Dvacítka bojovala ve Finsku! Indián Houdek: Třetí místo neodpovídá našim výkonům

Plzeň - Nejstarší mládežnická kategorie se stejně jako seniorská reprezentace představila na sever od své domoviny - ve Finsku.

Čeští mladíci bojovali v rámci Turnaje čtyř, postupně vyzvali Švédsko, domácí výběr a Rusko. Poslední test před domácím světovým šampionátem skončil bronzovou pozicí. 

Na úvod přišla těsná porážka. Duel se hrál dlouho bez branek, modrožlutí nakonec udeřili ve čtyřiatřicáté a jednačtyřicáté minutě. Korekce přišla pět minut před třetí sirénou, více se ale již v utkání nestalo.    

O den později to opět byl velký boj. Finové otevřeli skóre ve druhé polovině úvodní periody zásluhou Hirvonena, Čeští mladíci odpověděli zkraje prostřední části Šírem. Stejný hráč nakonec duel rozsekl v prodloužení. 

Poslední střetnutí bylo přímým soubojem o druhé místo a lépe si vedlo Rusko. To dovolilo drama pouze korigováním na 1:2 a 2:3 a uspělo 5:2. Češi tak skončili třetí před Finskem, vše ovládli Švédi.

Do kádru Václava Varadi obdržel pozvánku i plzeňský bek Michal Houdek, který již letos stihl dvanáct zápasů za extraligový A-tým. Původně byl přitom v nominaci reprezentace do devatenácti let, kam ještě věkově spadá. Pro nekompromisního obránce se jednalo o vůbec první minuty v dresu se lvíčkem na hrudi.

Michal Houdek
Michale, jak jste si užil Turnaj reprezentační dvacítky?
Jedním slovem úžasně! Celá akce pro mě byla jedinečná a plná zkušeností. Právě porovnání nejen s nejlepšími kluky do 20ti let od nás, ale i z ostatních národů, byla šance a zkušenost největší.

Jak byste jednotlivě zápasy zhodnotil?
Moje premiéra v reprezentačním dresu se začala vyvíjet relativně dobře. Ovšem pak přišel za mě sice tvrdší, nikoliv však zákrok za hranou pravidel, který byl bohužel pro mě i pro tým ohodnocen trestem 2+10. Což mě již v prvním zápase srazilo trošku dolů jak psychicky, tak výkonem. Ten jsem se v dalších utkáních snažil lepšit a posouvat stále více a více nahoru. Co mě mohlo mrzet ještě více byl fakt, že jsme úvodní střetnutí se Švédy nezvládli o gól. Sobotní duel s Finy se nesl v podobném stylu hry - velmi bruslivý a sebevědomý hokej s obrovskou šikovností, ale to nejen na straně domácích. Právě my jsme tentokrát zvládli zvítězit o gól. Ale až v prodloužení, kam jsme střetnutí dostali hlavně díky obětavosti a bojovnosti ve třetí periodě, ve které jsme měli několik oslabení. A naopak přesilovkou, která se nám přenesla do nastavení, jsme rozhodli a získali cenné dva body proti loňským mistrům světa. V neděli hned na začátku s Rusy nás po chybném rozhodnutí rozhodčích zamrazil gól na 0:1. Přitom sám sudí přiznal, že byl opravdu po zakázaném uvolnění. Myslím si, že jsme se měli ještě více nakopnout a právě takovou křivdu překonat, jenže to se nestalo. Dalším zlomovým momentem byla bohužel nevyužitá dvojnásobná početní výhoda, ve které jsme měli šanci vše zlomit. V zápase jsme bojovali ještě dále a urputněji, ale bohužel to nestačilo. 

Nakonec je z toho třetí místo po výhře nad Finskem. Mohlo to být ale lepší, že?
Samozřejmě. Myslím si, že třetí místo není odpovídající naším výkonům ze zápasů. Bohužel gólový a bodový příděl nám přisoudil již zmiňovanou třetí pozici. 

Dostal jste nějaké hodnocení od trenéra?
Osobní hodnocení jsem neobdržel, ale myslím si, že každý hráč cítil, jak osobně přispěl týmu a co na jeho výkonu bylo dobré, ale také ne. Navíc každý vše jistě vnímal z hodnocení týmového výkonu. 

V čem byl hokej jiný než v extralize?
Extraliga má v sobě mnohem více zkušeností, ale také větší bojovnost, urputnost a sílu v osobních soubojích. To se mi nepovedlo na turnaji najít, ale snažil jsem se to právě já svým stylem hry do našeho hokeje dostat. Hokej na turnaji ze sebe vyzařoval hlavně rychlost a obrovské sebevědomí i individuální šikovnost hráčů, kteří si dovolili na ledě i nevšední a hodně odvážné kousky. Jako třeba hodit puk z prostoru za svatyní soupeře vzduchem do branky, ale také udělat kličku přímo před vlastní klecí. 

Stihl jste si vůbec nějakým způsobem odpočnout?
Sice jsme se vrátili pozdě v noci, ale hlavní odpočinek, který jsem nestihl dnes v noci, jsem si naplánoval pro tréninku. Dospal jsem veškeré cestování a zbylou únavu nasbíranou díky třem zápasům ve třech dnech. Ale to zatím ještě naštěstí nepociťuji a snad to ani nepřijde (smích). 

Jak se již těšíte na Ligu mistrů?
Na každý zápas, hlavně domácí, se strašně moc těším. Je to pro mě hokejový svátek mít možnost odehrát duel před naším zaplněným stadionem a předpokládám, že zaplněný určitě bude. Jde přeci jen o osmifinále Ligy mistrů a atraktivního švýcarského soupeře, se kterým to jistě bude pohledný souboj a doufejme pro nás s vítězným koncem.

Michale, děkuji za rozhovor, ať se i nadále daří! 

TOP foto: Karel Švec / ČSLH