Nezkrotný Culek si jde za svým snem

Plzeň – Na ledě ho zaručeně nepřehlédnete, své vrstevníky kolikrát převyšuje o hlavu. Jakub Culek nejen díky tomu patří k nejlépe zapamatovatelným složkám dorostu. Modrobílé čtrnáctky je všude plno, v útočné i v obrané třetině si nenechá ujít ani jeden souboj, živě gestikuluje s rozhodčími i proklatě nebezpečně střílí. „Každý by si měl jít za svým snem. Tím se řídím i já,“ říká Jakub.

Jakuba Culka k hokeji přivedl jeho otec - když ho ve třech letech postavil na klatovský led, možná jen on tušil, jak dobrý tah to vlastně je. Mladý útočník si teď na ledě dokáže sjednat pořádek, velkou měrou mu pomáhá i respekt budící výška. „Kolikrát se musím hlídat, abych toho nezneužíval. Také se snažím poslouchat pana Přerosta a zbytečně neoplácet. Když mě ale chytne rapl, je to těžké,“ s úsměvem přiznal. A pokud v něm ‚bouchnou‘ saze, na trestné lavici si pak prožívá svoje. „Myslím hlavně na to, abychom nedostali branku. Pak až na to, kde jsem udělal chybu,“ popisoval těžké okamžiky.

V dorosteneckém výběru nově nosí ‚áčko‘, přísluší mu tedy funkce v zastupování kapitána. „Nervóznější ani zodpovědnější nejsem. Koukám se spíš na sebe, jak hraju, než abych vnímal, jestli mám áčko nebo céčko. To už je pak jedno,“ vysvětloval. Po loňské sezóně se soupeřům jezdí na plzeňský led jinak. Změnu zaznamenal i Jakub. „Všichni si myslí, že mají šanci porazit mistry. Dávají do toho větší nasazení,“ porovnával. O případné zlaté obhajobě se ale bavit nechtěl. „Před sezónou jsme si konkrétní cíle neříkali. Je na to ještě času dost. Teď se potřebujeme hlavně sehrát,“ zdůraznil. Lodivodi dorostu poukazovali na nedostatečné výkony ročníku 93 v úvodních zápasech ročníku – může to být ten brzdící element? „Trochu to tam určitě znát bude, ale myslím si, že někteří kluci jsou na tom výkonnostně době. Hlaví roli pak hraje nervozita,“ vysvětloval. Oba týmy, letošní a mistrovský, se podle ‚Culdy‘ příliš neliší. „Teď jen ze začátku chybí nasazení, jakoby se nám do toho moc nechtělo,“ přiznal.

Stejně jako na všechny předchozí dotazy odpověděl i v otázce osobních statistik rychle a rozhodně. „Chtěl bych se umístit do první desítky v kanadském bodování,“ vyhlašuje. Ke smělému cíli mu nepomáhají žádné rituály, na něž rychlonohý útočník nevěří. Jednoznačné lepší variantou je se dobře orientovat v návycích soupeřových gólmanů. „Sem tam se na rozcvičce podívám, jak kdo chytá, ale většinou to říká pan Fürbacher, který je zná. V šatně nás upozorní, kde má kdo jaké slabé místo,“ chválil na dálku svého trenéra. Nejkrásnější hokejovou cestou by pro Jakuba byla ta, jež by mířila do zámoří. „Stojím si za tím, aby si každý šel za svým snem a splnil si ho. Tím se řídím i já,“ říká.