Jaroslav Kreuzmann: Bojovník se srdcem na správném místě

Oficiální stránky hokejového klubu HC Keramika Plzeň dostaly před několika týdny novou podobu. Je na čase, aby se začaly plnit i obsahově. Pilotním Portrétem plzeňského hokejisty je odchovanec místního hokeje Jaroslav Kreuzmann, který nyní působí v Kadani. Brzy vám představíme i dalšího bývalého hokejistu Plzně, Mojmíra Musila, a rovněž první současné hokejisty našeho klubu. V rubrice Bývalí hráči budete již brzy moci sledovat, jak probíhala a probíhá kariéra hokejistů Škody, Interconexu, ZKZ a Keramiky, kteří hráli v modrobílých barvách od začátku devadesátých let.

Už do své páté sezóny v dresu Kadaně vstoupí v blížící se sezóně plzeňský odchovanec Jaroslav Kreuzmann. Celý život hraje na postu bránícího levého křídla a úspěchy se v jeho hokejové kariéře střídají s neúspěchy jako aprílové počasí. Téměř vždycky hrál v týmech, které hrály na úplné špici nebo naopak na samém konci tabulky. A hned v první sezóně mezi dospělými útočil na mety nejvyšší. Jako dvacetiletý mladík skočil na podzim 1991 rovnýma nohama do nejúspěšnější sezóny Plzně od konce padesátých let. Během stříbrného tažení však získal takové zkušenosti, jaké snad nemá ani Steve Yzerman za čtrnáct let kapitánování v Detroitu.

V průběhu pátého zápasu čtvrtfinále s pražskou Spartou se strhla bouřka a dírami ve střeše stadionu začal déšť kropit ledovou plochu. Kromě toho se na ledě občas zablýsklo a zahřmělo v pravém smyslu slova. Po rozhodující bitvě s Vítkovicemi, kterou před neuvěřitelnými 11 000 diváky odehrála Plzeň s pouhými čtyřmi obránci, plzeňští fandové samou radostí zapálili stadion. A konečně, ve čtvrtém finálovém zápase v Trenčíně rozhodčí Lípa, plzeňský rodák, v rozporu z pravidly neuznal tehdejší Škodovce za stavu 1:1 branku, poněvadž neukázněný divák vhodil na led druhý puk. Autorem oné neuznané branky byl právě Jaroslav Kreuzmann. „Na tuhle sezonu pochopitelně rád vzpomínám, ale tehdy jsem měl strašný vztek. Absolutně jsem si nepřipouštěl, že by gól vůbec mohl neplatit. Rozhodčí Lípa naprosto podlehl atmosféře trenčínského kotle a i v dalších momentech učinil spoustu sporných rozhodnutí. Už jsme tehdy neměli síly, spousta hráčů pro zranění nehrála a jiní překonávali velké bolesti,“ ještě dnes překonává rozčarování bývalý plzeňský útočník. Finále rozhodla ve prospěch Trenčína svým famózním výkonem současná hvězda Králů z Los Angeles Žigmund Pálffy, pro jehož tehdejší hru byly charakteristické zejména smrtící brejky.

Kreuzmann sehrál velký zápas v prvním vítězném semifinále proti Vítkovicím, kdy nejprve přihrál Michalu Strakovi na vyrovnávací gól, aby za tři minuty sám strhl vedení na stranu Plzně. „To byl opravdu můj životní zápas. Asi už zůstane nejlepším zápasem mé kariéry,“ říká hokejista, který si v Plzni vysloužil pověst obrovského bojovníka se srdcem na správném místě. Po neúspěšné sezóně 1992/93, kdy Plzeň od baráže zachránilo jen dělení federace, odešel do Karlových Varů. „Za celý rok jsme prohráli jediné utkání v Písku, a přesto jsme skončili až druzí. Rozhodlo naše horší skóre,“ komentuje neuvěřitelnou sezónu hráč.

Podle Andyho Warhola má každý člověk svých patnáct minut slávy. Těch svých patnáct minut slávy v hokejové kariéře si Kreuzmann prožil v sezóně 1994/95, tentokrát mu je na rozdíl od rozhodčího Lípy nikdo nesebral. V době stávky hráčů NHL přijelo do Plzně s Jaromírem Jágrem v sestavě dosud neporažené Kladno. Plzeňská třináctka se postavila k Jágrovi jako žárlivá manželka, která svou největší konkurentku vidí v puku. Kladenského útočníka z ledu doslova vygumoval a hru mu úplně znechutil. Jágr si nepřipsal ani bod a Kladno poprvé prohrálo. „Bylo důležité, aby se Jágr k puku vůbec nedostal. Jakmile má puk, je velmi těžké s tím něco udělat, protože je to nejlepší hokejista na světě.“ Právě s bratry Martinem a Michalem Strakovými, s kterými hrál v době zmíněné stávky v jedné formaci, se mu hrálo nejlépe. „Martin Straka je hokejista světového formátu, s bratrem Michalem se dobře doplňovali, já měl více obranných úkolů,“ vysvětluje Kreuzmann.

Následující sezónu hrál ještě v Plzni, ale měl střídavý start v Karlových Varech, se kterými v baráži vybojoval postup do druhé nejvyšší soutěže. „Abych se přiznal, už si na soupeře ani nepamatuji, baráží jsme tehdy prošli jako nůž máslem.“ Po příchodu trenéra Eduarda Nováka vypadl ze základního kádru Plzně a odešel definitivně do lázeňského města. „Tam se mi moc nedařilo a vyměnili mě za zkušeného Romana Božka do Jindřichova Hradce, který byl tehdy poslední. Na konci jsme se vzchopili a vybojovali pěkné desáté místo.“

Po sezóně odešel Kreuzmann do Kadaně, která hrála až třetí nejvyšší soutěž. Královské město však druhé lize kralovalo a na řadu tak přišla další baráž, v níž se Kadaň v nervydrásající sérii střetla s Přerovem. První dva zápasy se hrály v Přerově a už ten první naznačil, že půjde o tuhý boj. Obě mužstva se za stavu 1:1 poprala a poté, co Kadaň vstřelila čtyři branky, domácí diváci stav 1:5 neunesli, zaházeli ledovou plochu a zápas se nedohrál. Hosté vyhráli i druhý zápas a zdálo se být rozhodnuto. Jenže chyba lávky. Kadaň oba své domácí zápasy prohrála a k pátému zápasu odjela na neutrální led do Třince, protože Přerov byl potrestán za výtržnosti diváků v prvním utkání. Zápas obrovské důležitosti sledovalo pouhopouhých 250 diváků a Kadaň nakonec 3:0 zvítězila, když Kreuzmann zaznamenal klíčovou druhou branku. „Pátý zápas byl rozhodující, v šestém jsme jen potvrdili náš postup na domácím ledě,“ popisoval.

Po postupu do 1. DZ ligy v sezóně 1998/99 bojoval o místo v sestavě. Po skončení sezóny podepsal novou smlouvu s Kadaní teprve po přímluvě trenérů po začátku letní přípravy. Přišel tak o své oblíbené číslo třináct. Trenér Kadaně Alois Chlustina to vysvětluje: „Ještě v době, kdy neměl podepsanou smlouvu, si vzal dres s třináctkou na zádech Petr Černý. Kreuzmann mu ji pak velkoryse nechal. Zatímco Černému moc štěstí nepřinesla, Kreuzmann hraje s novým číslem 24 jako vyměněný. Při našich současných problémech s levými křídly je na ledě prakticky ob střídání,“ říkal trenér v říjnu 1999. Kreuzmann se v sezóně 1999/00 stal jednou z hlavních opor Severočechů. „Jarda je obrovský dělník ledu, branek sice mnoho nedá, ale jeho osobní statečnost, skvělá práce v oslabení a jeho minimální účast na ledě při obdržených brankách z něj dělají velice platného hráče,“ říkal o něm trenér.

V sezóně 1999/00 se ani tak zkušený hráč jako je Kreuzmann nevyhnul zkratu. V zápase v Třebíči zasáhl ve čtvrté minutě hokejkou v obličeji útočníka Milana Buďu (nyní nová posilu Znojemských Orlů) a byl vyloučen do konce zápasu. Buďa se navíc na tehdejším debaklu Kadaně podílel gólem a další přidal jeho kolega z útoku Oldřich Bakus (nynější hráč jihlavské Dukly), který ve druhém kole téže sezóny zranil pro změnu Kreuzmannova tehdejšího spoluhráče z útoku Jaroslava Vogeltanze (po sezóně pak ukončil kariéru) tak nešetrně, že ho vyřadil ze hry na půl sezóny. Trenér Chlustina však popřel, že by se Kreuzmann za spoluhráče mstil. „Byl to neúmyslný zákrok. Hodně nás oslabil, pomstu za likvidační faul Bakuse v tom ale nehledejte.“

Kadaň v sezóně 1999/00 i 2000/01 přišla o postup do play-off až v závěrečném kole základní části. Jaroslav Kreuzmann zůstává v kádru celku SK Kadaň i v následující sezóně a doufá, že se mužstvu podaří konečně proklouznout do play-off a on se dočká dalších velkých zápasů.