Petr Kořínek: Hodnocení sezóny šesté třídy

Tentokrát jsme se za sezónou 2012/2013 ohlédli společně s Petrem Kořínkem, který pro oficiální stránky plzeňského hokeje zhodnotil ročník šesté třídy. Ta ve své lize působila velice dominantním dojmem, když si připsala rovných 30 výher. Ale nejen o tom byl náš rozhovor.

Pane trenére, jak jste spokojený se sezónou?
V ročníku 2001 jsme oproti loňsku udělali velký posun dopředu. Sledovali jsme výsledky těchto hráčů v minulé sezóně, když hráli za pátou třídu, a upřímně nebyly nijak oslnivé. Posílili jsme tým o Langa, Karbulku a Jarošíka z Rokycan a musím říct, že se mančaft zvednul. Odehráli jsme 32 soutěžních utkání a jen dvakrát prohráli. Takže sezónu hodnotím jako velmi úspěšnou.

Čím si vysvětlujete tento posun?
Kluci začali plnit pokyny ohledně toho, jak mají hrát. Hráče nehodnotíme podle bodování, ale především podle přístupu, který je hlavním měřítkem v takové věkové kategorii. Kluci si začali věřit, že mohou vyhrávat, když budou bojovat jako kolektiv a také k tomu tak přistoupili. To je největší pozitivum sezóny.

Upřímně, dají se hráči v takto mladém věku dobře koordinovat?
Kluci jsou v této věkové kategorii ještě hodně hraví a je důležité je přitáhnout k hokeji. Zároveň je to také oříšek, mají hodně jiných aktivit a jsou ještě roztěkaní. Oproti osmičce je to například veliký rozdíl. Jak jsem ale již říkal, hráči poznali, že v kolektivu mohou získat i individuální úspěchy – osobní růst, a to je motivovalo do práce dál.

A je možné najít v hráčích v šesté třídy tahouny mužstva?
Rozhodně už ano. V průběhu sezóny vám tahouni vystoupí z kolektivu v dobrém případě sami. Podle mého názoru je v tomto ročníku osm, devět hráčů nadějných a mohou to dotáhnout daleko. Například Jarošík, Karbulka, Prinl, Přikryl, Lang nebo Staněk. To byli hlavní lídři týmu.

Jak hodnotíte výkon gólmanů?
Střídali jsme v brance Bruka a Hrubého. U těchto hráčů už je patrná kvalita, ale stejně jako i u kluků v poli bude nejvíce záležet na tom, jak na sobě budou pracovat. Dostávají se do kritického věku, kdy se to poprvé láme. Hokej je hlavně musí bavit tak, aby byli ochotní makat. Pak budou velice perspektivní.

Mluvil jste o hráčích, kteří přišli z Rokycan. Máte do budoucna ještě někoho vyhlédnutého pro případné posílení týmu indiánů? Co Třemošná?
S Třemošnou jsme letos hráli a viděli jsme, že Reisnecker a Ženíšek jsou šikovní kluci a kvalitní hráči. Uvidíme, jak situace s nimi dopadne, jestli se nám je sem podaří přivést, nebo jestli zůstanou v Třemošné.

Zmínil jste také, že jste se sehráli 32 soutěžních utkání. Představili jste se i mimo svou ligu?
V úvodu sezóny jsme sehráli v Karlových Varech turnaj, ale ještě to nebylo z naší strany ono. V únoru jsme si poté domluvili přípravné utkání se Spartou, protože jejich celek je asi nejlepším v tomto ročníku. Sehráli jsme s nimi velice kvalitní a vyrovnaný zápas. Mohli jsme vyhrát i my, ale nakonec jsme těsně prohráli 3:4. Oproti loňskému výsledku, tuším 2:15, v měření sil této věkové kategorie těchto týmů opět vidíme posun správným směrem.

Vy osobně působíte ještě u osmičky, můžete tedy porovnat, jak velký rozdíl je právě mezi těmito dvěma třídami.
Je to velký skok. V osmičce jsou kluci už krok od mladšího dorostu a pracuje se s nimi už více do taktiky, do systému a pojetí hry. V šestce se snažíme klukům vštípit dobré bruslení, zručnosti a dovednosti.