​Dvojrozhovor Václava Baďoučka a Miloše Říhy, hlavních trenérů HC Škoda Plzeň

Před pár dny bylo oznámeno nové složení trenérského štábu extraligové Škody. Dnes vám s novými tvářemi přinášíme dvojrozhovor.

Pánové, jak proběhlo navázání spolupráce s HC Škoda Plzeň?
Václav Baďouček: „Pro mě bylo prakticky okamžitě po našem posledním zápase ve Vsetíně. Dostal jsem nabídku, po které proběhla krátká schůzka s Tomášem Vlasákem a Martinem Strakou. Řešili jsme skladbu kádru a jeho možnosti doplnění. Pro mě byla volba jednoznačná, rozhodování jednoduché. V Plzni jsem se narodil, naučil jsem se zde hrát hokej, avšak jsem třicet let pryč. Moc mě to potěšilo, avšak už jsem měl ve Vrchlabí podepsanou smlouvu na další sezónu. Také jsem řekl, že bych si hodně přál spolupracovat s Milošem a oslovil jsem také Tomáše Vlasáka, aby se s námi na tom podílel. Milošovi jsem i dopředu volal, aby věděl, že jeho jméno budu zmiňovat.“

Miloš Říha: „Prvotní kontakt proběhl, jak již kolega říkal, přes Badiho, poté jsme se všichni sešli. Já už v té době osobně řešil i jiné nabídky, protože doba byla již pozdější, brzy začíná příprava na novou sezónu. Tato možnost mě však hodně oslovila. Jednak proto, že znám hodně Badiho a už jsme spolu spolupracovali, tak a Tomáše i Martina Straku, ale také proto, jaká je vize Plzně. Líbí se mi také, že Tomáš s námi bude na střídačce. Po pár dnech jsem se tak rozhodl jasně pro Plzeň.“

Byl tedy Miloš Říha první volbou a těšíte se na obnovenou spolupráci?
Václav Baďouček: „Bylo to moje velké přání, nechci říct podmínka, tak bych to nespecifikoval, abychom pracovali společně. My již spolu působili v Pardubicích, bohužel jen krátce, protože jsme se dostali do jistého mocenského soukolí, což nás s tím spláchlo. To bych nechtěl dále rozebírat. Jak jsem již říkal, máme na hokej podobný pohled a Miloš má obrovský přehled o hráčích, také se v hokeji pohybuje hrozně dlouho. Jsem tedy rád, že na to kývl.“

Miloš Říha: „Myslím si, že tehdy se to v uvozovkách nepovedlo. Už je to dlouho, také bych se k tomu nerad vracel. Ale v kontaktu jsme byli od té doby pořád. Také jsem to popravdě nečekal, že by ještě přišla takováto nabídka. Jsem za to strašně rád a samozřejmě uděláme maximum proto, abychom byli úspěšní.“

Oba budete hlavními trenéry. Ale kdo bude mít poslední slovo, když nebude shoda?
Václav Baďouček: „Já hlavně věřím, že se shodneme, i když pochopitelně nějaké třecí plochy vzniknou. Ovšem máme na hokej stejný náhled, už jsme spolu pracovali. Samozřejmě si ještě věci upřesníme, až vše začne naplno. Myslím si, že dnešní hokej již není o tom, že by všemu velel jeden člověk. Je to zrovna tak týmová spolupráce naše, jako hráčů na ledě. Určitě společnou řeč najdeme a bude to fungovat ku prospěchu věci.“

Miloš Říha: „Souhlasím, máme podobný názor a pohled na hokej. Je to nová práce, zažil jsem to u národního mužstva. Kompetence se rozdělí nějakým způsobem mezi členy realizační týmu a čím je silnější, tím je to výhodnější.“

Přesto, mohou nastat v zápasech situace, kdy jeden bude muset rozhodnout, že?
Miloš Říha: „V tu chvíli bude mít někdo trénování na starosti, pokud si to rozdělíme. Ale stále je to týmová práce. U národního mužstva to bylo tak, že někdo měl na starosti útočníky, jiný zase obránce, někdo analýzu hry. V podobném duchu by to mohlo probíhat.“

Václav Baďouček: „Tohle všechno si spolu ještě upřesníme. Pokud bude krizová situace, tak tam bude jistě někdo, kdo by tomu zavelel.“

Dotkli jsme se již kádru a hráčského složení. Jak v tomto ohledu jste spokojení?
Václav Baďouček: „Mužstvo má nějakou podobu na papíře, já si myslím, že ta je dobrá. Máme nyní nějaká okýnka, aby se dalo doplnit. To je ale papír a sílu ukáže až soutěž.“

Miloš Říha: „Tým pochopitelně projde nějakými změnami. Kádr je poměrně mladý, což může být výhoda. Pracujeme na dalším posílení, jsme v každodenním kontaktu i s vedením. Myslím si, že kádr by mohl být velmi zajímavý a určitě se chceme prezentovat nepříjemným hokejem pro soupeře. Skladba by k tomu mohla být schůdná, abychom byli aktivní a nepříjemní.“

Přesto, dá se říct, jestli je mužstvo dle vašich představ, anebo byste udělali více změn?
Václav Baďouček: „Pochopitelně je lepší, když v průběhu tvorby kádru, ke které dochází již v průběhu sezóny, už si mohou trenéři více říkat. Ale podle mě tým kvalitu má, ještě je šance zapracovat další hráče, nějaká okénka jsou otevřená. Na tom intenzivně pracujeme. Proto i funkce Tomáše je tady z tohoto pohledu maximálně přínosná. Mužstvo zná, s nějakým záměrem ho skládal. Tím, že s námi bude i dole v šatně, je větší zpětná vazba na to, proč kteří hráči sem přišli. On už věděl ve chvíli, kdy je podepisoval, jaké typy jsou potřeba do mužstva zakomponovat. Nevidím tedy velký problém, prostor pro naše představy ještě je.“

Miloš Říha: „Díky práci Plzně, která mně osobně se dlouhodobě líbí, vše nasvědčuje tomu, že můžeme být spokojení. Je zde i spousta odchovanců, postupně se zapracovávají. Je otázka, jak přijmou těžší role. Dlouhodobě je však koncepce velice zajímavá. I přesto, že kádr je skoro hotový, tak ještě pracujeme na pár jménech, které bychom rádi přivedli. A tím dotvořili tým, který vznikal delší dobu. Je jasné, že když je duben, tak už skoro všichni mají předjednáno jinde, ale uvidíme. I když v květnu vydáme nějaké změny, velmi pravděpodobně to nebude finální podoba týmu.“

V trenérském štábu je i Tomáš Vlasák. Je to i pro jeho velkou znalost klubu a hráčů všech kategorií v Plzni, tedy lepší možnost zařazování mladých hráčů do A týmu?
Václav Baďouček: „Samozřejmě. Doba je již pokročilá a jak všichni víme, kádry se budují již v průběhu sezóny. Další důvod je to, že byl vynikající útočník a má stále hráčům co říct. Co se týče zařazování mladých – to mužstvo dost mladé je. Samozřejmě letos to bude komplikovanější v tom, že extraliga je sestupová a juniorská soutěž zrovna tak. Může to tak být s nástupem dalších mladých hráčů komplikovanější, ale my jich tu máme dost. I když, někteří jsou tu již řadu sezón, přesto se na ně pohlíží jako na mladé plzeňské odchovance. Jenže už jsou to hráči s určitými zkušenostmi a měli by pomalu přebírat role lídrů týmu. Určitě na to potenciál mají a je potřeba, aby tu odpovědnost převzali na sebe.“

Miloš Říha: „Souhlasím, Tomáš byl vynikající útočník, jistě nám v tomto ohledu hodně pomůže, navíc zná tým dlouhodobě. Další výhoda je v tom, že sportovní manažer bude každodenním kontaktu s kluky, čímž na ně vytvoří větší tlak. Na druhou stranu lépe pozná naší práci i práci jednotlivých hráčů. Nejsme prvním týmem, který tuto strukturu nastavil, a já věřím, že to bude výhoda.“

Zvláštností je, že Tomáš Vlasák bude vlastně váš podřízený i nadřízený. Jak to na vás působí?
Václav Baďouček: „To se zeptejte Tomáše, jestli nás to nechá dělat po svém (úsměv). Trenéři se sportovním manažer úzce spolupracují neustále. Myslím si, že to může být i pro Tomáše trochu výhoda, práce bude trochu jiná, než když se na to díváte z druhého patra. Pokud chceme dobře fungovat, musíme tak činit zezdola nahoru i spolu všichni dole. Náš společný zájem je postavit silné mužstvo a odehrát co možná nejlepší sezónu.“

Miloš Říha: „My jsme na něj dva a hlavně stejně narození (smích, pozn. redakce: Oba trenéři jsou shodně narození 9. února). Tyto struktury jsou čím dál tím více běžné a nemyslím si, že by v tomto měl být problém.“

Plzeň je poslední roky týmem, který se pohybuje v popředí extraligové tabulky. Bude o to na vás vyvíjen větší tlak, protože očekávání jsou každý rok vysoká?
Václav Baďouček: „Očekávání jsou asi všude. I kluby zespodu se chtějí posunout nahoru. Plzeň měla velice úspěšné sezóny, teď nastane možná doba, kdy se kádr obmění více než v předchozích letech. Ale to neznamená, že bychom rezignovali na to, že chceme být co nejúspěšnější. Bude to možná těžší, ale mužstvo má kvalitu i sílu a opět bude schopné konkurovat i nejlepším týmům.“

Miloš Říha: „Tlak je ve všech týmech, to je jasné. Když vzpomenu na své poslední angažmá na Slavii, tak mužstvo bylo prakticky pár let po bankrotu a také hráli v předchozích sezónách semifinále v první lize, byli zvyklí i na dobu, kdy se hrálo o tituly v extralize. V našem mužstvu dojde ke změnám, určitě bude otázka, jak si vše poté sedne. Jak budou mladí dál reagovat, protože třeba přejdou do nových rolí. S tím musíme pracovat co nejefektivněji pro tým a výsledky. Každý trenér chce vyhrávat a být úspěšný. Já bych se nezbavoval myšlenky toho, že budeme chtít hrát nahoře a být úspěšní co možná nejvíce. Jinak bychom do toho nešli. Až příprava a finální skladba týmu nám ale řekne, jak na tom budeme začátkem září.“

Jak moc budete chtít změnit herní projev týmu?
Miloš Říha: „Plzeň hrála zajímavý hokej, byť poslední play off nevyšlo podle představ. Na filosofii aktivity moderního hokeje chceme stavět nadále. Máme nějaké specifikace našeho rukopisu, který s Badim navzájem známe a který budeme chtít dostat i do tohoto týmu. Změny budou, ale nechci být konkrétní. Nejdříve musíme dát do kupy všechny věci tak, aby to sedělo. Chceme se i podívat na herní projevy extraligových soupeřů, abychom jim vše co nejvíce znepříjemnili. K tomu vymyslet něco nového a zajímavého. Moderní hokej se přece jenom neustále posouvá dál. Ještě jsme ale nevyjeli na led, na to je ještě dostatek času.“

Václav Baďouček: „Určitě budeme chtít udržet aktivitu, změny však budou. Především to, aby mužstvo umělo reagovat jak na soupeře, tak průběh utkání. Aby to nepadlo do nějakého stereotypu. Aby tým byly hodně kreativní. A tím, že je zde hodně mladých kluků, tak aktivní hokej, být co možná nejvíce nepříjemní pro soupeře a hrát hokej, který pobaví naše diváky.“

Již víte, kdy začne příprava?
Václav Baďouček: „Společně začínáme 3. května. Řada kluků ještě někde hraje, někteří jsou s národním mužstvem, necháme jim tedy chviličku vydechnout. Já si myslím, že času poté bude spoustu.“

Máte již představu o podobě například soustředění?
Václav Baďouček: „Určitě dojde k nějakým změnám. Honza Snopek mužstvo dlouhou skvěle připravuje, my jsme s ním již konkrétně o nějakých věcech mluvili, brzy máme další schůzku. Základ bude obdobný, my si přidáme další naše věci, které nám fungovaly. Šumavu určitě využijeme, protože tam je hezky (úsměv).“

Miloš Říha: „Soustředění budou dvě na Šumavě, Samoty vždy přinášejí úspěch. Mužstvo se tam krásným vzduchem nabije na celou sezónu. S Honzou Snopkem se také dobře znám, takže jsem rád, že můžeme spolupracovat i s ním. Měli jsme zatím nějaké komunikace a probíhá to skvěle, mám z toho výborný pocit.“

V průběhu sezóny si často extraligové kluby vytahují z první ligy nějaké hráče. To by mohla být vaše výhoda, že?
Václav Baďouček: „Přehled máme, uvidíme, jestli třeba někdo nebude pod smlouvu jiného týmu. První ale budou samozřejmě naši odchovanci. “

Miloš Říha: „Je vždy velký otazník u posilování z první ligy. Budějovice vyhrály první ligu s až neskutečným předstihem, byť bez play off, ale v extralize to nestačilo. Aspektů a příkladů je hrozně moc, ten skok je poměrně velký. Před sezónou je to velmi těžké a v průběhu sezóny kvůli zranění určitě musíme mít nastavené nějaké možnosti. Uvidíme, kdo a jaký tým bude chtít spolupracovat. To se stále vyvíjí.“

Oba jste se narodili 9. února, jen přesně dvacet let po sobě. Je to pro vás znamení?
Václav Baďouček: „Je to tak, nyní společně oslavíme sté narozeniny. Nechci to ale zakřiknout, my už jednou se na to chystali, ale nakonec jsme je slavili každý někde jinde. Snad nyní ty naše kulatiny dáme pohromadě.“

Pane Baďoučku, když jste se vždy z různých štací vracel do Plzně, byla v hlavě myšlenka, že jednou byste trénoval doma?
Václav Baďouček: „Samozřejmě mě to v průběhu let napadlo. Málokdo ví, že je to nyní moje třetí šance v Plzni být. Kdysi to bylo za Marka Sýkory, protože mě chtěl k sobě jako asistenta, ale z nějakých důvodů to tenkrát nedopadlo. Druhý kontakt byl ve chvíli, kdy končil Michal Straka, v té době jsem byl v Karlových Varech, nakonec to vzali sami Martin Straka s Tomášem Vlasákem. Nyní jsem z toho byl hodně překvapený, už jsem to popravdě nečekal. Ale moc mě to potěšilo, jak jsem již říkal, vazby k Plzni jsou veliké a jsem rád, že k tomu došlo.“

Vy jste odešel z Plzně rok před památnou stříbrnou medailí. Mrzelo to zpětně hodně?
Václav Baďouček: „Samozřejmě mě to napadlo, ale takhle to bylo. Moc nejsem ten typ člověka, co by se moc ohlížel přes rameno, v životě prostě děláte rozhodnutí. V té době jsem dostal nabídku ze Zlína, v Plzni byli váhaví, nikdo nevěděl v tu chvíli, co bude, nikdo mi v odchodu nebránil. Dění jsem ale tady pochopitelně sledoval, třeba když hořela v play off střecha zimáku, tak jsem běhal jako divák s hasičákem a pomáhal alespoň takhle. Takže jsem to s rukama prožíval (smích).“