Doufám, že naše spolupráce vydrží co nejdéle, pochvaluje si Pitule spoluhráče z útoku

Plzeň - Jedním z hrdinů zápasu se stal mladý plzeňský útočník Tomáš Pitule. Již ve druhé minutě zápasu překonal bývalou plzeňskou oporu nyní ve službách Karlových Varů, Dušana Salfického. Hned v dalším střídání nahodil puk do skrumáže před brankou a ten se odrazil k Johnsonovi, kterému už stačilo pouze trefit odkrytou klec. „Naše lajna hraje spolu už dlouho a víme o sobě. Rozumíme si i mimo led, možná i z toho plyne naše dobrá spolupráce. Doufám, že nám to vydrží co nejdéle,“ pochvaluje si souhru s Johnsonem a Dvořákem nadějný plzeňský útočník.

“Hned v prvních dvou střídáních jsme se dokázali prosadit. To nám samozřejmě zvedlo sebevědomí a víc jsme si věřili,“ popisuje Pitule důvod velmi dobré hry celého útoku. Jenže jak lehce a rychle domácí náskok získali, ještě rychleji o něj přišli. Nejprve snížil Kumstát a poté se domácí dostali do oslabení. St. Pierre váhal s vyhozením puku a nakonec jej poslal mimo mantinely, čímž poslal svůj tým do tří. Karlovarští využili jak dvojnásobnou přesilovku tak i následnou standardní početní výhodu při pokračujícím trestu plzeňského beka. Domácí kouč tak s nadějně rozehranou první třetinou nakonec vůbec spokojený být nemohl. „Nebyl to takový řev jako někdy jindy. Spíš jsme si řekli, že je ještě dost času a prohráváme pouze o gól. Musíme hrát trpělivě od zadu a ne se bezhlavě snažit vstřelit branku za každou cenu,“ prozradil Pitule dění v kabině před druhou třetinou.

Před plzeňským publikem se ve středu představily také dvě nové tváře, Jednou z nich byl obránce Jiří Vykoukal. „Jsem rád, že ta premiéra byla vítězná. Čekal jsem to z mojí strany malinko horší, ale byl jsem překvapený, že to nebylo až tak špatný. Hlavně jsem ale rád, že se vyhrálo a že body zůstaly doma,“ zhodnotil svůj první start na ledě ČEZ arény zkušený bek. Jednalo se přitom o velmi náročné utkání plné zvratů. „To mužstvo, které prohrávalo, se to vždy snažilo trochu otevřít a naopak to druhé se malinko zatáhlo. Tady v Plzni se vždycky hrával nátlakový hokej. Pokud se u něj vydrží, tak se to skóre takhle přelévat nebude. Musíme se snažit odskočit na větší rozdíl a pohlídat si to,“ vidí Vykoukal recept na úspěšná utkání.

Na začátku poslední třetiny to chvíli vypadalo, že první Vykoukalův zápas za Plzeň bude na nějakou dobu také poslední a zkušený veterán rozšíří už tak velkou indiánskou marodku. „Říkal jsem si, že je konec hokeje. Na modré mi puk odskočil a musel jsem pelášit za Vencou Skuhravým, aby nám nedal gól. Skočil jsem mu pod nohy a roztočil jsem se. Pak už jsem jenom čekal náraz na branku. Trefil jsem tyčku a měl jsem vyražený dech,“ popsal Vykoukal nepříjemnou situaci ze 42. minuty.

Dalším z hráčů, kteří přišli zaplnit mezeru po zraněných oporách je Václav Pletka. Obávaný střelec letos v kádru Českých Budějovic dostával minimum příležitostí a tak si začal hledat nové angažmá. „V Budějovicích jsem se po zranění nedostával do hry. Mančaftu se dařilo a trenér to nechtěl měnit, takže jsem hrál pouze sporadicky. Takže to hostování jsem inicioval hlavně já,“ prozradil důvod svého přestupu Pletka. „Můj výkon by měl hodnotit někdo jiný. Já osobně jsem se cítil dobře. Fyzicky to bylo bez problémů a měl jsem i nějaké šance. Bohužel jsem nedal žádný gól, přestože těch šancí bylo hodně. Doufám, že od příštího zápasu pomůžu týmu i nějakou brankou,“ ví zkušený útočník, co se od něj hlavně očekává.