Hráči si pochvalovali začátek i bouřlivou kulisu

Praha/Plzeň - Plzeňští rytíři se ukázali opět ve skvělém světle, možná ještě zářivějším a jasnějším, než i ten největší optimista čekal. Šestigólová nadílka pro Růžičkovu družinu znamená vedení v semifinálové sérii 1:0. Pohodlná výhra, o které hosté rozhodli již v první třetině mohla těšit i Jana Cháberu, který si připsal tolik cenné čisté konto. „Když to bylo 4:0, 5:0, tak už spíš šetřili síly. Ještě na začátku 3.třetiny měli nějaké šance, ale nakonec jsme vyhráli s nulou,“ pochvaloval si talentovaný gólman.

Jan Kovář, mladý útočník Lasselsbergeru po utkání rozdával jeden úsměv za druhým. Aby také ne, i jemu se utkání podařilo na výbornou. „Vlítli jsme na ně, nebáli jsme se. Je dobře, že jsme je od začátku dohrávali, šli po nich. Je také možné, že nás podcenili nebo podobně, a navíc na začátku hned napadaly góly - Martin Straka je připravoval a Pavel Vostřák to trefoval. Zápas se pak dohrával, z šancí dávali branky a dobře bránili. Myslím si, že kdyby jim rozhodčí uznal ten pofidérní gól, mohlo být utkání ještě o něčem jiném,“ hodnotil po utkání. I gólman Jan Chábera viděl jasný zlom utkání po čtyřgólové úvodní části. „Během první třetiny jsem neměl vůbec žádnou práci, nemusel jsem řešit žádné těžké zákroky. Ale je to těžší v tom, že se pak musím víc soustředit na každou střelu, která na mě jde, aby mi do branky nepropadl nějaký blbý puk. Je to horší, než kdybych byl v zápřahu,“ popisoval neskutečnou třetinu, během které si připsal jen tři (!) zákroky oproti třinácti pokusům Lasselsbergeru, „věděli jsme, že na nás budou chtít vlétnout. Ale lépe jsme začali my, povedlo se nám dát na úvod góly a měli jsme to lehčí. Když to bylo 4:0, 5:0, tak už spíš šetřili síly. Ještě na začátku 3.třetiny měli nějaké šance, ale nakonec jsme vyhráli s nulou,“ pokračoval taentovaný gólman. „Zápas to byl určitě těžký, Slavia hrála dobrý hokej. Rozhodlo to, že nám tam napadaly góly,“ přisadil si Zdeněk Kubica.

Jako další rozhodující moment vyzdvihl Chábera neuznanou branku Slavie, která by byla bleskurychlou odpovědí na třetí modrobílý úspěch. „Střílel jejich obránce, slyšel jsem, jak cinkla tyčka a vrátilo se to ke mně. V brance je tady pruh uprostřed a ten je obmotaný nějakou pěnou nebo čím, takže když to cinklo, věděl jsem, že je to tyčka. Kdyby ten gól platil, asi by po nás potom víc šli. 3:1 je hratelné,“ vysvětloval. Jan Kovář jen z dálky sledoval zdlouhavé rozhodování o úspěchu či neúspěchu slávistického pokusu. „Viděl jsem to na obrazovce, podle toho však nejde říct, jak to bylo. Videorozhodčí má ale dostatek záznamů k tomu, aby rozhodl, jestli padl,“ nechával verdikt zcela na něm. Přesto, po ohnivé první třetině měla Slavia ještě plných čtyřicet minut dohnat brankové hody Plzně. „Čekali jsme tlak o druhé třetině. Říkali jsme si, že musíme začít dobře, protože kdyby se jim podařilo dát jeden, dva góly, mohlo se stát všechno. Do poslední části jsme šli s tím, že si musíme dát pozor na dohrávání soubojů a na případná zranění,“ pokračoval Kovář. Útočník se třiačtyřicítkou slavil ještě něco – devatenáct let. A to parádně, hnedka brakou. „Hned jsem Stráčovi řekl, že mám narozeniny, a poděkoval mu. Je to určitě ten nejlepší dárek. Byl to gól na 6:0, doufám, že zítra to bude na 1:0,“ smál se. Svou branku poté popsal i Zdeněk Kubica. „Po buly tam zůstal puk, Marek Laš ho přihrál Jardovi Nedvědovi na modrou, vystřelil a já jsem dorážel do prázdné branky,“ vyzvihl práci spoluhráčů.

V druhém utkání se ale začíná od nuly, na tom se shodli všichni tři tázaní. „Nesmíme se bát a čekat na ně,“ má jasno Kovář. „Začít stejně jako dneska, i když nás opět bude čekat těžké utkání. Musíme hrát aktivně, nesmíme být pasivní v obraně a uvidíme, jak to bude vypadat,“ velí Jan Chábera. „Musíme dobře bránit a co nejdéle udržet bezbrankový stav. Pak nějaký gól vstřelit. Kdyby to vyšlo i zítra, bylo by to výborné,“ přeje si Kubica, „a únava? Myslím, že jsme na tom dobře, kluci chtějí hrát, takže ta jde bokem,“ dodává.

V jasně pozitivním světle se ukázali i plzeňští fanoušci, kteří bez diskuzí zastínili své slávistické kolegy. Ti neunesli verdikt o neuznané brance a na ledě přistály odpadky, oheň pod kotel pak přidala i slávistická střídačka, která nakonec za nekonečné protahování dostala i dvě minuty za zdržování a o další dvě si minimálně koledovala. Zpět ale k těm modrobílým fans. Ti se vyzbrojili klubovými barvami, balónky, bubny a transparenty a svůj tým doprovodili k úžasnému výsledku. Byli slyšet více a určitě se pasovali na šestého hráče v poli. „Nádhera, je to úplně jako kdybchom hráli doma,“ liboval si Kubica. „To bylo skoro jako v Plzni,“ souhlasil Kovář, „doufám, že zítra přijedou i ve větším počtu, je víkend. (smích). Lidi na takový úspěch čekali a rádi se půjdou podívat,“ pochvaloval si i on bouřlivou plzeňskou kulisu.