Když budeme hrát takhle, do play-off se dostaneme, říká Matějovský

P l z e ň - Takový zápas Plzeň už dlouho nezažila! Na zápas s Kladnem se nevyplatilo přijít o nějakou tu minutu později. Nebylo totiž odehráno ještě ani sedm minut a domácí vedli již 2:0. Skóre narůstalo minutu od minuty. Po druhé třetině odcházeli modrobílí do kabin za nevídaného stavu 7:0. “K výsledku nám pomohla i taková neforma Kladna. Puky se od nich odrážely k nám. Myslím, že když budeme hrát i nadále takhle srdcem, tak se do play-off dostaneme,“ řekl po zápase Radek Matějovský, autor sedmého zásahu. “ Po prohře se Spartou jsme měli den na to, abychom se na Kladno připravili. Mužstvo se zdravě nabudilo. Bylo jasné, že v tomto zápase se hraje o hodně. První dvě třetiny nám vyšly nad očekávání. Vytvářeli jsme si šance, které jsme proměňovali – to byl klíč k úspěchu,“ zhodnotil zápas jeden trenér Radim Rulík.

U prvních dvou tref byl David Moravec, který se do sestavy vrátil po zánětu středního ucha. Nejprve zakončil pěknou akci Kracíka, u druhé branky poslal do brejku Jiřího Zelenku. Třetí gól přišel ve 12. minutě z hole Lukáše Pulpána, který se v extralize trefil poprvé v kariéře. “Dostal jsem puk na modrou čáru. Hodil jsem to na bránu a naštěstí to tam prošlo. Byla to náhoda,“ popsal svůj premiérový gól mladý obránce. Zároveň přiznal, že podařená trefa ho bude něco stát. “Něco budu muset dát do klubové kasy. Byl jsem rád, že jsem dostal hodně prostoru. Před zápasem jsem byl nervózní, ale spadlo to ze mě,“ uvedl autor branky s pořadovým číslem tři.

Forvard Jaroslav Kracík patří letos k nejvýraznějším osobnostem v plzeňském týmu. Dnes si připsal celkem tři asistence. “Tři body - to se nepovede každý den,“ neskrýval radost nejlepší nahrávač Lasselsbergeru. Kracík letos připravil pro své spoluhráče již 21 gólů, sám se ale trefil jen pětkrát. “Nikdy jsem moc gólů nedával, snažím se spíš tvořit hru. Aspoň, že mám ty asistence,“ říká vedoucí muž klubového bodování.

Kracík se podílel i na poslední plzeňské brance, kterou v 38. minutě zařídil Radek Matějovský, když zamířil přesně pod břevno kladenské branky. “Ani jsem to neviděl, musel jsem se pak kluků zeptat, kam jsem to dal,“ vyprávěl dobře naladěný útočník. Plzeňský brankostroj se zasekl na čísle 7. Pak se ke slovu dostalo konečně i Kladno, které během necelé minuty vstřelilo dvě branky. “Je hrozně těžké se motivovat. Už se ví, že se vyhraje, ale na druhou stranu jsme z Máliče nechtěli dělat kašpárka, aby dostal třeba pět gólů. Říkali jsme, že budeme hrát pro Máliče, ale bohužel se nám to nekoncentrovaností nepovedlo. Po těch dvou obdržených gólech jsme si to ale na střídačce vyříkali a začali jsme hrát opět náš hokej,“ uvedl Matějovský. “Ve třetí třetině sehrálo roli vědomí vysokého náskoku. Trošku jsme přestali hrát. Jsem rád, že jsme Kladnu nedovolili více než dvě branky,“ souhlasil trenér Rulík. Jaroslav Kracík šel v úvahách ještě dále: “Chtěl jsem, aby to po druhé třetině skončilo, abychom to ještě třeba nezkazili,“ řekl napůl v žertu trojnásobný nahrávač.

Vysoké skóre samozřejmě potěšilo plzeňské obecenstvo, které neúnavně skandovalo „Deset, deset!“ Přání nakonec zůstalo nevyslyšeno, byť chyběly pouhé tři branky. “To už jsem zažil jednou, že lidi řvali, když jsme hráli s Havířovem. Nakonec jsme ale tenkrát prohráli 4:5. Od té doby mně běhá mráz po zádech, když diváci začnou skandovat,“ řekl nakonec se svým typickým humorem Radek Matějovský.