Lepší start? Snad jen kdybych dal gól, směje se Marek Mazanec

O co hůře zápas ve Zlíně začal, o to lépe skončil. Plzeň z Moravy veze tři body, které vítězným gólem vystřelil Petr Sýkora a v bráně podpořil opět výborný Marek Mazanec, který prožívá skvělý start v pozici extraligové jedničky indiánů. Jednoduchá rovnice, dva zápasy = dvě výhry. „Lepší už to být nemůže, snad jen že bych dal gól,“ smál se po výhře 4:3 ve Zlíně gólman Plzně. První gól v plzeňském dresu si ranou od modré připsal Tomáš Frolo, opět se bodově prosadil neudržitelný Tomáš Vlasák. Plzeň domácím představila novou posilu, paradoxně zlínského odchovance Tomáše Rachůnka.

Plzeň ale nezačala dobře, brzy inkasovala od Jaroslava Balaštíka dva góly, první do prázdné, druhý s pomocí plzeňských obránců. „Na situaci u prvního gólu jsem si měl dát pozor, na hráče jsem zapomněl a dával to do prázdné. To už by musel být slepý a jednoruký, aby to nedal. Druhý jsme si tam nafackovali sami,“ svérázně popisuje dva zásahy zlínského střelce Mazanec. Plzeň zápas otočila a do poslední třetiny šla s dvougólovým náskokem. Zlín ale dokázal snížit. „Třetí gól byl přesně tím, co Zlín hraje. Nepříjemný hokej, hází to na bránu, trefují se do bruslí, trefují si hokejky. Od nastavené hokejky mi to trefil pod ruku, kdybych ji měl blíž u těla ... ale prostě to tam padlo.“

Ovšem do výraznějšího tlaku zase Plzeň domácí příliš nepouštěla, i díky dobré přípravě. „Teoreticky jsme vždy skvěle připraveni. Ve Zlíně je třeba si dávat pozor na střely z první od obránců, v tom je Zlín silný. I když u prvního gólu mi to příliš nevyšlo (úsměv). Ale hra nám fungovala dobře, kluci si rozebírali dorážky, na hru beků si rozhodně nemohu stěžovat,“ vysekává poklonu spoluhráčům. I komunikace mezi mladým gólmanem a leckdy mnohem starším harcovníky není problém. „Jen u Nicka (St. Pierra) jsme domluveni, že toho nechám být a toho si okřikne Jarda Modrý.“ Mazanec dostává přednost před mnohem zkušenější dvojicí Přikryl-Salfický. „Ale kluci to neberou osobně, snaží se mě držet a jsem jim za to vděčný,“ děkuje na dálku Marek Mazanec.

Ten cenné zkušenosti právě sbírá. „Do zápasu jdu s určitou nervozitou, s prvním pukem to padá a chytá se líp. I dneska mě první puk trefil,“ liboval si po výhře na horkém ledě Zlína. Jestli však i do dalšího zápasu naskočí jako jednička, Mazanec netuší: „To je na trenérech, jsem mladý, musím počítat se vším. Jen doufám, že mi vydrží forma, což je vždy nejisté.“ Současná úloha Marka Mazance v týmu je překvapením i pro samotného gólmana: „I když určité náznaky tam byly, že se týmu tolik nedaří a potřebuje impuls. Neříkám tedy, že jsem vůbec nic nečekal, přeci jen jsem trojka na soupisce, takže jsem spíše očekával, že pojedu na zápas jako druhý gólman. Ale tohle je obrovská zkušenost a vážím si jí.“ Sebevědomí získává i na trénincích, kde čelí šikovnosti hráčů jako Martin Straka, Petr Sýkora či Tomáš Vlasák. „Ano, ale oni když chtějí, oni mi ten gól stejně dají,“ směje se Mazanec.

Po výhře nad silným Třincem se Mazanec podepsal 27 úspěšnými zákroky. „Mám hroznou radost, že se takhle daří. Navíc jsme vyhráli ve Zlíně. Nějaký novinář vykoumal, že jsme tu 4 roky nevyhráli,“ staví proti sobě výsledek a úspěšnost Plzně na horkém ledě. Příští zápas? Další pikantnost, derby ve Varech, na které ani Mazanec nemá dobré vzpomínky. „No, to se budu modlit a spláchnu si ruce do záchodu, aby se mi dařilo,“ směje se Mazanec. „Pokud mě tedy trenéři nasadí.“ I přes neúspěchy v nové karlovarské hale Plzeň bez šancí není. „Atmosféra v kabině se strašně lepšila, je uvolněnější. I výhra ve Zlíně nás zvedla a půjdeme od zápas výš a výš.“

Velkou pikanterií byl zápas ve Zlíně pro novou tvář v plzeňském dresu číslo 40 Tomáše Rachůnka, mladého zlínského odchovance a bratra Ivana Rachůnka, v současnosti hráče Zlína. „Jsem hráč Znojma, teď mám vyřízený střídavý start v Plzni,“ vysvětluje situaci. A jak se vše upeklo? „Asi v pondělí mluvil s mým agentem Martin Straka, hodně rychle jsem se balil, byl jsem v šoku,“ usmívá se forvard, který měl být mj. hráčem Popradu v KHL. „Navíc když jsem se dozvěděl, že první zápas je ve Zlíně, tak jsem se strašně těšil. Tady jsem vyrůstal, zahrál jsem si proti bráchovi.“ Ale u mantinelu se sourozenci nepotkali. „Párkrát kolem mě akorát prosvištěl,“ směje se Tomáš z rodiny Rachůnků. „Ale co bylo ve Zlíně, na to se už neohlížím. Jen s pár vrstevníky jsme se hecovali, soustředím se teď jen a jen na Plzeň, kde jsem dostal šanci,“ uzavírá nový plzeňský útočník.