Nezvládli jsme to a končíme, říkal zklamaně Tomáš Vlasák
Liberec/Plzeň – Loni v tuhle dobu se plzeňští hokejisté hrnuli ze šatny, rozdávali úsměvy na všechny strany a ochotně poskytovali rozhovory. Letos vše zažívají z té druhé, horší, stránky. Coby jednoznační vítězové základní části a podle většiny odborníků jasní favorité na titul měli bez problémů postoupit přes tým Bílých Tygrů do semifinále. Jenže se tak nestalo. Indiáni končí svou jízdu už ve čtvrtfinále a na ten nejcennější pohár si musí počkat minimálně do příští sezóny. Na hráčích bylo znát velké zklamání. I Tomáš Vlasák, nejlepší střelec týmu v play-off, po celou dobu rozhovoru zklamaně hleděl do země.
Zažíváte letos pohled z druhé strany, když jste jako vítěz základní části skončili už ve čtvrtfinále. Jaké jsou pocity?
Pocity jsou hrozné. Samozřejmě jsme chtěli jít dál, ale už před tím jsem říkal, že do play-off je úplně jedno, z jaké jdete pozice. V play-off prostě není favorita nebo když je, tak maximálně papírově. Tlak, aniž bychom si připouštěli, prostě byl a byl všude a my jsme ho nezvládli. Společně vítězíme a společně prohráváme. Jako mužstvo jsme čtvrtfinále nezvládli a zaslouženě jsme vypadli. Liberec byl od třetího zápasu chytřejší a taktičtější. Nechci říct, že by šel za vítězstvím víc, my jsme taky hodně chtěli, ale několik faktorů, které se měli sejít, se obrátilo proti nám. To byl důvod toho, že jsme venku.
Po dvou snadných a jasných výhrách přišly čtyři prohry v řadě, které Plzeň nezažila už hodně dlouho. Co se stalo?
Prohrát čtyřikrát za sebou znamená v play-off vypadnout. Nás paradoxně v sezóně nepotkala žádná krize, takže jsme ani nemohli zjistit, jak se v ní budeme chovat a prostě jsme to nezvládli. Chtěli jsme z ní ven, ale nestačilo to. Liberec chtěl zrovna tak jako my a sešly se mu všechny faktory, které jsou v play-off důležité a zaslouženě nás vyřadil. Bohužel.
Čím to, že zápasy v Liberci se nedařily zdaleka tak jako doma?
Ten první jsme zaspali, to nebyl náš výkon. Ve druhém to bylo lepší, ale když jsme se dotáhli na rozdíl jediného gólu, tak jsme ho do dvou nebo tří minut dostali zpátky. Pak se nám to stávalo pořád a stálo nás to hrozně sil a strašně nás to sráželo. Sebejistota se potom vytrácí a přenáší se na hokejky soupeře.
Kde se podle vás série lámala?
Podle mě v prvních dvou zápasech v Liberci. Alespoň jeden jsme měli vyhrát a to se nepovedlo. Pak už jsme prostě nenaskočili.
Jak byste zhodnotil sezónu, ve které jste vyhráli základní část, ale pak přišel rychlý konec v play-off?
Na to si ještě sedneme a rozebereme si jí. Základní část byla výborná, ale play-off je další soutěž a tak to bylo špatné. Teď to cítím hodně rozpolceně. Samozřejmě každá trofej je hezká, ale v boji o tu nejdůležitější jsme vypadli v prvním kole a to bolí. Ale takový je hokej. Nikde není psáno, že další sezónu nemůžeme jít s osmého místa my a pak můžeme jít dál. Mrzí nás to hodně (dlouhá pauza), ale teď už s tím nic neuděláme.
Vypadl i Zlín, končí první dva týmy po základní části. Skoro se zdá, že být úspěšný v dlouhodobé části je nevýhoda.
Může se to tak zdát. Ale jak už jsem říkal, v play-off jsou určité faktory, které se musí sejít. A pak stačí, když vypadne jeden, tak se všechno zbortí. A nám se to zbortilo. Loni jsme zažili tu druhou stránku – postup z předkola do semifinále. Zdaleka na nás nebyl takový tlak. Letos už ano. Jak od fanoušků, tak z médií, všichni čekali, že půjdeme minimálně do semifinále a my jsme to nezvládli.
Jedním z těch faktorů se zdál být Pinc, protože zatímco Leinonen se na pohled překonával snadno, Pinc vás doslova vychytal. Byl to podle vás rozdíl v brankářích?
Marek chytal vynikající sérii, ale teď nechci říkat, kdo a jak hrál. Prohráli jsme jako celé mužstvo a Liberec jako celé mužstvo postoupil. My jsme společně vyhráli základní část, společně jsme v play-off vypadli. Nejde říkat, že Pinc byl lepší než Pöpperle. My jsme v útoku měli dát víc gólů, šancí jsme měli dost. A teď za to pykáme.
