Kde máš chalanou zo Slovenska, poslouchá Jozef Voskár v kabině

Nejen pro sportovní veřejnost na Slovensku, ale i zde v Česku je vyřazení slovenské reprezentace z kvalifikace a její vystoupení na olympiádě velkým zklamáním. Zajímalo nás, jak hodnotí slovenský národní tým samotní hokejisté. S jakým zájmem byly zápasy přenášené v nočních hodinách sledovány. Navíc nás samozřejmě zajímal názor samotných slovenských hráčů, kteří působí v plzeňském mužstvu. Čáru přes rozpočet, naštěstí však jen částečnou, udělala chřipka, která složila Dušana Andrašovského. Na čtvrtečním tréninku jsme tak vyzpovídali Jozefa Voskára, prostor jsme dali i jeho spoluhráčům.

„Je to tragédie, vystoupení našich na olympiádě je velkým zklamáním pro všechny. Sledoval jsem každé utkání a je mi z jejich výkonu smutno,“ odpovídá během odstrojování po tréninku Jozef Voskár.“ Velkou chybou bylo, že jsme nehráli jako tým, každý se snažil hrát na sebe. Navíc těžko kritizovat hráče, který tři hodiny před utkáním vystoupil z letadla.“ Voskár souhlasí, že zárodek neúspěchu už naznačil první zápas. „Němci nás zaskočili dokonale, hráli tvrdou hru, vycházeli z dobré obrany a to na náš tým platilo.“ Zároveň plzeňský útočník přiznává, že rozhodujícím momentem pro nekvalifikování se bylo utkání s Lotyšskem. „Vedli jsme 6:3 a vše nasvědčovalo tomu, že utkání vyhrajeme, opak byl pravdou. Asi se všichni spoléhali na to, že se to bude už jen dohrávat. Branka v samém závěru druhé části dostala soupeře do hry. Ten byl pak lepší a vyrovnal.“ Voskár si nemyslí, že by se slovenský výběr skládal ze špatných hráčů. „Nemyslím si, že by tam byli špatní hráči, ale když se prakticky vůbec neměli možnost sehrát, téměř se neviděli, bylo to těžké. Určitě tam nebyl nějaký vůdce, který by dokázal mužstvo pozvednout, navíc se mi zdálo, že to nebyla ani parta, alespoň na ledě to tak vypadalo. Nechci hodnotit výběr trenéra Filce, ale v přípravě na olympiádu se konala soustředění, výběry hráčů, kde bylo až na padesát hokejistů. Z těch se tam však neobjevil skoro nikdo, možná, že i to je chyba, ale jak říkám, nechci mluvit trenérům do jejich pravomocí, to by teď dělal kdekdo.“ A protože Slovák hraje v Česku, zajímalo nás, jak komentují jeho spoluhráči výkon slovenské reprezentace, zda si jej v kabině dobírají. „Tak samozřejmě, že si mě dobírají, padají takové otázky „kdě máš tých svých slovenských chalanou?“. Já to beru a říkám, no počkejte, po sobotě si to povíme. Špičkování patří mezi partu, tak to beru já i kluci. Doufám, že to za nás všem oplatíte.“
Rovněž Milan Razým si myslí, že hlavní příčinou neúspěchu byla nesouhra.“Především si myslím, že by si to měli rozebrat oni sami, že nám nepřísluší je hodnotit. Sledoval jsem všechny zápasy. Slováci hráli bez koncepce, nepůsobili dobrým dojmem. Zřejmě se jim nepodařilo vhodně složit mužstvo. Ano, lze brát na omluvu, že se nemohli zúčastnit někteří hráči, že je NHL neuvolnila, ale jako hlavní příčinu neúspěchu bych to nebral.“ Zdeněk Sedlák si myslí, že již první zápas s Německem naboural psychiku mužstva. „Němci hráli výborný hokej, založený na tvrdosti a to na Slováky platilo. Myslím, že je tím dokonale zaskočili. Pak přišlo utkání s Lotyšskem a vedení 6:3, najednou si mysleli, že dají pět branek, začali bezhlavě útočit a to je podle mého stálo body a vyřazení. “ To, že Slováci neměli možnost udělat partu, vidí jako hlavní příčinu neúspěchu Josef Straka. „Ano, to, že vlastně každé utkání hráli v jiném složení, že neměli možnost se sehrát, je asi hlavní důvod jejich vyřazení.“ Podle Josefa Řezníčka by se ve slovenském týmu určitě uplatnilo více hráčů z naší extraligy. „Myslím, že zvolili dost krkolomný systém, určitě by tam našli uplatnění hráči z extraligy. Ti byli rozehraní, oni raději vsadili na individuality, nakonec to dopadlo tak, že obránci museli hrát v útoku, jak říkám, krkolomný systém. Já osobně bych klidně nechal kvalifikaci odehrát hráče, kteří mohli být jako mužstvo alespoň týden pohromadě, být připraveni.“ Závěrem jsme položili záludnou otázku trenéru Richardu Fardovi, zda by chtěl trénovat slovenské mužstvo. „Určitě ne, tam není žádný kolektiv. Každý si hraje na hvězdu, a to si myslím, byl hlavní problém jejich mužstva. Nepodařilo se sladit hráče, aby fungovali společně, aby slyšeli na jednu notu.“