bronzová šestnáctka

Bronzová šestnáctka! Indián Jiříček: Máme ale smíšené pocity

Plzeň - Poslední akci sezóny má za sebou reprezentační šestnáctka. V Rusku na ní čekal Turnaj čtyř.

A čeští mladíci si vedli dobře. Na úvod turnaje ovšem přišel smolný zápas se Švédskem. To v utkání prohrávalo 0:2, či ještě pět minut před koncem 3:5, nakonec ale odcházelo z ledu jako vítěz 6:5 v základní hrací době.

O den později čekal na naše mladíky domácí výběr, který rovněž jako první inkasoval, poté ovšem otočil na 3:1 a i když přišlo drama brankou na 3:2, definitivní potvrzení padlo gólem do prázdné.

Poslední střetnutí ale již znamenalo vítězství a byli to právě Češi, kdo parádně otočil zápas. Finové po první bezbrankové části tu druhou ovládli 2:0, jenže následně čtyřikrát inkasovali a nakonec padli 3:5.

V týmu trenéra Petra Hakena nechyběla ani dvojice indiánů Dominik Soukup a David Jiříček, který si jako obránce připsal dvě asistence. Po jedné proti severským celkům. Celkem si mladý bek, který v reprezentaci odehrál v sezóně jedenáct střetnutí, přestože mu na podzim bylo ještě čtrnáct, připsal čtyři finální příhry. V dresu indiánů pak dokráčel do semifinále a ve čtyřiceti utkáních posbíral jednačtyřicet bodů (19+21) a v pro obránce důležité statistice +/- zapsal +26.

Konečná tabulka Turnaje čtyř v ruském Almetjevsku   

Tým          Skóre    Body

1. Rusko        17:8    9

2.  Švédsko   14:14   6

3.  Česko       11:13   3

4.  Finsko        4:16   0

David Jiříček

Davide, z Turnaje čtyř v Rusku nakonec vezete třetí místo, je to úspěch nebo škoda?
Máme smíšené pocity. V prvním zápase jsme měli vítězství na dosah a dvě výhry by znamenaly druhé místo. Ale je to zlepšení z minulého turnaje, kde jsme skončili poslední, takže asi spokojenost.

Jaký měl podle vás turnaj úroveň?
Tyhle zápasy se hrají úplně jinak, než v naší lize nebo kdekoliv jinde. Všechny se hrají na krev a posouvají mě v kariéře strašně dopředu.

Všechny vaše duely byly vyrovnané co do výsledku, ale byly i co do hry? 
V prvním zápase se Švédy jsme začali dobře, rychlé vedení 2:0 pojistily dva góly z přesilovky. Byl to velmi vyrovnaný duel a až do desáté minuty poslední třetiny byl pro nás výsledek příznivý 5:3. Avšak poté jsme udělali dvě individuální chyby a za deset vteřin to bylo 5:5, ještě jsme dostali jednu branku a prohráli smolně 5:6.

Se sbornou to byl zápas plný odhodlání. Rusko nás celý zápas tlačilo a jenom kvůli naší obětavosti a výbornému gólmanovi jsme vedli po první třetině 1:0. Atmosféra byla až neuvěřitelná, tři tisíce lidí řvalo, takový hukot jsem ještě nezažil. Nakonec z toho vzešla prohra 2:4, ale poslední gól byl do prázdné.

A poslední zápas o třetí místo byl velmi vyrovnaný, po druhé třetině jsme prohrávali 0:2, ale šancí bylo hodně na obou stranách. Finové pořád bruslili a to nám dělalo problémy, ale poslední část v našem podání byla výborná. Pět gólů za třetinu Finům se počítá. Byla to obrovská radost a neuvěřitelný pocit.

Ve čtyřiceti utkáních dorostenecké extraligy jste zapsal jednačtyřicet bodů, s Plzní dokráčel do semifinále, v reprezentaci přidal jedenáct startů. Jak byste se za celou sezónou ohlédl?
Byla to sezóna, která mě hodně posunula. V dorostu jsem musel převzít jinou roli, než minulý rok a ze začátku jsem se s tím hodně pral. Musím poděkovat panu Vojanovi a panu Pejcharovi, kteří se mnou měli trpělivost a hodně mě posunuli. Je škoda, že jsme vypadli v semifinále s Hradcem, měli jsme na ně. Ale naše zakončení bylo jako celou sezónu příšerné. Prohráli jsme si to sami. Samozřejmě musím poděkovat i trenérům reprezentace, kteří mi dali šanci a doufám, že jsem jim to oplatil na ledě.

Jaké jsou nyní vaše plány?
Od hokeje si chci teď odpočinout, nechci na něj vůbec myslet. Čeká mě pár fotbalových zápasů, a pak suchá příprava.

Davide, děkuji za rozhovor a přeji, ať se daří i nadále!