Moje branka? Taková kuriózní, smál se Matyáš Kantner

První čtvrtfinálové duel Ligy mistrů skončil remízou 3:3. I když indiáni na severu Evropy drželi po 40 minutách nadějný náskok o tři branky, nakonec utkání nenalezlo vítěze.

Plzeňští do Švédska odjížděli v časných úterních hodinách a po náročné cestě naskočili v mrazivé Skelleftea k prvnímu čtvrtfinálovému duelu Ligy mistrů. Jaké bylo? „Velice těžké, protože máme za sebou dlouhý den. Přesto se nám úvod zápasu povedl a první dvě třetiny jsme odehráli velice slušně. Pak na nás ve třetí dvacetiminutovce soupeř zatlačil a my toho moc neměli. A asi i zaslouženě se jim podařilo srovnat,“ hodnotil utkání Matyáš Kantner.

Mladý útočník se dlouho v plzeňském dresu střelecky trápil a smůlu protrhl až právě v duelu se švédským oponentem. „Ta branka byla taková kuriózní. Vybojovali jsme puk ve středním pásmu a já ujížděl sám na bránu. Měl jsem před sebou půlku odkrytou, ale netrefil jsem na první pokus ani puk. Napodruhé se to podařilo a puk skončil nepochopitelně v bráně,“ smál se. „Doufám, že se ta moje smůla teď zlomila. Čekání od konce července, kdy jsme hráli první přípravu, bylo dlouhé a ubíjející.“

Vzhledem k vývoji utkání, kdy indiáni vedli po dvou třetinách 3:0, je konečná remíza 3:3 s hořkosladkou příchutí. „Souhlasím. Před utkání bychom asi za remízu byli rádi, takhle pocity rozhodně nejsou oslavné,“ pokračoval Kantner. Tým Skelleftea hraje domácí zápasy na výrazně širším hřišti, než jsou Plzeňští zvyklí. Ale pro Kantnera to problém neznamenalo. „Je to samozřejmě jiné, ale já takhle široká hřiště mám osobně rád, protože vám dávají více prostoru.“

Odveta je naplánovaná přesně za týden, kdy ji hostí Plzeň. „Rozhodne se doma a my stoprocentně chceme postoupit!“ odhodlaně uzavřel rozhovor Matyáš Kantner.