Chceme být v první šestce, říká junior Michal Špaček

Plzeň - Michal Špaček začíná svou druhou sezónu ve službách plzeňských indiánů. Loni věkem ještě starší dorostenec pravidelně naskakoval o kategorii výše. V minulé sezóně se již rozběhla plánovaná reorganizace, letos do sestupového chřtánu pošle dvojnásobek týmů, než bývalo zvykem. "Chceme si v úvodu sezóny nasbírat co nejvíce bodů, abychom se nemuseli bát o sestup. Letos je kvůli reorganizaci ohroženo pádem do první ligy více celků a přímý postup do play-off bude jen pro prvních šest," říká mladý obránce.

Michale, začněme příjemně. Jak jsi strávil léto?
Byl jsem s přítelkyní u moře na dovolené. Abych se nastartoval do sezóny, podnikl jsem i adrenalinové záležitosti. Seskočil jsem padákem a vyzkoušel si bungee jumping. Pak už jsem se věnoval s klukama jenom letní přípravě pod vedením pana Kampfa a pana Vlčka, abychom načerpali co nejvíce sil do nové sezóny a byli lepší nez loni.

Sezóna se pro plzeňské juniory rozběhla ve více než přívětivém duchu. Byl to cíl týmu začít hned od začátku?
Samozřejmě. Chceme si nasbírat co nejvíce bodů, abychom se nemuseli bát o sestup. Letos je kvůli reorganizaci ohroženo pádem do první ligy více celků a přímý postup do play-off bude jen pro prvních šest. Chtěli bychom postoupit hned, abychom mohli hrát s klidem a nebojovali ještě o předkolo play-off.

Mluvil jsi o týmových cílech. Co tvé osobní?
Přál bych si pokořit hranici patnácti kanadských bodů. Je to sice hodně, ale musím si dávat vyšší a vyšší cíle. Zatím mám čtyři body, tak se to snad do konce sezóny podaří. Kdyby okolnosti přály, chtěl bych si také zatrénovat s naším A týmem. Byl by to pro mě určitě přínos a motivace do další práce. Každopádně ale musím říct, že mi nejvíce záleží na týmovém úspěchu - dostat se do šestky a pak urvat klidně i ten titul. (smích)

Jak bys porovnal extraligy staršího dorostu a juniorů?
V juniorech je hra daleko rychlejší, hrajeme daleko více do těla.

Často se nejen v médiích propírají neúspěchy českých mládežnických reprezentací...
Musíme to brát tak, že Česká republika je malá země a nemáme tak široké základny, jako největší hokejové velmoci. Do mládežnického hokeje tam jdou vyšší dotace, mají lepší zázemí a hlavně výběr hráčů. Neříkám, že u nás je situace špatná, ale není až tak dobrá. U nás ne každý může trénovat dvakrát, třikrát denně, ne každý trenér má potřebné kvalifikace. Profesionálně se hokeji věnují jen u A týmů. V zámoří je třeba skvělé, že tam fungují univerzitní týmy, kde je jednodušší skloubit školu a hokej. Když podobné věci řešíme my, stojí spoustu energie studium zvládnout a nešidit hokej.

Jak ty vnímáš problematiku brzkých odchodů mladých hráčů do zahraničí?
Odchody nebo neodchody by se měly podle mého řešit individuálně. Například Plzeňáci Petr Straka s Kubou Culkem určitě udělali dobře, že odešli. Prokázali, že jsou výborní hráči a svými výkony se posunuli výše v draftu. Ale ne každý hráč je tak dobrý a hned se prosadí. Potom by měl zkusit nasbírat co nejvíce zkušeností u nás, udělat si tady jméno a pak odejít. Jak říkám, je to hodně individuální. Spousta hráčů odchod uspěchá, pak se vrátí zpátky a najednou nestíhají a jsou na tom hůře, než když odcházeli.

A naopak, co říkáš zámořským hráčům, kteří hrají v české extralize?
Beru je tak, že jsou tu jako zpestření, zvyšují úroveň týmů a přilákají diváky. Ukazují tady svou kanadskou nebo americkou náturu, jsou přímočaří při tahu na branku a svedou spousty osobních soubojů. V Česku se zase mohou přinaučit technice, protože se u nás na ni klade vyšší důraz než u nich. A také poznají naše fanoušky. Myslím, že i kluci, kteří jsou v Plzni, říkali, že jsou z našich fanoušků nadšení.

Vnímáš jako zásadní minus, že juniorské zápasy řídí jen jeden hlavní rozhodčí narozdíl od mužské extraligy?
Ne, ne. Všechno to záleží na samotném rozhodčím, jak zápas uřídí. Buď od úvodních minut prokáže, že je na ledě pánem a že je tím, kdo řídí utkání, anebo to nechá na nás hráčích a už utkání nezvládne. Úplně nejhorší je, když jsou sudí ovlivněni domácím prostředím. To se nám stává hodně na Moravě, nebo v nedávném utkání v Českých Budějovicích. My pak sedíme pořád na trestné lavici, i když soupeř třeba spadne přes hokejku sám, a naopak tvrdé zákroky na nás se vůbec netrestají. Stejné je to i s debatováním s rozhodčími. Někteří jsou prima, je s nimi snad i někdy zábava. Jiní jsou namyšlení, nepřístupní a jen odsekávají.

Plzeňští junioři a starší dorostenci se jeli společně podívat na úvodní zápas nové sezóny NHL. Jak se tobě osobně líbil?
Bylo hezké, že jsme mohli na vlastní oči vidět a srovnat hokej NHL se zápasy české extraligy. Viděli jsme také Čechy v akci, bylo pěkné, že si Krejčí připsal dvě asistence a my mohli pozorovat, jak válí v dresu Bostonu. I když utkání navštívilo 13 000 diváků, atmosféra nebyla tak skvělá, jakou máme my v Plzni. Naši fanoušci jsou prostě nejlepší. (úsměv)

Jak vidíš šance plzeňského A týmu v nové sezóně?
Přišly nové opory, myslím, že jsme znatelně posílili oproti loňskému roku. Doufám, že Petr Sýkora zůstane v Plzni, skvěle doplnil první formaci a během svých prvních dvou zápasů vstřelil už dvě branky. Snad se tým zvedne a bude bojovat o příčky nejvyšší, i když se teď nedaří tak, jak bychom si všichni přáli.