Rozhovor Zeman

Brankář Zeman věří v play-off

Brankář staršího dorostu Adam Zeman měl přípravu na letošní sezónu zkomplikovanou rekonvalescencí po operaci kolena. Nyní už je ale fit a připraven poprat se o týmový úspěch.

Adame, vás zbrzdilo před sezónou zranění. O kolik komplikovanější byla pro vás tedy příprava?
Byl jsem po operaci kolena, takže jsem bohužel nemohl s týmem absolvovat suchou přípravu. Připravoval jsem se individuálně, trénoval jsem například čtyři hodiny na kole. Na led jsem se dostal s týmem až pár dní před Tachovem, ale koleno nebylo tak posílené.

Omezuje vás to i nyní?
Koleno už drží, je v pořádku. Ale fyzička mi chybí v trénincích, cítím to na sobě.

Jak probíhají vaše tréninky?
Gólmanské tréninky jsou z mého pohledu po fyzické stránce lehčí a jsou laděné více na vybroušení techniky. Každá chyba se komentuje, což je také velký rozdíl oproti hráčským. V nich se pak náš trenér nedostane nedostane tolik k nám. Nebruslíme také s hráči, ale děláme na jedné třetině vlastní cviky. Hodně se věnujeme i bruslení. Myslím, že mně osobně je přestávka k nićemu, (smích) přestože se používá k dojíždění puků za brankou.

Na čem podle vás byste měl osobně ještě zapracovat?
Momentálně bojuju s tím, že ze mě vypadávají puky, takže poskytuju soupeři možnost dorážek. Špatně si taky organizujeme střely soupeře od modré. Musím si tam křiknout na spoluhráče, aby si odstavili soupeře a já jsem měl prostor k tomu, abych na střelu viděl. S trenérem Kůsem pracujeme na mém postoji, který není stoprocentní. Mám lokty příliš za sebou.

Jaký vy jste vlastně gólman? Chcete být zatáhnut do rozehrávek a do komunikace?
Jsem raději, když kluky můžu nechat v klidu. Jedině je upozorním, že je někdo za nimi, ale soustředím se na sebe. Snažím se soustředit na hru na druhé straně. Musím dávat pozor, jestli se soupeř chystá ke střele z dálky. Pokud protihráči zakládají postupný útok, maximálně se soustředím někde mezi červenou čárou a naší modrou. A je také pravda, že se někdy musím plést do rozehrávky, to ale nerad.

Počkejte, nerad. Ale v Ústí jste si připsal nahrávku na Suchého gól.
To ano. (smích) Ale že bychom takhle trénovali průnikové nahrávky od gólmana, to ne. Byla to souhra náhod, že nám to s Filipem takhle vyšlo.

Na loňském mistrovství republiky jste exceloval v samostatných nájezdech. Berete to jako svou silnou stránku?
Tak bych to neřekl. Spíše se mi podařilo vyčkat do poslední chvíle a zareagovat až na pohyb protihráče. V nájezdech nejsem moc odvážný, abych se vrhal soupeřům pod nohy a vypichoval puky. Do toho se pustím jen, když je hráč blízko a vyloženě se to nabízí.

Kromě vašich peripetií se zdravím v úvodu sezóny zasáhla celý starší dorost i karanténa, která vás vyřadila ze zápasového rytmu na týden.
Bylo to rozhodně nepříjemné. Byli jsme rozjetí – porazili jsme silnou Spartu a pak vyhráli i doma nad Ústím nad Labem. Těšili jsme se na zápas s Chomutovem, byli jsme nahecovaní a připravení. A najednou stop. Je to teď ohromně těžké, abychom se dostali zpátky do tempa. Já s tím osobně hodně bojuju. Ale věřím, že tým má velkou sílu, a to nejen hokejovou. Kluci fantasticky otočili dva náročné duely. Takže hráčský potenciál na play-off máme!