Jan Stránský #91: Letní přípravu snáším poměrně dobře

Plzeň – Patří mezi nadějné mladé odchovance indiánů. Jan Stránský vždy patřil k oporám mládežnických týmů ze západu Čech, do juniorského celku se prosadil již v patnácti letech, po čase se stal i kapitánem. Má za sebou i misi v zámoří, celkem v týmech Gatineau Olympiques a Halifax Mooseheads nasbíral kromě cenných zkušeností i pořádnou porci bodů. V šedesátí duelech se hned dvaadvacetkrát střelecky prosadil a přidal pětadvacet asistencí. „V Kanadě jsem byl bez rodiny, neměl jsem tam půl sezóny ani žádného Čecha. Naučil jsem se samostatně žít, zkušenost do života to byla určitě. A nejen hokejová. Nelituji, že jsem odešel, mám jen příjemné vzpomínky,“ prozrazuje.

Honzo, nemohu se nezeptat na začátek letní přípravy…
První dny je to určitě hodně těžké, chvilku trvá, než si vše sedne. Nyní už je čtvrtý týden, tak snad už jsem se do toho dostal. (úsměv) Jsem rád, že první týden na kolech skončil, každopádně ještě jeden nás tam čeká. Uvidíme, co se na nás chystá, ale je to hodně náročné. Já si myslím, že celou letní přípravu snáším poměrně dobře, nemám krizové období. Nejhorší je asi vstupní test, tam se jede do mrtva, ale že bych třeba zvracel nebo něco podobného, to se u mě nestává.

V přípravě máte i pravidelné fotbalové zápasy…
Bereme je jako velké zpestření, je lepší si vždy ve čtvrtek jít zahrát. Takový trochu odpočinek od tréninků. Já jsem fotbal dříve hrával, i při hokeji, takže si rád kopnu. Tento týden jsme navíc hráli i s fanoušky, doufám, že jsme si to všichni užili.

Co stíháte dělat kromě tréninků?
Já ještě studuji vysokou školu – fakultu pedagogickou, takže mám vše hodně nabité. Buď jsem tady nebo ve škole.

Stihl jste si o pauze odpočinout?
Určitě jsem po sezóně rád, že si mohu od hokeje po těch osmi, devíti měsících odpočinout. Je to přeci jenom poměrně dlouhá doba. S Martinem Heřmanem jsme vyrazili na dovolenou. Spíše na ryby, taková odpočinková záležitost. Stihl jsem i Itálii.

Připravoval jste se speciálně na začátek tréninků?
Že bych si šel sám zaběhat, to ne (úsměv), ale často jsme hráli fotbálky, volejbal a podobně. Spíše rekreačně.

Jak se ohlížíte za loňskou sezónou?
Tak co se týče bodů, tak určitě moc povedená nebyla. O mém postavení v týmu by zas museli říci spíše trenéři.

Máte cíl do té nové?
Samozřejmě si nějaké dávám každý rok, ať už nasbírat určitý počet bodů nebo jako například letos, kdybych rád zakotvil v pevném jádru toho týmu.

Jak se díváte na Europen Trophy?
Já si myslím, že je to jen dobře. Srovnáme síly s ostatními ligami, třeba já nevím, jaký se hraje hokej ve Švédsku nebo Finsku, na jaké je úrovni. Beru to jako přínos a nejen pro fanoušky.

Jaké jsou rozdíly mezi všemi ligami, kterými jste prošel?
Přesun z juniorů do A-týmu je velký skok, v Kanadě se hraje také úplně jinak. Navíc jsem tam byl bez rodičů, neměl jsem tam půl sezóny ani žádného Čecha. Naučil jsem se samostatně žít, zkušenost do života to byla určitě. A nejen hokejová. Nelituji, že jsem odešel, mám jen příjemné vzpomínky. Nyní jsem nastupoval na výpomoc v první lize, tam je hokej trochu pomalejší, než v extralize, ale pro mě osobně to znamená lepší pobrání přehledu během hry. Myslím si, že mi to může pomoci nebo pomohlo.

Děkuji za rozhovor, ať se daří!

-----------------------------------------------------------------------------------

-----------------------------------------------------------------------------------

-----------------------------------------------------------------------------------

-----------------------------------------------------------------------------------

-----------------------------------------------------------------------------------