Chtěl jsem svůj návrat okořenit gólem, vyznal se Martin Adamský

P l z e ň - Po dlouhé době nebylo k vidění drama až do konce. Ústí sice mělo poslední gólové slovo, ale byla to spíše labutí píseň. Plzeňáci bojovali a od začátku šli za tříbodovým vítězstvím. A nezklamali, porazili ústecké lvy 5:2. Zápas byl ve znamení poprvé. Poprvé se doma trefil Tomáš Vlasák, první gól v sezóně zaznamenal Radek Matějovský a poprvé po svém zranění nastoupil k zápasu Martin Adamský. A hned byl vidět. Létal po ledě, bojoval o každý puk, nic nebylo předem ztracené. A přesto k plné spokojenosti blonďatého útočníka něco chybělo. „Chtěl jsem svůj návrat okořenit gólem, protože jsem dával gól v Ústí, kde se mi stalo to zranění. Ale bohužel,“ povzdechl si hráč.

Na Jiřím Kučerovi, trenéru Plzně, byla znát radost z vítězství. Chválil své svěřence za přístup k zápasu: „Měli jsme před Ústím respekt, hraje velmi dobře, potrápilo hodně soupeřů. Jsem rád, že kluci k tomu přistoupili tak, jak jsem si řekli.“ Jako velkou pomoc viděl góly v oslabeních.

Dalším důvodem k radosti domácího lodivoda byl návrat Martina Adamského do sestavy. „Že Martin Adamský bude hrát, se rozhodlo po cestě domů z Kladna. Ptal jsem se, druhý den přišel a říkal, že to zkusí,“ objasnil Kučera. Ani on nemohl přehlédnout, že Martin Adamský byl na ledě platný. „Jeho výkonnost hodnotím velmi kladně,“ pochválil ho. Ale nechtěl ho ještě moc zatěžovat. „Chtěl jsem ho ještě šetřit, nedával jsem ho na oslabení ani na přesilovky.“ A protože prst Martina Adamského ještě není zcela v pořádku, na střídačce byl připraven pro případ nouze i Tomáš Kubalík. „Proto bylo sedm beků a třináct útočníků,“ vysvětlil Jiří Kučera.

Vladimír Evan, trenér HC Slovan Ústečtí Lvi, spíše poukazoval na chyby. „Dnes jsme dostali dva góly ve vlastní přesilovce a dva góly, kdy jsme byli jasně v držení kotouče. A když už jsem se dostali do šance, tak jsme si vylámali zuby na Málkovi,“ zhodnotil příčinny porážky.

Útočník Martin Adamský se ve svém prvním zápase po zranění představil ve formaci vedle Tomášů – Divíška a Vlasáka. Přiznal však, že jeho zlomený prst ještě není zcela v pořádku: „Je to tak na osmdesát nebo devadesát procent. Musím to ještě zrehabilitovat.“ O zlomené prsty je v hokejových kruzích od zlomeniny malíčku Jaromíra Jágra velký zájem mezi novináři. Ani Martin Adamský se neubránil otázce, zda hrál či nehrál s chráničem. „Ne ne, hrál jsem bez náprstku. Protože s ním jsem byl docela nepoužitelný. Zkoušel jsem to celý týden na tréninku, ale nedalo se s tím moc hrát, takže jsem šel bez toho,“ odmítl s úsměvem tuto možnost.

Byl na něm vidět, jak moc mu zápasy chyběly. Ani se nestyděl přiznat, že se mu stýskalo: „Už jsem měsíc a týden nehrál, takže moje odpověď na otázku, jestli budu hrát, byla jednoznačná. Už se to nedalo vydržet, jenom bruslit a koukat na kluky, jak hrají, když se jim daří. Chtěl jsem si taky po dlouhé době zahrát.“ Na zranění Martin Adamský vůbec nebral ohled. Do každé šance šel naplno. A hlavně v první třetině zle zatápěl ústeckému brankáři. „Byly tam tři tutovky. Škoda, že jsem žádnou nevyužil. Jednu mi chytl mezi nohy, ale to je jedno, hlavně že se vyhrálo,“ našel pozitiva i na ne vstřelení gólu.

Že Ústí nebylo nejjednodušším soupeřem dobře ví. „Bylo to důležité vítězství. Když se podíváme na tabulku, Ústí, i když je nováček, tak má šestnáct bodů nebo kolik, nedá se v žádném případě podcenit. Už není mužstvo, které by se dalo podcenit. Ústí k nám přijelo a my jsme ho porazili,“ prohlásil odhodlaně.

Slavil svůj druhý letošní gól, první před domácím publikem. Možná je to překvapující, ale je to Tomáš Vlasák. Svůj gól, po kterém si užil skandování svého jména, viděl takto: „David Ludvík zatáhl puk po levé straně, dal to za bránu a Divoch vyhrál souboj s jedním hráčem, byl zády, já si na něho křiknul a on mi to dal přesně před bránu. Naštěstí už jsem to konečně trefil.“ Jestli mu pomůže prolomit střeleckou smůlu zatím neví, ale pevně v to doufá. „I když tam pak byly ještě další šance, které jsem možná řešil blbě, už cítím, že si v nich víc věřím. Gól jsem potřeboval, abych si víc věřil na puku,“ přiznal úlevu. Ale bouřlivě prý branku na 2:0 neoslavoval. „Nic jsem nekřičel, jen mě Divoch nadzvedl a držel asi půl minuty. Samozřejmě jsem měl radost, ale hlavně že jsme urvali tři body,“ řekl.

Tomáš Vlasák určil jako důležitý moment zápasu rychlé vedení: „Vždycky to mužstvu pomůže, když se dostane v utkání, kde je favorit, rychle do vedení. Čím déle by byl stav 0:0, tak Ústí by narůstala křídla a víc by si začínali věřit.“ Na Kladně už ale vedla Plzeň od šestnácté vteřiny a přesto nakonec prohrála. „Asi jsem si trošičku mysleli, že to půjde samo. Dostali jsme tvrdou lekci, takže jsme dneska věděli, že musíme zabrat na sto procent,“ vrátil se ještě k poslednímu zápasu.

Radek Matějovský dnes zaznamenal dokonce svůj vůbec první letošní gól. A kdyby jen gól, dokonce úplně první extraligový bod. „Nebudu mít dvě nuly, tak doufám, že už nejsem poslední v extralize ale aspoň předposlední,“ bere svou situaci s humorem. Čekání však rozhodně nebylo jednoduché. „Po loňské sezóně, kdy jsem občas nějaký gól dal, bylo těžké se s tím srovnávat,“ přiznává. Trenéři však od jeho postu čekají trochu jiné úkoly, než je střílení branek. „Kladou velký důraz na levá křídla, aby hrála spíš dozadu a moc neútočila. A já ještě nehraji přesilovky, takže body moc nedělám a za každý jsem rád,“ vysvětluje svou situaci.

Známý tvrďák a bouřlivák sice nehraje přesilovky, ale s Michalem Dvořákem si dnes zahrál hned první plzeňské oslabení. A vyplatilo se mu. Poslal v něm Lasselsberger do vedení 1:0. „Už jsem byl v takové letargii, že jsem říkal, buď to trefím nebo ne. Vůbec jsem puk neviděl v bráně, tak jsem si myslel, že ho chytil. Ale pak lidi začali řvát, tak jsem zvedl ruce. V duchu jsem si řekl, zaplaťpánbůh, že to přišlo,“ popsal svůj gól Radek Matějovský. Kromě svého střeleckého úspěchu si pochvaloval samozřejmě výhru. I podle něj bylo klíčové rychlé vedení. „Myslím, že jsme je zrovna chytli v takové neformě, takže to pro nás bylo dobré. A jak říkal Tomáš, dostali jsme se rychle do vedení, což nás uklidnilo,“ zhodnotil na závěr dnešní utkání.