však i pozitiva. „Když prohráváte se Slavií 0:2, tak si bodu ceníte,“ prohlásil. Zápas je odehraný, už se nedá nic změnit. Každý se dívá na ten další. „Musíme zlepšit hlavně začátky. Nejde pořád dotahovat a dohánět skóre ve druhé nebo třetí třetině,“ říká rezolutně defenzivní útočník o tom, co se musí změnit proti dalšímu soupeři.
Kapitán Martin Straka také nebyl ze vstupu do utkání nijak nadšený. Ovšem příčinu odhalil hned. „Z naší strany to byla dneska nějaké ospalé,“ prohlásil. „Ale vůbec to nechápu, přišla spousta fanoušků, byl skoro plný dům.,“ kroutil nevěřícně hlavou nad špatným úvodem indiánů, kteří hráli před skvělou diváckou kulisou. „Loni to ale bylo vždycky tak. Když bylo hodně diváků, tak jsme snad nikdy nevyhráli. Nevím, jestli nás to nějakým způsobem svazuje… Nedokážu si to vysvětlit.,“ zavzpomínal na loňské sněhy generální manažer týmu. Když ve 13.minutě prohrávala Plzeň už 0:2, nevypadalo to s mužstvem Plzně vůbec dobře. „Pořád si říkáme, že bychom měli mít lepší nástup, vynutit si fauly, šance, góly. Ale bohužel se nám to nevede, nastoupíme do zápasu a jsme pasivní,“ zlobil se Straka na nedodrženou taktiku.
Domácí ale opět prokázali vůli, když nejprve Scofield snížil a v 57.minutě sám Straka vyrovnal. „Výhoda je v tom, že jsme věděli, že utkání vždycky dokážeme otočit,“ nepřipouštěl si majitel klubu prohru v základní hrací době. „Máme sebevědomí, dokážeme otáčet zápasy v posledních minutách,“ potvrdil slovy to, co již diváci viděli na domácím ledě ve třetím utkání za sebou. Martin Straka vzal vyrovnání sám na sebe v 57.minutě v přesilovce pět na tři. „Taková šance se nabízí jednou za zápas. Měli dva vyloučené hráče, ještě bylo pár minut do konce. Byla to naše největší šance, jak dát gól, protože větší tlak jsme neměli. Jsme za něj šťastní,“ popsal atmosféru své vyrovnávací trefy. Také jeho mrzelo, že Plzeň nedokázala získat v nastaveném čase bonusový bod navíc. „Dva body by byly pěkné, ale Slavia byla dneska lepší, my jsme byli všude pozdě,“ uznal nakonec sportovně Martin Straka.
