Devatenáctka v Kanadě těsně nedosáhla na medaili. Indián Šiller: Chyběl jeden gól

Plzeň - Česká reprezentační devatenáctka se vrátila ze zámoří, kde absolvovala prestižní 2019 World Junior A Challenge.

A vedla si skvěle. Turnaje se účastnily již pouze celky Ruska, USA a Kanady East s Kanadou West. Nejprve si to mužstva rozdala systémem každý s každým, poté si nejlepší čtveřice standardním způsobem střihla semifinále a finále.

Čeští mladí začali ve velkém stylu. Po úvodní části s Ruskem ztráceli sice v poměru 0:2, uspěli ovšem 4:3 v prodloužení. I v dalším střetnutí s USA se v první části nakumulovala ztráta 0:2, i tak ale vše rozhodovalo znovu prodloužení, nyní ale v neprospěch národního mužstva. Pak již čekaly pouze obě Kanady a obě musely sklonit hlavy po výsledcích 3:4 a 4:6.

Výsledkem tedy bylo po základní části skvělé druhé místo, do semifinále nepostoupila Kanada West. Naši šikulové se utkali s Ruskem, které se pomstilo za porážku v základní skupině a i díky první část (4:0) bralo postup po výsledku 5:1. Celkově vše nakonec ovládlo, když o den později vyzrálo i na Kanadu East. V souboji o bronz tak čekalo USA. Diváci dlouho čekali na gól, nakonec se obě mužstva prosadila jednou až v poslední periodě a medaili vybojovali zámořští hráči v prodloužení.

Trenér Miroslav Přerost ukázal při sestavování týmu i na tři indiány. Hrdě reprezentovali útočníci Filip Přikryl s Markem Princlem a obránce Albert Šiller. Dohromady zaznamenali tři góly a asistenci.

Osmnáctiletý forvard Filip Přikryl letos naskočil již ke čtyřem extraligovým duelům A-týmu, další tři přidal v Lize mistrů a jeden i za juniory. Nejvíce se ale pral v dresu Litoměřic v Chance lize, kde zaznamenal i tři asistence. Za národní mužstvo U20 a U19 stihl dále dohromady devět střetnutí s bilancí čtyř gólů a jedné finální přihrávky.

Stejně starý obránce Albert Šiller již od loňské sezóny nastupuje mezi muži v Klatovech, letos odehrál dvacet zápasů, čtyřikrát rozvlnil síť a pětkrát gól připravil pro své spoluhráče. Zvládl se i dvakrát představit v dresu plzeňských juniorů, kde přidal další příhru.

Čerstvě plnoletý je i útočník Marek Princl, ten září na dvou frontách. Mezi plzeňskými juniory v osmnácti zápasech zatížil konta soupeřů třiadvaceti body (9+14). Podobně si vede i mezi muži ve druhé lize v Klatovech. Na jihu od západočeské metropole v sedmi kolech zaznamenal stejný počet asistencí a dvě branky.

World Junior A Challenge – základní část
1. USA 22:11 11
2. Česko 18:15 9
3. Rusko 8:14 4
4. Kanada East 14:17 4
5. Kanada West 7:12 2

Albert Šiller
Alberte, jak byste celý turnaj zhodnotil?
Za prvé jsem rád, že jsem dostal šanci zahrát si za reprezentaci a hned na tak velkém a prestižním turnaji. Ten byl skvěle organizovaný, hala byla moc pěkná a atmosféra také. Bylo vidět, že Kanada hokejem žije. Co se týče našeho výkonu, myslím si, že jsme jako tým odehráli celý turnaj se ctí a ostudu jsme rozhodně neudělali.

A z osobního hlediska?
Byla to moje první zkušenost s mezinárodním hokejem a mám celkem dobrý pocit. Výkon může být samozřejmě vždycky lepší, ale snažil jsem se hrát pro tým a dodržovat pokyny trenérů. Ze všech 22 obdržených branek jsem nedostal žádný. V hodnocení +/- mám +6 a jednu asistenci na gól. To, jestli je to pro obránce dobrá vizitka, posoudí jiní. Já bych byl samozřejmě rád za nějakou další reprezentační šanci.

Je převažující spíše radost z dobře odehraných zápasů nebo převládá smutek z celkového umístění?
U mě převládá spíše ta radost z naší hry. K medaili chyběl opravdu jen malý kousek, ale hlavně ta zkušenost je k nezaplacení.

Vše nakonec ovládli Rusové, zaslouženě podle vás?
Asi jo. To byly motorové myši. Malí, ale šikovní hráči, silní na puku, chytří. Bylo vidět, že spolu hrají dlouho. A přesto jsme je v základní skupině porazili.

Co podle vás chybělo k medaili?
Jeden gól ve správnou chvíli v zápase s USA. To byl opravdu výborný, fyzicky náročný a vyrovnaný duel. Škoda. Ale nejvíc mě mrzí první třetina v semifinálovém utkání s Ruskem. Tam nás ti kluci přebruslili a my už to nezvrátili.

Hodně zápasů skončilo po šedesáti minutách nerozhodně. Byly všechny týmy tak vyrovnané?
No právě. Až díky těm neuvěřitelně vyrovnaným zápasům jsem si uvědomil, že na takovéto úrovni můžeme hrát s každým. V základní skupině jsme prohráli pouze jednou o gól v prodloužení a to jsme tři minuty před koncem vedli. Jak už jsem říkal, výborná zkušenost.

Jaká tam byla atmosféra?
Na to, že Dawson Creek je menší město než můj Beroun, tak chodilo celkem dost lidí. Kanaďani hokeji rozumějí, při každé zajímavé akci to v hledišti zahučelo. Na náš zápas o bronz bylo hodně lidí a na finále, kam se dostala Kanada East, jich bylo několik tisíc.

Tušíte, co vás v klubu nyní čeká?
Jako malý jsem byl v Kanadě již třikrát a pamatuji si, že mi vždy po návratu dělalo problém vyrovnat se s časovým posunem. Spal jsem i osmnáct hodin. Takže až to překonám, normálně se zapojím do přípravy se svým týmem Klatov. Tady musím říct, že už druhým rokem hraji mužskou soutěž právě za Klatovy a v Kanadě to bylo znát. Určitě silově a v osobních soubojích se mi zkušenosti z mužů hodily. Samozřejmě to tady bylo rychlejší, navíc na menším hřišti a na všechno bylo méně času. Alespoň jsem viděl, kde je potřeba přidat.

Děkuji za rozhovor, ať se i nadále daří!