Viktor Lang

Chci přispět týmu k úspěchu, hlásí Viktor Lang

Plzeň – Novou tváří v kádru indiánů je Viktor Lang, mladý švédský obránce, který loňskou sezónu ale také již strávil v České republice – v Chomutově.

Pětadvacetiletý bek měřící 192 centimetrů se narodil ve švédském Linköpingu, hokejově vyrostl v týmech Viking HC a Bofors IK.

Před ročníkem 2019/20 v týmu Karslkoga skončil, Viktor Lang se vydal na své první zahraniční angažmá, a to do České republiky. Zde vyztužil obranné řady Pirátů z Chomutova. V Chance lize obránce zaznamenal v 54 zápasech 17 kanadských bodů (5+12) a připsal si 8 plusových bodů ve statistice +/-. „Lepšího beka, než Viktora Langa jsem zatím snad nikdy netrénoval. Je vidět, že ve Švédsku pracují s obránci výborně," prohlásil o obránci pro web hokej.cz Miroslav Buchal, trenér chomutovských Pirátů.

Viktore, jaké bylo pro vás „coronavirové“ jaro?
Čas jsem strávil ve svém rodném městě Arvika na jihozápadě Švédska. Hodně jsem trénoval a posiloval, ale věnoval jsem se i golfu či tenisu. Situace ve Švédsku se zlepšuje, snad jde vše správným směrem. Několik předcházejících měsíců to ovšem bylo velice těžké, hodně lidí bylo nemocných. Naštěstí v místě, kde jsem byl já, jsme to do počtu nemocných příliš nepocítili.

Takže i přesun do Plzně nebyl komplikovaný?
Cesta sem nebyla žádný problém, normálně jsem nasedl do letadla a přiletěl. Všechno proběhlo, jak mělo, zřejmě to bylo i tím, že jsem ještě ve Švédsku prošel testováním. Přiletěl jsem již 16. července a nastoupil jsem ještě do karantény, abych nějak neohrozil spoluhráče a tým.

Měl jste již možnost alespoň trochu město poznat?
Po Plzni jsem se již zvládl nějakým způsobem zorientovat a poznal jsem okolí mého bydliště -Skvrňan. Město jsem již navštívil v minulé sezóně s Filipem Suchým, ale i tak ještě mám hodně co poznávat.

Jaký byl první trénink s mužstvem na ledě?
Cítil jsem se dobře, zimák jsem viděl podruhé, poprvé právě při návštěvě utkání s Filipem. Na druhou stranu je pravda, že jsem se musel v bruslích trochu rozhýbat, dlouho jsem v nich nebyl. To se ale bude zlepšovat časem.

Dají se letoší tréninky s těmi loňskými nějakým způsobem porovnat?
Když jsem přišel do Chomutova, tým byl již v polovině přípravy, naopak zde jsem s klukama od začátku. Porovnání je tedy obtížně, ovšem cítím, že zde je vše náročnější (úsměv).

Znáte někoho z plzeňské kabiny?
Nene, kromě bývalých spoluhráčů z Chomutova Filipa Suchého a Dominika Pavláta. V porovnání s příchodem k Pirátům je to ale pořád o dva více (smích).

Jak na vás působí situaci kolem Chomutova, který se propadl i soutěžemi?
Úplně nevím, jak se cítit, ale vnímám to velmi smutně. Kvůli lidem, které jsem měl možnost poznat, a kteří podle mě dělají dobrou práci. Avšak jsou tam jiní, které jsem osobně ani nepoznal… Ti určitě nedělají, co by dělat měli. Je to pro mě také složité a náročné, protože jsme určitou dobu nedostali žádné peníze. Podrobnosti ale ani sám nevím, protože nejsem s nikým v kontaktu. Hlavu jsem si nastavil tak, že peníze již neuvidím. Jestli nějaké přijdou, bude to pro mě bonus a budu z nich mít obrovskou radost.

Jaké to bylo v té situaci?
Bylo to náročné, protože si nemůžete nic naplánovat. Nevíte, jestli nějaké nové přijdou, když ty, co máte, utratíte a podobně… Při volnu jsem tak nevěděl, jestli třeba si mohu dovolit nějaký výlet nebo tak, raději jsem jen čekal, jestli se nějakých peněz dočkám. Od Vánoc jsme již nic nedostali, takže využívám pouze úspory, abych vůbec mohl žít.

Jak moc všechno ovlivní výkony na ledě?
Mě osobně to podle mě neovlivnilo. Peníze samozřejmě člověk potřebuje i na zápasy – jídlo, servis a podobně, ale já se pořád snažil myslet tak, že dnes je nový den, nový trénink, nové utkání… Snažil jsem se být profesionálem, odvádět, co bych měl a doufal jsem, že i ostatní lidé se zachovají jako profesionálové.

Jak se vám líbí plzeňská Aréna?
Hrozně se mi líbí, jak jsem říkal, viděl jsem ji již i zaplněnou a udělalo to na mě velký dojem. Kabina i zázemí jsou skvělé, perfektně vždy připravené. Je zde vše velmi profesionální a já se tak mohu soustředit pouze na hokej. Cítím se zde skvěle i díky chování a přístupu ostatních lidí.

Co od vás fanoušci mohou očekávat?
Chci stavět svoji hru na tom, v čem se cítím dobře, každému tréninku i zápasu dát sto procent. Chci přispět týmu k úspěchu. Zároveň se chci zlepšovat, co to jen bude možné, abych se i já posunul. Ale jak jsem řekl, nejdůležitější je pro mě pomoc mužstvu.

Máte bratra Oskara, který působí v celku IF Leksands. Bavíte se spolu často o hokeji?
Strávili jsme spolu prakticky léto, byl se mnou v Arvice. Cvičili jsme spolu, připravovali jsme se dohromady, měl jsem v něm do přípravy takového parťáka. Máme spolu hezký vztah, snažíme se spolu být v kontaktu každý den, bavíme se i o hokeji, hrajeme spolu třeba i videohry. Ale snažíme se řešit i jiné věci než hokej (smích).

Viktore, děkujeme za rozhovor, ať se v Plzni daří!