Richard Kepl právě prožívá extraligový sen

P l z e ň - Šťastné období svého života teď prožívá devatenáctiletý útočník Richard Kepl. Strakonický odchovanec, stabilní člen juniorského kádru, již dvakrát naskočil do zápasu plzeňského A-mužstva. 27. září v Liberci si zahrál asi při pěti střídáních, 7. října proti Spartě skočil na led asi třikrát. “Momentálně jsem strašně šťastný. Je to pro mě skvělý zážitek, splnil se mi sen,“ říká Richard Kepl.

K hokeji ho přivedl ve Strakonicích otec, který sám do juniorského věku také hokej hrával. „Táta má hokej moc rád, a tak mě k němu přivedl,“ říká vlasatý útočník. „V 5. třídě jsem odešel do Písku, kde jsem vydržel až do konce základní školy. Zahrál jsem si tam už i za dorost,“ popisuje svoje začátky. Dostal se do výběru jižních Čech a to byl první krůček k příchodu do plzeňského dorostu.

„V Plzni jsem dostával od začátku hodně příležitostí, hrál jsem v první nebo druhé pětce s Lukášem Michalidesem a Janem Jindrou,“ vzpomíná. Jeho spoluhráči už se ze snů o vrcholovém hokeji pomalu probouzejí. Michalides ještě hraje za Rokycany, Jindra podle Keplových informací skončil s hokejem úplně.

Zatímco v dorostu patřil Kepl k nejproduktivnějším hráčů, v juniorce tomu tak zatím nebylo. Věřte nebo ne, za dvě sezóny v juniorce nastřílel do začátku letošní sezóny Richard Kepl pouze šest branek, pět gólů v sezóně 2003/04 a jednu branku v ročníku 2004/05. „V juniorce jsem začínal v útoku s Jardou Kracíkem a Honzou Jindrou, ale pak mě trenéři přestali stavět. Ani jsem pořádně nevěděl proč,“ krčí rameny.

Plzeňská juniorka v sezóně 2003/04 bojovala ze všech sil s Ústím nad Labem o záchranu v soutěži a trenéři Trachta s Vlčkem sázeli hodně na ty nejzkušenější hráče. Ti mladí tak zůstávali trochu stranou. „Přednost dostávali hráči, kteří už měli něco v juniorce odehráno, sestup z extraligy by totiž byla pro Plzeň tragérie,“ říká.

Kepl si však rozhodně nepohoršil, vrátil se totiž na zbytek sezóny do Strakonic, kde hrál druhou ligu! „Byly tam trochu problémy s penězi, ale já tam nešel kvůli penězům, ale hlavně proto, abych hrál,“ vzpomíná Kepl na své první zkušenosti mezi muži. Při svém krátkém působení ve Strakonicích se rozhodně neztratil. 7. února 2004 si připsal premiérovou trefu mezi muži, když otevřel skóre zápasu v Mostě, dařilo se mu i v dalších utkáních. „Byla to pro mě hodně dobrá zkušenost, v mužské kategorii se hraje daleko chytřejší hokej. Oni si to tam házeli a já kolem nich lítal. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl. Navíc na druholigový hokej chodí daleko víc diváků,“ popisuje Kepl rozdíly.

Loňskou sezónu začal Kepl opět v plzeňské juniorce. „Nastupoval jsem ve třetí pětce, ale pak jsem si na Spartě vyvrkl kotník a už jsem moc nehrál. Trenéři mně tolik nevěřili,“ vzpomíná Kepl na loňskou sezónu, kdy nastoupil za juniorku v pouhých 15 utkáních, v nichž si připsal jeden gól a jednu přihrávku. „Nebyl jsem v pohodě, bylo pro mě lepší zase odejít do Strakonic a zkusit to tam,“ dodává.

Vstup do letošní sezóny se Keplovi podařil mnohem lépe, od začátku sezóny už vstřelil tři branky. „Hlavní rozdíl vidím v trenérovi, cítím v něm podporu. A netýká se to jen mě, ale všech hráčů. Pořád nám zdůrazňuje, že se chceme hokejem živit a že tedy musíme pořádně makat. Myslím, že se to projevuje i na naší hře. Nálada v juniorce je výborná a i když to třeba na výsledcích není vždy vidět, cítíme, že můžeme porazit každého,“ říká Kepl.

Před sezónou si Kepl nemaloval vzdušné zámky a nečekal, že si zahraje za áčko. „Dělal jsem si minimální naděje. Možná ve skrytu duše jsem na to myslel, ale spíš jsem věřil, že bych si mohl zahrát někde v první lize. Dělal jsem ale na sobě mnohem víc než dříve.“

Hokejistům Lasselsbergeru se nedařilo, navíc je sužovala zranění, i to pomohlo Keplovi do sestavy. „S áčkem jsem začal trénovat asi před čtrnácti dny, šlo to hodně rychle. Myslím, že na tom, že jsem dostal šanci, má velkou zásluhu i náš trenér Jindřich Setikovský,“ je vděčný Kepl. Do juniorky vnesly Keplovy starty nový impuls. „Kluci mají radost, že se z juniorů do áčka někdo po tak dlouhé době dostal a je to pro ně nová motivace.“

V áčku patří k benjamínkům, ale nejmladší zdaleka není. Vždyť je o tři roky starší než obránce David Štich. „Vycházíme spolu hodně dobře, určitě mi David nedává najevo, že už je v týmu déle,“ směje se. „Všechny ty nováčkovské práce jako sbírání puků a podobně děláme spolu.“

Poprvé si Kepl zahrál za muže v Liberci 27. října. „Na ranním rozbruslení mi trenéři řekli, že pojedu s týmem a těsně před rozcvičkou mi Radek Kampf řekl, že budeme hrát nejspíš na čtyři pětky, abych se toho nebál a tak,“ vzpomíná mladík. Proti Spartě se Richard Kepl představil i domácímu publiku. „Jednou jsem golfákem dokonce vystřelil na Břízu. Bylo to první ohrožení branky v extralize,“ zasmál se.

Richardu Keplovi se splnil dětský sen. Zatím ho stále prožívá a přeje si, aby trval co nejdéle. „Momentálně má Plzeň zraněné hráče, takže nedokážu říct, jak to bude pokračovat. Rád bych se ale v extraligovém mužstvu udržel co nejdéle,“ říká na závěr Richard Kepl.